Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Česká astronomická společnost předala čtyři významná ocenění

Česká astronomická společnost předala čtyři významná ocenění

Logo České astronomické společnosti
Autor: ČAS

V sobotu 22. října 2022 byly v Planetáriu Praha předány čtyři ceny a prosloveny tři laureátské přednášky. Dvě z nich byly uděleny za letošní rok 2022, dvě ale ještě za covidové roky 2020 a 2021, kdy se kvůli pandemii přednesení přednášky odsunulo. Paradoxem bylo, že covid zasáhl i do letošního ceremoniálu, kdy jedna přednáška musela být přednesena na dálku. Doc. Petr Hadrava přednesl přednášku na téma relativistické a stelární astrofyziky, Dr. Jan Jurčák o stabilitě slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole a Bc. Martin Mašek o proměnných hvězdách, kometách a planetkách. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 291 z 24. 10. 2022

Kvízova cena 2022

Cena Zdeňka Kvíze byla zřízena Výkonným výborem České astronomické společnosti v roce 1994. Je udělována astronomům za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota, proměnné hvězdy a popularizace a výuka astronomie, což byly obory, kterými se zabýval Dr. Zdeněk Kvíz. Cena je udělována jednou za dva roky vždy k termínu data narození Dr. Zdeňka Kvíze, tj. ke 4. březnu. Poprvé byla udělena v roce 1996. Více o Kvízově ceně a jejích laureátech https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/cena-zdenka-kvize.html.

Laudatio přednesl nositel Kvízovy ceny a místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Letošní laureát Bc. Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR a také z Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti, člen Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a také Společnosti pro meziplanetární hmotu přednesl přednášku na téma Proměnné hvězdy, komety a planetky.

Martin Mašek je především pozorovatel, a tak se ve své laureátské přednášce zabýval především pozorováním různých typů objektů. Laureát Kvízovy ceny za rok 2022 se věnuje především proměnným hvězdám, kometám, planetkám a měření světelného znečištění. Představil tak významná pozorování v těchto oborech.

Kopalova přednáška 2022

Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v roce 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti. Více o Kopalově přednášce a jejích laureátech https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/kopalova-prednaska.html.

Laudatio přednesl loňský laureát čestné Kopalovy přednášky a také sluneční fyzik docent Jaroslav Dudík z Astronomického ústavu AV ČR.

Letošní laureát Mgr. Jan Jurčák, Ph.D., který je současným vedoucím Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, přednesl přednášku související s jeho vědeckou prací na téma Stabilita slunečních skvrn s ohledem na vlastnosti magnetického pole.

Sluneční skvrny jsou nejdéle známým projevem sluneční aktivity. Už od roku 1908 je známo, že jejich vznik je způsoben silným magnetickým polem. V přednášce byly shrnuty naše současné poznatky o vlastnostech magnetického pole v jemných strukturách slunečních skvrn a o tom, jak vlastnosti magnetického pole ovlivňují stabilitu těchto útvarů na slunečním povrchu. Pozornost byla věnována zejména vlastnostem magnetického pole, které určují ostré intenzitní rozhraní mezi umbrou a penumbrou slunečních skvrn, a které určují viditelný okraj slunečních skvrn, tedy rozhraní mezi penumbrou a klidným Sluncem.

Nušlova cena za roky 2021 a 2020

Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999. Více o Nušlově ceně a jejích laureátech https://www.astro.cz/spolecnost/oceneni-cas/cena-frantiska-nusla.html.

V roce 2021 obdržel Nušlovu cenu RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014). Na jeho osobnost i vědecké výsledky zavzpomínal předseda České astronomické společnosti profesor Petr Heinzel. Téma laureáta Nušlovy ceny za rok 2021 Stanislava Štefla spojil ve své přednášce nositel Nušlovy ceny za rok 2020 Petr Hadrava, protože je v jejich vědecké práci i osobním životě mnohé spojovalo. Dr. Štefl tragicky zahynul těsně před  odjezdem po jeho desetileté práci v Evropské jižní observatoři. Cenu za něho převzala jeho manželka Magdalena Šteflová.

Nušlova cena 2020

Laudatio přednesl emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas.

Laureát Nušlovy ceny 2020 doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. přednesl laureátskou přednášku na téma Je radostí kráčet po vysokých hvězdách...

Přednáška shrnula výsledky práce autora v oborech relativistické a stelární astrofyziky. V relativistické astrofyzice se jednalo především o formulaci teorie přenosu záření v refraktivním a disperzním prostředí v zakřiveném prostoročase a také o výpočet  pozorovatelných efektů záření objektů obíhajících kolem černých děr. Ve stelární astrofyzice pak jde hlavně o metodiku zpracování spektroskopických a fotometrických pozorování dvojhvězd a vícenásobných hvězdných systémů, zejména o metodu tzv. rozmotávání spekter. Tuto metodu uplatnili autoři z celého světa ve stovkách prací, z nichž byly uvedeny alespoň vybrané příklady, např. Cyg X-1. K propagátorům této metody patřil i Dr. Stanislav Štefl, který byl průkopníkem mezi českými astronomy pracujícími na observatořích Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Plánoval, že po jeho návratu do Ondřejova budou spolu s docentem Hadravou pokračovat ve spolupráci a metodiku rozšíří ještě o interferometrii. V tom mu však zabránila tragická autonehoda. Výsledky nedávných studií ve spolupráci s jeho dřívějšími kolegy přesto ukazují, že s odstupem času stejně postupně dochází k naplnění jeho myšlenek a odkazu oceněného Nušlovou cenou.

 

Pavel Suchan – tiskový tajemník České astronomické společnosti

Tiskové prohlášení v DOC a PDF.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Kopalova přednáška, Cena Zdeňka Kvíze, Nušlova cena, Ocenění


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »