Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel Pavel Toufar

Zemřel Pavel Toufar

Pavel Toufar *13. 7. 1948, †26. 9. 2018

26. září 2018 nás po delší nemoci opustil spisovatel a jeden ze známých propagátorů kosmonautiky, Pavel Toufar. Jako student osobně prožil program Apollo k Měsíci. Později se zaměřoval hlavně na sovětskou a ruskou kosmonautiku. Jeho texty byly čtivé i tím, že se v nich zaměřoval na prosté lidské osudy. Po roce 2000 byl zapojen do vědeckých experimentů týkajících se izolace při letu na Mars. Známý je mnoha články na portálu Technet.cz. V poslední době se také podílel na uspořádání výstav v Praze, Bratislavě a Brně. 

Vzpomínku nám zaslal Karel Bejček, člen Astronautické sekce ČAS:

Když jsem ve středu 26. 9. 2018 dával na stránky www.kosmo.cz informaci o článku Pavel Toufar „Do vesmíru z trampolíny“,  což je dobrý článek o stavu ruské kosmonautiky, netušil jsem, že se za dvě hodiny poté dozvím o jeho odchodu mimo náš svět.

Byl to výborný spisovatel, podávající někdy až neuvěřitelné informace. Jeho spisovatelský rozsah byl velký a jeho knihy se mi velmi dobře četly. Knih napsal mnoho a hodně jich bylo z oborů mimo kosmonautiku. Budu se muset do nich podívat. Setkávali jsme se na různých setkáních, na kterých byl Pavel nepřehlédnutelný. Nejen svojí vysokou postavou, ale i jasným hlasem, podávajícím spolehlivé informace. Dobře se poslouchal. Několikrát byl např. na KOSMOS NEWS PARTY v Pardubicích, kam přivezl Oldřicha Pelčáka, kandidáta – kosmonauta a výborného vypravěče, protože oba byli velcí přátelé. Nebo si vzpomínám na návštěvu sovětského kosmonauta Alexandra Ivančenkova v Praze. Byl tam hostem Domu sovětské vědy. Byl jsem tam od rána a Pavel Toufar též. Vydržel tam na rozdíl od jiných novinářů celou dobu a o polední přestávce jsme se společně s kosmonautem Ivančenkovem procházeli po „Staromáku“ a hovořili.

Článek (Vesmír 1/2018) „Do vesmíru z trampolíny“ je jedním z posledních, co Pavel Toufar napsal. Velmi pěkný, věcný a stále aktuální, vhledem k tomu, co před několika týdny dělo kolem úniku atmosféry z lodi Sojuz připojené k ISS. Děkuji za něj Pavlu Toufarovi a také děkuji za ty spousty poutavých a čtivých informací v knihách a internetu. Přeji mu příjemný pobyt tam v nebeském baru v příjemné společnosti kosmonautů, konstruktérů a kamarádů.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Pavel Toufar


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »