Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Eugene Cernan: Vesmír patří všem

Eugene Cernan: Vesmír patří všem

Astronaut Eugene Cernan (vpravo) a Jiří Grygar. V pozadí stojí Antonín Vítek.
Autor: Milan Halousek.

Ve věku 82 let nás 16. ledna 2017 navždy opustil slavný astronaut Eugene Cernan, doposud poslední člověk na Měsíci. Cernan byl rovněž znám svým česko-slovenským původem, k němuž se hrdě hlásil. Byl čestným členem České astronomické společnosti a na 2-m Perkově dalekohledu v Ondřejově je k vidění jím věnovaná česká vlajka, kterou s sebou v roce 1972 vzal při misi Apolla 17 na Měsíc. Zavzpomínejme na něj prostřednictvím jeho úžasného prohlášení, v němž vzpomíná na svou měsíční misi i na svůj původ.

Jsem americký astronaut - ale jsem ještě něco víc, protože moji prarodiče pocházejí z Čech a Slovenska. Matka a otec mého otce pocházejí z Vysoké nad Kysucou, zatímco rodiče mé matky pocházejí od Tábora. Jak vidíte, k lidem z Čech a Slovenska mám vřelý vztah. Dostalo se mi velké pocty a měl jsem to velké štěstí, že jsem do vesmíru mohl letět třikrát. A dva z těchto letů vedly k Měsíci. Naposledy jsem letěl v lodi Apollo 17 a myslím, že historie zaznamená mé stopy na povrchu Měsíce jako stopy posledního člověka, který vstoupil na Měsíc ve 20. století.

Vesmír patří skutečně všemu lidstvu, protože když člověk stojí na Měsíci a dívá se domů na naši planetu, vidí krásu naprosto ohromující, krásu, kterou nelze popsat slovy. Rád bych se s Vámi o tyto pocity podělil. Pocit, který člověk má, když stojí na Měsíci, ale právě o tu možnost podívat se domů, dolů na Zemi přes oněch čtvrt milionu mil v prostoru. A když se tak díváte na naši Zemi, nevidíte žádné hranice. Tedy žádné hranice, které vytvořil člověk. Totéž platí i o vesmíru. Když stojíme na Zemi a díváme se do vesmíru, do budoucnosti, nevidíme žádné hranice nebo vlajky vlající z planet, které tvoří náš vesmír. Protože vesmír patří skutečně nám všem, všemu lidstvu. Svoboda, kterou jste před časem znovu nalezli, tato nová svoboda pro každého z Vás znamená příležitost spoluvytvářet budoucnost světa, vesmíru - budoucnost, která Vás k sobě volá a čeká na Vás. A která patří všemu lidstvu.

Každý si pamatuje, jak zněla první slova člověka na Měsíci, ale nikdo neví, jak zněla ta poslední. Já je tedy zopakuji a žádám vás, abyste ze mě udělali proroka. Řekl jsem tehdy toto: "Teď odcházíme tak jako jsme přišli, dá-li bůh, my se vrátíme s pokojem a nadějí pro celé lidstvo." Já vás žádám abyste to vzali jako proroctví a uskutečnili tu část, která mluví o tom, že se tam jednou vrátíme. Bůh vám žehnej a děkuji.

~ Eugene Cernan (Evžen Čerňan)

 

Děkujeme, Eugene Cernane! Čest Vaší památce! Autor: NASA/ČAS.
Děkujeme, Eugene Cernane! Čest Vaší památce!
Autor: NASA/ČAS.

Přečtěte si také

Dále doporučujeme: Kosmonautix: Odešel muž, který jako poslední kráčel po Měsíci




O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Cernan


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »