Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Představení národního projektu Sklizeň objevů Jiřího Grygara

Představení národního projektu Sklizeň objevů Jiřího Grygara

Jiří Grygar přednáší
Autor: ČAS.

V posledních několika desítkách let roste rozsah a hloubka našeho poznání opravdu velmi rychlým tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Dr. Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí, nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. V posledních letech mu s tímto projektem pomáhá řada spolupracovníků, ale Dr. Grygar je stále u toho a má hlavní slovo.

Jeho pravidelná Žeň objevů, která nejenže byla a je zveřejňována v tištěné podobě (v posledních mnoha letech v časopise KOZMOS), ale pravidelně byla Žeň objevů prezentována také formou přednášky na mnoha místech České i Slovenské republiky.

Jelikož se jedná opravdu o zcela ojedinělý projekt, před mnoha lety přišel Dr. Grygar a pár nadšenců s myšlenkou, spojit všechny Sklizně objevů do jedné „nekončící“ SKLIZNĚ OBJEVŮ. Na jejich průkopnickou práci pak navázala spolupráce s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Aldebaran (NVA), které začalo celý projekt s ročníky od roku 1966 do roku 2005 připravovat. Jedná se však o opravdu velké sousto, které není schopna zafinancovat jedna firma z vlastních zdrojů.

Ukázka Sklizně objevů Jiřího Grygara Autor: Libor Lenža
Ukázka Sklizně objevů Jiřího Grygara
Autor: Libor Lenža
Navíc se s ohledem na vývoj situace dohodlo, že by takovýto projekt měl být veřejnosti, školám, mládeži, knihovnám a dalším institucím k dispozici bezplatně… jako „národní poklad“, dokumentující rozvoj astronomie a astrofyziky za téměř 70 let.

Proto přicházíme s touto iniciativou a snahou získat na dokončení projektu nezbytné finanční prostředky na úhradu toho, co již bylo vykonáno a připraveno a také toho, co ještě vykonáno být musí. Projekt je unikátním dokladem vývoje poznání, astronomických a astrofyzikálních objevů, „učebnice“ moderní historie astronomie, rozvoje pozorovací techniky i společnosti.

Celý projekt chceme zveřejnit bezplatně na webových stránkách zen-objevu.cz, které jsou ve vlastnictví výše uvedeného nakladatelství, a v případě realizace projektu bude bezplatně převedena na Českou astronomickou společnost, jako nezávislého a nekomerčního garanta na republikové úrovni.

Národní projekt digitálního zpřístupnění

Našim záměrem je připravit webové stránky a zveřejnit na nich první ročníky Žní objevů, které jsou již dnes finálně připraveny, po všech korekturách a opravách. Texty jsou převedeny do validovaného formátu html a nic nebrání jejich zveřejnění na výše zmíněných webových stránkách.

Záměrem projektu je, postupně doplňovat další ročníky a udržet je tak na jednom veřejně dostupném místě. Celou tuto ojedinělou databázi provozovat nezávislým a tradičním subjektem, Českou astronomickou společností, která bude garantem spolehlivého provozu a nekomerčního využití.

Základní informace o autorovi díla

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění, jmenujme alespoň cenu UNESCO Kalinga či Medaili Za zásluhy I. Stupně od prezidenta republiky.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Prosba o podporu a předpokládané náklady

Abychom mohli popsaný projekt úspěšně realizovat, potřebujeme uhradit nezbytné náklady v odhadované výši 500 000 Kč.

Jednou skupinou nákladů jsou již vynaložené náklady na přípravu ročníků 1966-2005 včetně skromného autorského honoráře, kompletních korektur, sjednocení názvosloví, převod do html formátu a jeho úpravy, další redakční práce atd. Tyto náklady činí od roku 2004 celkem 201 500 Kč. Náklady na stovky dalších odpracovaných hodin na přípravě textů nejsou do nákladů zahrnuty, stávající nakladatelství rozhodlo poskytnout je bezplatně, jako podporu tomuto projektu.

Druhou skupinou nákladů jsou náklady na další kroky, které povedou k realizaci webových stránek s texty Sklizní objevů od roku 1966 do roku 2005. Patří zde například náklady na webovou aplikaci, publikování již připravených textů, přípravu a publikování dalších textů od roku 2006 dále (převod všech textů do html, validace, kontroly, sazba), webové služby, redakční systém, technická podpora, dodávka práce. Zde odhadujeme náklady ve výši kolem 300 000 Kč.

Domníváme se, že je tento projekt opravdu unikátní, a proto se na Vás obracíme s prosbou o zvážení případné finanční podpory projektu v jakékoliv výši. Finanční prostředky bude shromažďovat a využívat Česká astronomická společnost.

KONTAKTY:

Za Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran (NVA)
Libor Lenža, libor.lenza@nva.cz

Za Českou astronomickou společnost
předseda ČAS prof. Petr Heinzel, petr.heinzel@asu.cas.cz
místopředseda ČAS Pavel Suchan, suchan@astro.cz
Vladislav Slezák, slezak@astronomica.cz, 602530515.

QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA Autor: ČAS
QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA
Autor: ČAS
Transparentní účet České astronomické společnosti. Fio banka 2200452457/2010, jako variabilní symbol napište 1966 (rok zahájení Žně objevů), do zprávy pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA (v případě použití VS lze ponechat prázdné). Lze využít QR kódu:

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Žeň objevů, Jiří Grygar


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »