Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astronomu Petru Hadravovi se dostalo mimořádně významného ocenění

Astronomu Petru Hadravovi se dostalo mimořádně významného ocenění

Petr Hadrava při udělení ceny Kopalova přednáška za rok 2012. V roce 2016 mu byla Akademií věd AV ČR udělena i Čestná oborová medaile Ernsta Macha.
Autor: ČAS.

Ve čtvrtek 30. června 2016 byla udělena Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc., čestná oborová medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR za zásluhy ve fyzikálních vědách. Spolu s ním tohoto významného ocenění doposud dosáhli od roku 2003 jen 4 pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Petr Hadrava ji získal za významný přínos v oblasti výzkumu hvězd, ale rovněž i za výuku astronomie na akademické půdě a za popularizaci historie výzkumu vesmíru.

O leureátovi

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., se narodil v roce 1951 v Praze, kde také absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor teoretická fyzika. Od roku 1975 pracuje jako vědecký pracovník v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a v Praze. V roce 1980 obhájil disertaci na téma „Kinetická teorie rozsáhlých hvězdných atmosfér“. Je členem Mezinárodní astronomické unie, v níž po dvě funkční období působil ve funkci předsedy Českého národního komitétu astronomického.

Petr Hadrava je předním českým odborníkem na hvězdnou astronomii a relativistickou astrofyziku. Do své první specializace, hvězdné astronomie, přispěl zejména vyvinutím metody “rozplétání spekter” (disentanglingu), určené k analýze dvojhvězdných a vícenásobných hvězdných soustav. Tento jeho postup je založen na matematickém popisu a následné počítačové analýze záření hvězd, což umožňuje rozlišit a studovat jednotlivé složky těsných systémů, jejichž signál se vzájemně prolíná. Ve své druhé specializaci, relativistické astrofyzice, patří k nejznámějším pracím doc. Petra Hadravy zásadní studie vypracovaná (spolu s prof. Jiřím Bičákem z MFF UK), v níž popsali přenos záření v obecné teorii relativity s uvážením jak vlivu refrakce v prostředí, tak i gravitačního pole.

Obálka knihy Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem. Autor: Pistorius.cz.
Obálka knihy Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem.
Autor: Pistorius.cz.
Mimoto je Petr Hadrava také zaníceným a obětavým pedagogem – od roku 1993 přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK o teorii kosmického plazmatu, řadu let učil též v Norsku na univerzitě v Trondheimu. Je vedoucím diplomantů a školitelem doktorandů v oboru astronomie a astrofyziky.  Pod jeho vedením úspěšně obhájilo diplomové i dizertační práce mnoho současných významných českých astronomů, mezi něž patří i RNDr. Vladimír Karas, DrSc. – současný ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Se svou ženou dr. Alenou Hadravovou se Petr Hadrava zabývá také dějinami astronomie. Společně studují a překládají odborné latinské spisy antických, středověkých i raně novověkých autorů – známá je např. jejich kritická edice spisů Křišťana z Prachatic o astrolábu; za jejich nedávno vydaný překlad Galileiho “Hvězdného posla” a Keplerovy “Rozpravy”, který sklízí obdiv a zasloužená ocenění.

Medaile Ernsta Macha

Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.

Vypracováno na základě laudatia proneseného RNDr. Vladimírem Karasem, DrSc., ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.

Kontakty a další informace

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
Vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR
Čerstvý nositel Medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Tel.: 226 258 421
E-mail: had@sunstel.asu.cas.cz

RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Tel.: 323 620 116
E-mail: vladimir.karas@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Petr Hadrava na Wikipedii
[2] Kniha Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem
[3] Ernst Mach na Wikipedii
[4] Ocenění pracovníci Astronomickéhu ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR, Petr Hadrava, Ocenění


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »