Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astronautická sekce ČAS ocenila Lubora Lejčka Čestnou cenou Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky

Astronautická sekce ČAS ocenila Lubora Lejčka Čestnou cenou Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky

Lubor Lejček s pamětním listem k ceně Antonína Vítka za rok 2024 s typickým Krtečkem v ruce a modelem raketoplánu Atlantis v předsálí pražského planetária
Autor: Milan Halousek

V průběhu jednání Sjezdu České astronomické společnosti, který se uskutečnil na konci dubna 2025 v pražském Planetáriu, udělila Astronautická sekce ČAS své nejvyšší ocenění, Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky panu Luboru Lejčkovi, u příležitosti jeho 80. narozenin, za jeho celoživotní přínos, podporu a propagaci kosmonautiky mezi odbornou i laickou veřejností.

RNDr. Lubor Lejček, DrSc. se narodil 4. března 1945. Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy studoval v letech 1962 až 1967 fyziku a po ukončení studia nastoupil do Fyzikálního ústavu ČSAV, do Oddělení mechanických vlastností pevných látek. V roce 1972 obhájil titul „Kandidát věd“ (CSc.) za práci v oblasti teorie mřížkových poruch v krystalech. Po roce 1980, inspirován svým pobytem ve Francii, se začal v Oddělení dielektrik Fyzikálního ústavu ČSAV zabývat výzkumem poruch uspořádání molekul v kapalných krystalech.
Vědecký titul „Doktor věd“ (DrSc.) obhájil v roce 1990, kdy také začal úzce spolupracovat s kolegy ve Francii, zejména ve fyzikální laboratoři na Ecole Normale Superieure v Lyonu.

Lubor Lejček přebírá ocenění z rukou předsedy Astronautické sekce ČAS Milana Halouska Autor: Martin Gembec
Lubor Lejček přebírá ocenění z rukou předsedy Astronautické sekce ČAS Milana Halouska
Autor: Martin Gembec

Zájem o kosmonautiku přivedl Lubora Lejčka nejprve na „Kurzy kosmonautiky“, pořádané Marcelem Grünem v pražském Planetariu po roce 1968. Zde získal i inspiraci k pokusu o psaní článků. První články, věnované materiálovým experimentům v mikrogravitaci, které byly blízké tématům jeho vlastní vědecké práce, byly publikovány v časopisech „Kozmos“ a „Československý časopis pro fyziku“. S mechanickými vlastnostmi pak souvisela i problematika keramických materiálů použitých na tepelném štítu amerických raketoplánů.
Později, hlavně pro časopis „Letectví a kosmonautika“, zpracovával informace o nových raketách a raketových motorech, ale také o inovativních fyzikálních pohonech kosmických lodí, jako jsou sluneční plachetnice či nukleární raketové motory. Věnoval se i tématice kapalných krystalů, využitelných třeba i v kosmonautice pro orientaci sluneční plachty za letu kosmickým prostorem.

K psaní článků pro časopis Letectví a kosmonautika přivedl dnešního oslavence jeho přítel Antonín Vítek, spolu se šéfredaktorem L+K Jiřím Kroulíkem. Nejprve to byly drobnější kosmonautické aktuality, později i větší články. V „Letectví a kosmonautice“ tak vznikla série článků „Kosmické aktuality“, publikovaných vždy po třech měsících v období let 1996 až 2004. Hlavně pro L+K také vzniklo celkem asi 160 autorských článků. Kromě toho převzal Lubor Lejček v L+K po kolegovi Petru Lálovi (mimochodem také držiteli Ceny Antonína Vítka) rubriku „Tělesa vypuštěná a zaniklá“, kde publikoval od roku 1997 dodnes přes 340 příspěvků.

Témata, o kterých psal, byla často využita i v jeho přednáškách. S těmi začal na „Kurzech kosmonautiky“ v Planetáriu Praha, později i při celé řadě jiných příležitostí.

Lubor Lejček (uprostřed), držitel Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky spolu se zástupci AStronautické sekce ČAS Milanem Halouskem (vlevo) a Janem Myškou (vpravo) před modelem špičky raketoplánu Atlantis v předsálí pražského planetária během 22. Sjezdu ČAS 26. 4. 2025 Autor: Milan Halousek
Lubor Lejček (uprostřed), držitel Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky spolu se zástupci AStronautické sekce ČAS Milanem Halouskem (vlevo) a Janem Myškou (vpravo) před modelem špičky raketoplánu Atlantis v předsálí pražského planetária během 22. Sjezdu ČAS 26. 4. 2025
Autor: Milan Halousek

Měl i významný podíl na přednáškách z oblasti kosmické techniky pro vysokoškolské studenty, zejména v oblasti nosičů a raketových motorů. Výuky předmětu „Základy kosmonautiky“ na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT Praha, který prošel od volitelného, přes povinně volitelný až po povinný předmět, se účastnil od jeho počátku. A od vzniku v roce 2014 v té době výjimečné, a dodnes v ČR vzácné, specializace „Kosmonautika/Kosmická technika“ se výrazně podílel i na výuce předmětu „Nosiče a družice“. Celkem mu tak prošlo rukama již přes 150 studentů se zájmem o kosmickou techniku.
Pro studenty předmětu „Základy kosmonautiky“ připravil studijní texty „Základy konstrukce raket a raketových motorů“, které od roku 2007 vyšly již ve čtyřech aktualizovaných vydáních, naposledy v roce 2018.

Lubor Lejček symbolicky s Krtečkem v ruce převzal Cenu Antonína Vítka za rok 2024 Autor: ČAS
Lubor Lejček symbolicky s Krtečkem v ruce převzal Cenu Antonína Vítka za rok 2024
Autor: ČAS

Významnou aktivitou Lubora Lejčka byla a je přednášková činnost pro český Kosmo klub, jehož členem je od jeho založení v roce 2004. Na pravidelných Kosmoschůzkách odpřednášel již přes 30 přednášek, zaměřených na novinky v kosmonautice.

Dr. Lubor Lejček je dlouholetým členem České astronomické společnosti, mnoho let byl i funkcionářem Astronautické sekce ČAS.

Děkujeme Ti za Tvojí práci, Lubore!

Ocenění předali laureátovi předseda Astronautické sekce ČAS Milan Halousek a správce Ceny Antonína Vítka Jan Myška.

 

 * * * * *

Čestnou cenu Antonína Vítka uděluje od roku 2018 Astronautická sekce České astronomické společnosti za významnou popularizační činnost v oblasti kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Udělovaná Cena je pojmenována po Mgr. Antonínu Vítkovi (1940-2012), předním československém a českém znalci, popularizátorovi a encyklopedistovi kosmonautiky, autorovi stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladateli prvního československého neformálního (úřady nikdy neschváleného a neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE", fungujícího od roku 1961.
Nejvýznamnějším dílem Antonína Vítka bylo založení a vedení velké webové encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40", jedné z nejkomplexnějších a nejobsáhlejších internetových encyklopedií tohoto typu na světě.

Na 22. Sjezdu České astronomické společnosti proběhlo předání Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2024. Autor: ČAS
Na 22. Sjezdu České astronomické společnosti proběhlo předání Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2024.
Autor: ČAS

Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je čestným oceněním. Jako symbolické ocenění obdrží laureát diplom a figurku Krtka astronauta, který je již od roku 2011, kdy si tuto postavičku s sebou vzal poprvé do kosmu americký astronaut Andrew Feustel, symbolem propojení hravého dětského světa a světa složité vesmírné vědy a techniky.

Pan Lubor Lejček je již šestým držitelem tohoto ocenění. Po prvním československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi v roce 2018, astronomovi Luboši Perkovi v roce 2019, spisovateli a novináři Karlu Pacnerovi v roce 2021, astronomovi Petru Lálovi v roce 2022, a americkém astronautovi Andrewu Feustelovi a jeho manželce Indiře, kteří Cenu Antonína Vítka obdrželi v roce 2023.




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Lubor Lejček, Cena Antonína Vítka


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »