V letošním roce uplyne 490 let od narození českého cestovatele, spisovatele, astronoma a matematika Oldřicha Prefáta. Jeho nejznámějším dílem se stal cestopis, ve kterém popisuje svou cestu do Palestiny. Úplný název cestopisu je velmi dlouhý, často se proto zkracuje na „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny“.
Jaroslav Císař, od jehož úmrtí letos 17. dubna uplyne dvacet let, se během svého života věnoval řadě činností. Působil jako diplomat, překladatel, redaktor, vydavatel, básník, matematik a v neposlední řadě i jako astronom.
Narodil se v Jemnici, kde jeho rodiče měli malé papírnictví a knihkupectví. Měl tři sourozence, z toho dva starší. Roku 1900 se celá rodina přestěhovala do Brna, protože otec zde získal práci. Zde ji bohužel o dva roky později nečekaně postihla smutná událost. V době, kdy bylo Jaroslavovi pouhých osm let, mu zemřela matka a otec zůstal se čtyřmi dětmi sám.
Jméno tohoto rakouského fyzika a matematika, od jehož narození letošního 17. března uplyne 210 let, je neodmyslitelně spojeno s jevem, popisujícím změny vlnové délky a frekvence v závislosti na pohybu vysílače a přijímače. Tento jev se na počest svého objevitele jmenuje Dopplerův.
Neuvěřitelné devadesátiny oslaví 22. února 2013 významný český astronom a sluneční fyzik Josip Kleczek. Jistě mnoho příznivců astronomie si v souvislosti s jeho jménem vzpomene na malou knížku Naše souhvězdí, která vyšla v edici Oko, ale jeho práce je samozřejmě mnohem rozsáhlejší.
Vyštudoval informatiku za veľkou mlákou a živí sa vytváraním webových aplikácií. Jeho vášňou je však hviezdna obloha. Astronómiu popularizuje bez prednášok, originálnym spôsobom. Pozorovania z profesionálnych observatórií sprostredkúva stovkám stredných škôl po celom svete a umožňuje študentom zažiť radosť z objavovania. Nedávno ten pocit vychutnal aj on sám, keď po dlhých desaťročiach pribudlo do zoznamu slovenských objaviteľov komét nové meno: Tomáš Vorobjov.
Kulaté sedmdesáté narozeniny oslaví 17. ledna americký vojenský pilot a astronaut Daniel Charles Brandenstein. Uskutečnil čtyři lety raketoplánem a celkově strávil v kosmickém prostoru 32 dní, 21 hodin a 3 minuty.
Brandenstein se narodil v městě Watertown, ležícím v americkém státě Wisconsin. Zde postupně navštěvoval základní a střední školu, po níž nastoupil na místní univerzitu (University of Wisconsin). Tu úspěšně ukončil roku 1965 a získal vysokoškolský titul v oboru matematicko-fyzikálních věd.
Letošního 14. prosince by se dožil devadesáti let sovětský fyzik N. G. Basov, jenž se zabýval převážně kvantovou elektronikou. Jeho práce významně pomohla k sestrojení maseru a laseru.
Rádi navštěvujete náš server Astro.cz kvůli čerstvým novinkám z astronomie a kosmonautiky? A doslova hltáte informace o objevech zajímavých exoplanet, neotřelého chování černých děr ke svému okolí nebo nových družicích k výzkumu ve zdánlivě temném kosmu? Pak vám jistě neuniklo, že drtivou většinu těchto informací s obdivuhodným nasazením přináší relativně neznámý popularizátor astronomie se jménem František Martinek. Tento valašský astronom však nedávno překonal úctyhodnou metu. Na serveru Astro.cz vydal neskutečných 1000 článků!
Před dvaceti lety, 5. listopadu 1992, se završila dlouhá životní pouť nizozemského astronoma Jana Hendrika Oorta. V astronomii se s tímto jménem nejčastěji setkáváme díky tzv. Oortovu oblaku, což je kulový útvar na hranici Sluneční soustavy, obsahující drobná, nepravidelná tělesa. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.
Tento rok jsme si mohli připomenout dvě kulatá výročí, spojená s tímto sovětským kosmonautem. Minulý měsíc (18. 9.) uplynulo osmdesát let od jeho narození a v říjnu (19. 10.) to bude deset let, co zemřel.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2012 Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 19. října 2012 v 17:00 na 22. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát zastupující nakladatelství, astronom Ing. Libor Lenža, zde od 17:15 přednese přednášku na téma O Slunci, sluneční aktivitě a knihách.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 174 z 2. 10. 2012
Před 135 lety, 23. září 1877, zemřel francouzský matematik a astronom Urbain Jean Joseph Le Verrier. Jeho jméno je spojováno zejména s objevem Neptunu. Byl totiž autorem výpočtů, na základě kterých byla v roce 1846 tato planeta objevena.
Le Verrier se narodil v městě Saint-Lô, ležícím v departementu Manche na severu Francie. Nejprve navštěvoval osm let lyceum nižšího stupně, poté pokračoval studiem matematiky na vyšším lyceu v městě Caen. Roku 1831 nastoupil na prestižní pařížskou školu École Polytechnique, kde zpočátku studoval chemii. Po dvou letech vyměnil tento obor za astronomii a zaměřil se zejména na nebeskou mechaniku.
Před 140 lety, 4. srpna 1872, se narodil český vynálezce, konstruktér, letecký a raketový průkopník Ludvík Očenášek. Známý je také tím, že během první světové války vykonával odbojovou činnost, zejména odposloucháváním telefonních linek. Získanými informacemi napomohl ke vzniku samostatného československého státu.
Letos v červenci si připomeneme hned dvě výročí, spjatá se jménem F. I. K. Halaška. Tato významná, a přesto poněkud opomíjená osobnost druhé poloviny 19. století se narodila 10. července před 232 roky a jen o dva dny později, 12. července, uplyne 165 let od jejího úmrtí.
Začátkem června letošního roku, konkrétně 6. června 2012 oslavil 80. narozeniny bývalý americký astronaut a vojenský letec David Scott. Do kosmického prostoru vzlétl celkem třikrát, z toho jednou v rámci programu Gemini a dvakrát během misí Apollo. Zároveň se stal sedmým člověkem, který se dostal na povrch Měsíce.
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
Minulý týden česká „kosmická scéna“ přišla o svoji snad největší osobnost – po těžké nemoci zemřel pan Antonín Vítek, popularizátor kosmonautiky, který jistě oslovil vícero generací zájemců a pro spoustu lidí (včetně mne) byl velikým vzorem. Dovolte mi tedy, abych zde panu Vítkovi věnoval pár osobních vzpomínek.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2011 astronoma a popularizátora astronomie Doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc., dlouholetého vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 21. října 2011 v 16:00 na 21. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Člověk a vesmír.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 161 z 11. 10. 2011
Hoci žije na pobreží Pacifiku, lákajú ho potulky vo vnútrozemí a občas strávi zopár hodín prechádzkou po púšti. Ako dieťa ho očarilo zatmenie Slnka, jeho vášňou sa napokon stali malé telesá slnečnej sústavy. Hľadá meteority, pátra po SOHO kométach, úspešne nachádza predobjavové pozície nových blízkozemských asteroidov a nedávno začal hľadať asteroidy na nočnej oblohe. Vesmírny výskumník, Rob D. Matson.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773.
Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli.
Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop
203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats
4.3. až 12.4.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4