Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vesmírné razítko pro všechny pozemské fanoušky

Vesmírné razítko pro všechny pozemské fanoušky

Všichni fanoušci vesmíru a filatelie, ale i další zájemci budou mít možnost ve středu 7. března od 13 do 17 hodin na Hvězdárně a planetáriu Brno získat příležitostné razítko ke 40. výročí letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Bude zde zřízena příležitostná přepážka České pošty. Návrh razítka připravili Zdeněk Okáč a Jaroslav Punčochář. Na razítku je vyobrazena kosmická loď Sojuz 28, která letěla k orbitální základně Saljut 6.

Náš kosmický let byl zároveň i začátkem “kosmické pošty”. V historii poprvé jsme totiž měli na palubě komplexu oficiální poštovní razítko, které nám poslal tehdejší ministr spojů. A orazítkovaná pošta na stanici Saljut 6 se tak stala první oficiální poštou v historii kosmických letů. Přitom jsme shledali, že razítkování, které za normálních okolností patří k nejjednodušším poštovním úkonům, mění se ve stavu beztíže v obtížnou proceduru… A jen mimochodem, razítko jsme nezničili vyhozením do volného kosmického prostoru, jak si přál ministr Chalupa, je ve sbírkách Poštovního muzea Praha... Vladimír Remek

Sběratelé mohou navíc získat některou z přítiskových dopisnic vydaných v limitovaném počtu 300 kusů dle návrhu Tomáše Křepely. K dispozici bude také dopisnice k 40. výročí kosmické pošty a příležitostné razítko pro poštu Praha 1. Vystaveny budou i známky s kosmonautickou tématikou, razítko a poduška, které byly na palubě Saljutu 6 v roce 1978 a další kuriozity.

Od 14 do 15 hodin 7. března bude přítomen první a jediný československý kosmonaut Vladimír Remek na moderované autogramiádě. Akce je zdarma přístupná veřejnosti – ve vstupní hale Hvězdárny a planetária Brno.

Akce je součástí aktivit souborně označovaných Rojení kosmonautů | 40. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru se slaví v Brně. Zařazena je do Czech Space Year, který souvisí nejen se 40. výročím letu Vladimíra Remka do vesmíru, ale také 40. výročím vypuštění první, československé umělé družice Magion 1 a 10. výročím členství České republiky v Evropské kosmické agentuře.  Na všech aktivitách spolupracuje Technické muzeum v Brně, Jihomoravské inovační centrum, Czechinvest, Univerzita obrany a marketingová společnosti SNIP & CO.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »