Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Představení národního projektu Sklizeň objevů Jiřího Grygara

Představení národního projektu Sklizeň objevů Jiřího Grygara

Jiří Grygar přednáší
Autor: ČAS.

V posledních několika desítkách let roste rozsah a hloubka našeho poznání opravdu velmi rychlým tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Dr. Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí, nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. V posledních letech mu s tímto projektem pomáhá řada spolupracovníků, ale Dr. Grygar je stále u toho a má hlavní slovo.

Jeho pravidelná Žeň objevů, která nejenže byla a je zveřejňována v tištěné podobě (v posledních mnoha letech v časopise KOZMOS), ale pravidelně byla Žeň objevů prezentována také formou přednášky na mnoha místech České i Slovenské republiky.

Jelikož se jedná opravdu o zcela ojedinělý projekt, před mnoha lety přišel Dr. Grygar a pár nadšenců s myšlenkou, spojit všechny Sklizně objevů do jedné „nekončící“ SKLIZNĚ OBJEVŮ. Na jejich průkopnickou práci pak navázala spolupráce s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Aldebaran (NVA), které začalo celý projekt s ročníky od roku 1966 do roku 2005 připravovat. Jedná se však o opravdu velké sousto, které není schopna zafinancovat jedna firma z vlastních zdrojů.

Ukázka Sklizně objevů Jiřího Grygara Autor: Libor Lenža
Ukázka Sklizně objevů Jiřího Grygara
Autor: Libor Lenža
Navíc se s ohledem na vývoj situace dohodlo, že by takovýto projekt měl být veřejnosti, školám, mládeži, knihovnám a dalším institucím k dispozici bezplatně… jako „národní poklad“, dokumentující rozvoj astronomie a astrofyziky za téměř 70 let.

Proto přicházíme s touto iniciativou a snahou získat na dokončení projektu nezbytné finanční prostředky na úhradu toho, co již bylo vykonáno a připraveno a také toho, co ještě vykonáno být musí. Projekt je unikátním dokladem vývoje poznání, astronomických a astrofyzikálních objevů, „učebnice“ moderní historie astronomie, rozvoje pozorovací techniky i společnosti.

Celý projekt chceme zveřejnit bezplatně na webových stránkách zen-objevu.cz, které jsou ve vlastnictví výše uvedeného nakladatelství, a v případě realizace projektu bude bezplatně převedena na Českou astronomickou společnost, jako nezávislého a nekomerčního garanta na republikové úrovni.

Národní projekt digitálního zpřístupnění

Našim záměrem je připravit webové stránky a zveřejnit na nich první ročníky Žní objevů, které jsou již dnes finálně připraveny, po všech korekturách a opravách. Texty jsou převedeny do validovaného formátu html a nic nebrání jejich zveřejnění na výše zmíněných webových stránkách.

Záměrem projektu je, postupně doplňovat další ročníky a udržet je tak na jednom veřejně dostupném místě. Celou tuto ojedinělou databázi provozovat nezávislým a tradičním subjektem, Českou astronomickou společností, která bude garantem spolehlivého provozu a nekomerčního využití.

Základní informace o autorovi díla

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění, jmenujme alespoň cenu UNESCO Kalinga či Medaili Za zásluhy I. Stupně od prezidenta republiky.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Prosba o podporu a předpokládané náklady

Abychom mohli popsaný projekt úspěšně realizovat, potřebujeme uhradit nezbytné náklady v odhadované výši 500 000 Kč.

Jednou skupinou nákladů jsou již vynaložené náklady na přípravu ročníků 1966-2005 včetně skromného autorského honoráře, kompletních korektur, sjednocení názvosloví, převod do html formátu a jeho úpravy, další redakční práce atd. Tyto náklady činí od roku 2004 celkem 201 500 Kč. Náklady na stovky dalších odpracovaných hodin na přípravě textů nejsou do nákladů zahrnuty, stávající nakladatelství rozhodlo poskytnout je bezplatně, jako podporu tomuto projektu.

Druhou skupinou nákladů jsou náklady na další kroky, které povedou k realizaci webových stránek s texty Sklizní objevů od roku 1966 do roku 2005. Patří zde například náklady na webovou aplikaci, publikování již připravených textů, přípravu a publikování dalších textů od roku 2006 dále (převod všech textů do html, validace, kontroly, sazba), webové služby, redakční systém, technická podpora, dodávka práce. Zde odhadujeme náklady ve výši kolem 300 000 Kč.

Domníváme se, že je tento projekt opravdu unikátní, a proto se na Vás obracíme s prosbou o zvážení případné finanční podpory projektu v jakékoliv výši. Finanční prostředky bude shromažďovat a využívat Česká astronomická společnost.

KONTAKTY:

Za Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran (NVA)
Libor Lenža, libor.lenza@nva.cz

Za Českou astronomickou společnost
předseda ČAS prof. Petr Heinzel, petr.heinzel@asu.cas.cz
místopředseda ČAS Pavel Suchan, suchan@astro.cz
Vladislav Slezák, slezak@astronomica.cz, 602530515.

QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA Autor: ČAS
QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA
Autor: ČAS
Transparentní účet České astronomické společnosti. Fio banka 2200452457/2010, jako variabilní symbol napište 1966 (rok zahájení Žně objevů), do zprávy pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA (v případě použití VS lze ponechat prázdné). Lze využít QR kódu:

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Žeň objevů, Jiří Grygar


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »