Ludvík Očenášek Před 140 lety, 4. srpna 1872, se narodil český vynálezce, konstruktér, letecký a raketový průkopník Ludvík Očenášek. Známý je také tím, že během první světové války vykonával odbojovou činnost, zejména odposloucháváním telefonních linek. Získanými informacemi napomohl ke vzniku samostatného československého státu.
František Ignác Kassián HalaškaLetos v červenci si připomeneme hned dvě výročí, spjatá se jménem F. I. K. Halaška. Tato významná, a přesto poněkud opomíjená osobnost druhé poloviny 19. století se narodila 10. července před 232 roky a jen o dva dny později, 12. července, uplyne 165 let od jejího úmrtí.
David Randolph Scott Začátkem června letošního roku, konkrétně 6. června 2012 oslavil 80. narozeniny bývalý americký astronaut a vojenský letec David Scott. Do kosmického prostoru vzlétl celkem třikrát, z toho jednou v rámci programu Gemini a dvakrát během misí Apollo. Zároveň se stal sedmým člověkem, který se dostal na povrch Měsíce.
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek PrágrMinulý týden česká „kosmická scéna“ přišla o svoji snad největší osobnost – po těžké nemoci zemřel pan Antonín Vítek, popularizátor kosmonautiky, který jistě oslovil vícero generací zájemců a pro spoustu lidí (včetně mne) byl velikým vzorem. Dovolte mi tedy, abych zde panu Vítkovi věnoval pár osobních vzpomínek.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2011 astronoma a popularizátora astronomie Doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc., dlouholetého vědeckého pracovníka Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 21. října 2011 v 16:00 na 21. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Člověk a vesmír.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 161 z 11. 10. 2011
Rob D. Matson s meteoritemHoci žije na pobreží Pacifiku, lákajú ho potulky vo vnútrozemí a občas strávi zopár hodín prechádzkou po púšti. Ako dieťa ho očarilo zatmenie Slnka, jeho vášňou sa napokon stali malé telesá slnečnej sústavy. Hľadá meteority, pátra po SOHO kométach, úspešne nachádza predobjavové pozície nových blízkozemských asteroidov a nedávno začal hľadať asteroidy na nočnej oblohe. Vesmírny výskumník, Rob D. Matson.
Bára Mikulecká. Zdroj: UDiF.cz.Před několika lety byla zkratka ÚDiF jen řadovým bodem pestrého programu akcí moravské metropole, především jako třešnička na dortu v repertoáru brněnské hvězdárny. Velice rychle však "herci" Úžasného Divadla Fyziky začali dobývat svým neobvyklým nadšením pro experimentální a nám nesmírně blízkou fyziku celou republiku a přišli tak s novým druhem představení do současného světa české zábavy. Že fyzika námi ze školních lavic mnohdy až nenáviděná může být ve skutečnosti nejen bezednou studnou inspirace, nám ve svém rozhovoru dokáže Bára Mikulecká, studentka teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně.
Luboš KohoutekČeská astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2010 RNDr. Luboše Kohoutka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 3. 11. 2010 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Země z pohledu astronoma“. Po předání bude následovat autogramiáda - knihu "Země z pohledu astronoma" bude možno zakoupit během autogramiády. Na předání ceny i na laureátskou přednášku s autogramiádou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 148 z 1. 11. 2010.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2010 astrofyzika, vysokoškolského pedagoga a popularizátora astronomie Prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc. z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 22. října 2010 od 17:00 na 20. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:15 přednese přednášku na téma Jak vnímáme Vesmír v roce 2010?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 147 z 12. 10. 2010.
1,5m dánský dalekohled na La SillaDánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2009 za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost pracovníka Akademie věd a popularizátora kosmonautiky Mgr. Antonína Vítka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2009 od 16:00 na 19. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:30 přednese přednášku na téma Raketoplány – co dokázaly a v čem zklamaly.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 132 z 9. 10. 2009
Andrew Feustel před kosmickým výstupemOd doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.
L. Perek s oceněním Akademie vědDoc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr. h. c. patří mezi nejvýznamnější české astronomy. Při příležitosti svých devadesátých narozenin obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd a pamětní list České astronomické společnosti.
Spektrum VegyDaniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.
Erupce na SlunciSluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapiór, student doktorského studia z polské Wroclavy, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.
Hubble na oběžné drázeTak jsme se dočkali. Po půlročním odkladu způsobeném nečekanou poruchou Hubbleova kosmického dalekohledu, se do vesmíru vydává raketoplán Atlantis. Mise s pořadovým číslem STS-125 má za úkol naposledy navštívit tento slavný dalekohled a uskutečnit na něm několik oprav a vylepšení. Více se dozvíme od dr. Antonína Vítka z Akademie věd.
Spektrum meteoruZemě se denně střetává s drobnými kamínky, které nám na obloze vytváří krásné meteory. Systematické sledování meteorů přineslo zajímavé zjištění, že v některých z nich chybí sodík. Ten jinak spolu s několika dalšími prvky svítí ve všech meteorech. Výzkumem tohoto jevu se zabývá dr. David Čapek z Astronomického ústavu AV ČR.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Fyziku najdeme opravdu na každém kroku. Už jen to, že čtete tato slova, je výsledkem souhry mnoha fyzikálních procesů počínaje mechanikou (psaní na klávesnici a klikání myší) přes optiku, kdy nám fotony přenášejí obraz písmen do očí, a konče elektrochemickými signály v neuronech v mozku. Krása, řád a hluboké souvislosti činí fyziku tak fascinující, že i přes občasnou nálepku nepříjemného školního předmětu dokáže zaujmout opravdu každého, pokud k tomu dostane příležitost. Důkazem toho je i unikátní expozice „Krása fyziky / fyzika krásy“, která je v současné době vystavena na Hvězdárně a planetáriu Brno a za níž stojí především známý český popularizátor a profesor fyziky na brněnské Masarykově univerzitě Tomáš Tyc.
