Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Představení národního projektu Sklizeň objevů Jiřího Grygara

Představení národního projektu Sklizeň objevů Jiřího Grygara

Jiří Grygar přednáší
Autor: ČAS.

V posledních několika desítkách let roste rozsah a hloubka našeho poznání opravdu velmi rychlým tempem. Avšak vývoj málokterého oboru je nějakým relevantním způsobem zachycen. Jednou z výjimek je světově naprosto unikátní projekt Dr. Jiřího Grygara, který již od roku 1966 pravidelně připravuje a zveřejňuje přehled událostí, nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. V posledních letech mu s tímto projektem pomáhá řada spolupracovníků, ale Dr. Grygar je stále u toho a má hlavní slovo.

Jeho pravidelná Žeň objevů, která nejenže byla a je zveřejňována v tištěné podobě (v posledních mnoha letech v časopise KOZMOS), ale pravidelně byla Žeň objevů prezentována také formou přednášky na mnoha místech České i Slovenské republiky.

Jelikož se jedná opravdu o zcela ojedinělý projekt, před mnoha lety přišel Dr. Grygar a pár nadšenců s myšlenkou, spojit všechny Sklizně objevů do jedné „nekončící“ SKLIZNĚ OBJEVŮ. Na jejich průkopnickou práci pak navázala spolupráce s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Aldebaran (NVA), které začalo celý projekt s ročníky od roku 1966 do roku 2005 připravovat. Jedná se však o opravdu velké sousto, které není schopna zafinancovat jedna firma z vlastních zdrojů.

Ukázka Sklizně objevů Jiřího Grygara Autor: Libor Lenža
Ukázka Sklizně objevů Jiřího Grygara
Autor: Libor Lenža
Navíc se s ohledem na vývoj situace dohodlo, že by takovýto projekt měl být veřejnosti, školám, mládeži, knihovnám a dalším institucím k dispozici bezplatně… jako „národní poklad“, dokumentující rozvoj astronomie a astrofyziky za téměř 70 let.

Proto přicházíme s touto iniciativou a snahou získat na dokončení projektu nezbytné finanční prostředky na úhradu toho, co již bylo vykonáno a připraveno a také toho, co ještě vykonáno být musí. Projekt je unikátním dokladem vývoje poznání, astronomických a astrofyzikálních objevů, „učebnice“ moderní historie astronomie, rozvoje pozorovací techniky i společnosti.

Celý projekt chceme zveřejnit bezplatně na webových stránkách zen-objevu.cz, které jsou ve vlastnictví výše uvedeného nakladatelství, a v případě realizace projektu bude bezplatně převedena na Českou astronomickou společnost, jako nezávislého a nekomerčního garanta na republikové úrovni.

Národní projekt digitálního zpřístupnění

Našim záměrem je připravit webové stránky a zveřejnit na nich první ročníky Žní objevů, které jsou již dnes finálně připraveny, po všech korekturách a opravách. Texty jsou převedeny do validovaného formátu html a nic nebrání jejich zveřejnění na výše zmíněných webových stránkách.

Záměrem projektu je, postupně doplňovat další ročníky a udržet je tak na jednom veřejně dostupném místě. Celou tuto ojedinělou databázi provozovat nezávislým a tradičním subjektem, Českou astronomickou společností, která bude garantem spolehlivého provozu a nekomerčního využití.

Základní informace o autorovi díla

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm.

V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění, jmenujme alespoň cenu UNESCO Kalinga či Medaili Za zásluhy I. Stupně od prezidenta republiky.

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě.

Prosba o podporu a předpokládané náklady

Abychom mohli popsaný projekt úspěšně realizovat, potřebujeme uhradit nezbytné náklady v odhadované výši 500 000 Kč.

Jednou skupinou nákladů jsou již vynaložené náklady na přípravu ročníků 1966-2005 včetně skromného autorského honoráře, kompletních korektur, sjednocení názvosloví, převod do html formátu a jeho úpravy, další redakční práce atd. Tyto náklady činí od roku 2004 celkem 201 500 Kč. Náklady na stovky dalších odpracovaných hodin na přípravě textů nejsou do nákladů zahrnuty, stávající nakladatelství rozhodlo poskytnout je bezplatně, jako podporu tomuto projektu.

Druhou skupinou nákladů jsou náklady na další kroky, které povedou k realizaci webových stránek s texty Sklizní objevů od roku 1966 do roku 2005. Patří zde například náklady na webovou aplikaci, publikování již připravených textů, přípravu a publikování dalších textů od roku 2006 dále (převod všech textů do html, validace, kontroly, sazba), webové služby, redakční systém, technická podpora, dodávka práce. Zde odhadujeme náklady ve výši kolem 300 000 Kč.

Domníváme se, že je tento projekt opravdu unikátní, a proto se na Vás obracíme s prosbou o zvážení případné finanční podpory projektu v jakékoliv výši. Finanční prostředky bude shromažďovat a využívat Česká astronomická společnost.

KONTAKTY:

Za Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran (NVA)
Libor Lenža, libor.lenza@nva.cz

Za Českou astronomickou společnost
předseda ČAS prof. Petr Heinzel, petr.heinzel@asu.cas.cz
místopředseda ČAS Pavel Suchan, suchan@astro.cz
Vladislav Slezák, slezak@astronomica.cz, 602530515.

QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA Autor: ČAS
QR kód Transparentní účet ČAS, VS 1966, zpráva pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA
Autor: ČAS
Transparentní účet České astronomické společnosti. Fio banka 2200452457/2010, jako variabilní symbol napište 1966 (rok zahájení Žně objevů), do zprávy pro příjemce SKLIZEŇ OBJEVŮ JIŘÍHO GRYGARA (v případě použití VS lze ponechat prázdné). Lze využít QR kódu:

 




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Žeň objevů, Jiří Grygar


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »