Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vesmírné razítko pro všechny pozemské fanoušky

Vesmírné razítko pro všechny pozemské fanoušky

Všichni fanoušci vesmíru a filatelie, ale i další zájemci budou mít možnost ve středu 7. března od 13 do 17 hodin na Hvězdárně a planetáriu Brno získat příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Bude zde zřízena příležitostná přepážka České pošty. Návrh razítka připravili Zdeněk Okáč a Jaroslav Punčochář. Na razítku je vyobrazena kosmická loď Sojuz 28, která letěla k orbitální základně Saljut 6.

Náš kosmický let byl zároveň i začátkem “kosmické pošty”. V historii poprvé jsme totiž měli na palubě komplexu oficiální poštovní razítko, které nám poslal tehdejší ministr spojů. A orazítkovaná pošta na stanici Saljut 6 se tak stala první oficiální poštou v historii kosmických letů. Přitom jsme shledali, že razítkování, které za normálních okolností patří k nejjednodušším poštovním úkonům, mění se ve stavu beztíže v obtížnou proceduru… A jen mimochodem, razítko jsme nezničili vyhozením do volného kosmického prostoru, jak si přál ministr Chalupa, je ve sbírkách Poštovního muzea Praha... Vladimír Remek

Sběratelé mohou navíc získat některou z přítiskových dopisnic vydaných v limitovaném počtu 300 kusů dle návrhu Tomáše Křepely. K dispozici bude také dopisnice k 40. výročí kosmické pošty a příležitostné razítko pro poštu Praha 1. Vystaveny budou i známky s kosmonautickou tématikou, razítko a poduška, které byly na palubě Saljutu 6 v roce 1978 a další kuriozity.

Od 14 do 15 hodin 7. března bude přítomen první a jediný československý kosmonaut Vladimír Remek na moderované autogramiádě. Akce je zdarma přístupná veřejnosti – ve vstupní hale Hvězdárny a planetária Brno.

Akce je součástí aktivit souborně označovaných Rojení kosmonautů | 40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru se slaví v Brně. Zařazena je do Czech Space Year, který souvisí nejen se 40. výročím letu Vladimíra Remka do vesmíru, ale také 40. výročím vypuštění první, československé umělé družice Magion 1 a 10. výročím členství České republiky v Evropské kosmické agentuře.  Na všech aktivitách spolupracuje Technické muzeum v Brně, Jihomoravské inovační centrum, Czechinvest, Univerzita obrany a marketingová společnosti SNIP & CO.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »