Poslední rozloučení s hvězdou české astronomie Lubošem Perkem

Autor: Luděk Kovář/Wikimedia
Dnes se loučíme s doyenem české astronomie Lubošem Perkem, mimo jiné autorem nejcitovanějšího českého odborného astronomického článku 20. století, který se dožil úctyhodných 101 let. Smuteční obřad probíhal od 14 hodin v Praze ve velké obřadní síni krematoria Strašnice. Rozloučit se zesnulým se přišli významní čeští astronomové, zástupci astronomických institucí a spolků.
Smuteční řeči pronesli RNDr. Jiří Grygar, CSc. který zdůraznil vysoký morální kredit zesnulého i jeho nebývale široké odborné znalosti a prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc., který připomněl zejména jeho činnost v OSN a Mezinárodní astronomické unii.
Mezi smutečními hosty byli například první československý kosmonaut Vladimír Remek, ředitel České kosmické kanceláře Doc. Jan Kolář, ředitel Astronomického ústavu Akademie věd prof. Vladimír Karas a ředitel Astronomického ústavu Univerzity Karlovy prof. David Vokrouhlický. Zúčastnili se zástupci Učené společnosti ČR, společnosti Astropis, redaktor rozhlasového Meteoru Petr Sobotka, i řadoví členové ČAS. Smuteční věnec zaslaly mimo jiné Senát parlamentu České republiky či Hvězdárna a planetárium Brno.
Doc. Luboš Perek byl osobností, která se nesmazatelně zapsala do dějin české astronomie nejen po odborné, ale i lidské stránce. Po své smrti se právem ocitne v učebnicích. Největší dalekohled v ČR nese jeho jméno, stejně jako planetka, kterou objevil jeho žák Luboš Kohoutek, a která bude natrvalo kroužit vesmírem. Luboš Perek tu s námi svým dílem a životním působením zůstává i nadále.
Dále přinášíme nekrolog, který napsal prof. Jan Palouš:
Autor: archiv
Dlouhá odborná dráha docenta Perka započala v poválečné době na Masarykově universitě v Brně, kde na Přírodovědecké fakultě působil jako asistent profesora J. M. Mohra. V padesátých letech minulého století byl na studijním pobytu v nizozemské observatoři v Leidenu, kde měl možnost poznat jednoho z největších astronomů 20. století, Jana H. Oorta, a další nizozemské astronomy včetně Adriaana Blaauwa. Pobyt v Leidenu měl však ještě další podstatný výsledek. L. Perek z této cesty přivezl do Brna plány, podle kterých byl na brněnské hvězdárně na Kraví hoře postaven dalekohled s průměrem primárního zrcadla 60 cm, což byl tehdy největší astronomický přístroj v Československu. V polovině padesátých let se docent Perek přesunul do Astronomického ústavu ČSAV, kde se společně s Miroslavem Plavcem a dalšími zasadil o vybudování dalekohledu o průměru primárního zrcadla 2 m, který je dodnes největším přístrojem na území České republiky a který od roku 2012 nese jméno “Perkův dalekohled”.
Od roku 1964 působil docent Perek na návrh tehdejšího viceprezidenta Mezinárodní astronomické unie Bohumila Šternberka jako asistent generálního tajemníka a v letech 1967 - 1970 jako generální tajemník této vědecké unie. V roce 1967 byl hlavním organizátorem XIII. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze. Toto setkání profesionálních astronomů z celého světa se konalo v optimistické atmosféře začínajícího "pražského jara" a mnoho kolegů dodnes na toto setkání s láskou vzpomíná. Během následujících let doc. Perek působil také jako prezident Mezinárodní astronautické federace, kde především organizoval každoroční valná shromáždění.
Docent Perek je nositelem řady ocenění. Jako v historii druhý Čechoslovák (po R. M. Štefánikovi) byl vyznamenán Janssenovou medailí Francouzské astronomické společnosti, dále získal Nušlovu cenu České astronomické společnosti a medaili Učené společnosti České republiky. V roce 1979 byla nově objevená planetka číslo 2900 pojmenována Luboš Perek. Docent Perek byl dále oceněn Astronautickou sekcí České astronomické společnosti, neboť umožnil předání československé vlajky, kterou americký astronaut Eugen Cernan přivezl ze svého letu na Měsíc. Tehdejší vláda a prezident Československa ji nechtěli přijmout jakožto symbol úspěchu americké vědy a techniky. Tato vlajka je dnes umístěna na galerii Perkova dalekohledu v Ondřejově. Při příležitosti svých 100. narozenin obdržel od tehdejšího předsedy Senátu ČR Jaroslava Kubery stříbrnou medaili senátu ČR.
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0