Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor: Maciej Zapiór - Sluneční protuberance

Rozhovor: Maciej Zapiór - Sluneční protuberance

Erupce na Slunci
Erupce na Slunci
Sluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapiór, student doktorského studia z polské Wroclavy, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.

Co jsou to protuberance?
Sluneční protuberance jsou jevy nad povrchem Slunce, které vznikají, když hmota odstartuje z povrchu a pohybuje se v atmosféře. Mohou dosáhnout velkých rychlostí a doputovat do velkých vzdáleností jako výrony koronální hmoty. Některé se dostanou až do vzdálenosti Země.

Když se podíváme dalekohledem na Slunce nebo když si ho promítneme na papír, protuberance nevidíme. Jakým způsobem je tedy vědci pozorují?
Hlavními přístroji na pozorování slunečních protuberancí jsou sluneční spektrografy, které používají speciální H-alfa filtr. Ten odstraní všechno silnější světlo od Slunce a ponechá pouze světlo pocházející od protuberancí. Na snímcích ze spektrografu tedy protuberance můžeme pozorovat.

Dá se říct, jak dlouho trvá taková typická protuberance?
To se nedá říct, protože pojem protuberance zahrnuje větší počet dosti různých jevů. Protuberancí, jak vyplývá z anglického pojmu "prominence", jednoduše rozumíme všechno, co se děje nad povrchem Slunce. Nejrychlejší z nich trvají jenom pár minut. Jsou to velice dynamické a rychlé jevy. Na druhém konci seznamu by pak byly velice klidné protuberance, které mohou přetrvávat i několik měsíců.

Dá se předpovídat kde a kdy se objeví protuberance na Slunci?
To se předpovídat nedá, pouze můžeme předpokládat větší pravděpodobnost výskytu protuberancí v období vyšší sluneční aktivity.

Dají se protuberance pozorovat po celém slunečním disku? Vědci mají nejradši, když je vidí na okraji disku. Z jakého důvodu?
Když se vytvoří protuberance před slunečním diskem, tak za ní velice jasně svítí nejjasnější vrstva sluneční atmosféry - fotosféra, a ta výrazně snižuje kontrast. Když ale protuberanci pozorujeme na okraji disku, je za ní pouze tmavý prostor a žádné světlo, které by nás v pozorování rušilo. Pak se protuberance jeví jako svítící útvar na tmavém pozadí, což se pozoruje velice dobře.

Když se v určitou chvíli podíváme na Slunce, kolik protuberancí bychom na něm průměrně napočítali?
To souvisí s tím, jakou fází cyklu Slunce momentálně prochází. V minimu se nemusí objevit vůbec žádná. V průběhu posledního cyklu jsme dokonce několik měsíců neviděli nad povrchem Slunce žádnou protuberanci. Na druhé straně v období silné sluneční aktivity to mohou být desítky protuberancí za den jakéhokoliv druhu: krátkodobých eruptivních i dlouhodobých a klidných.

Jaké nejmenší detaily na protuberancích je současná technika schopna rozlišit?
Družicová pozorování mají velikou výhodu, že se provádějí nad povrchem Země a neruší je zemská atmosféra. Obraz je tedy klidný a postrádá vlivy turbulence vzduchu. Díky tomu můžeme na Slunci pozorovat detaily na úrovni stovek kilometrů. V porovnání s pozorováním ze zemského povrchu je to asi desetkrát lepší. Vliv chvění atmosféry nás nepustí pod hranici tisíce kilometrů.

Čím vás zaujali na Slunci právě protuberance, že jste si je vybral jako svůj hlavní vědecký obor?
Zajímavé je to, že protuberance mohou velmi rychle měnit svůj tvar. Při pozorování dalekohledem si změnu všimneme klidně i během pěti minut. To nám dovoluje pozorovat celou evoluci těchto jevů v relativně krátkém časovém intervalu. Mnohé jevy ve vesmíru jsou dlouhodobé a až při soustavném monitorování po nějaké době dostáváme výsledky. V případě protuberancí se ale všechno děje přímo před našima očima. Navíc mám také velice kladný vztah k fotografování a právě sluneční spektrografie je práce se snímky.

V České republice jste působil téměř jeden rok. V rámci jakého programu jste se sem dostal na studijní pobyt?
Pocházím z polské Wroclavy, kde studuji astronomii na doktorském stupni studia. Dostal jsem se sem díky programu Erazmus, což je celoevropský program umožňující výměnné pobyty studentů. Všem studentům, kteří mají takovou možnost, bych jenom doporučil ji využít. Je velmi dobré zkusit pracovat v jiném vědeckém ústavu, poznat nové spolupracovníky a nabrat zkušenosti k další činnosti.

Rozhovor vznikl na základě přednášky Macieje Zapióra na pravidelném semináři Astronomického ústavu AV ČR. Semináře se konají zpravidla každé první pondělí v měsíci na pracovišti v Ondřejově. Převzato z - www.asu.cas.cz.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Maciej Zapiór, Osobnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »