Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zlatá medaile Masarykovy univerzity udělena Jiřímu Grygarovi

Zlatá medaile Masarykovy univerzity udělena Jiřímu Grygarovi

Jiří Grygar oceněn Zlatou medailí Masarykovy univerzity v Brně.
Autor: ÚTFA PřF MUNI.

Ve středu 26. října 2016 proběhlo slavnostní předání zlaté medaile Masarykovy univerzity doktoru Jiřímu Grygarovi za celoživotní práci nejen v oblasti vědy, ale také její popularizace. Doktor Grygar převzal medaili z rukou rektora Masarykovy univerzity docenta Mikuláše Beka, a jak později uvedl, jedná se pro něj o jedno z nejmilejších ocenění, jaké v životě dostal. Doktor Grygar při své děkovné řeči zavzpomínal i na svá studia fyziky na Masarykově univerzitě, především pak na setkání s docentem Lubošem Perkem a profesorem Martinem Černohorským, který mimo jiné seděl mezi diváky.

U vzpomínání nezůstal pouze doktor Grygar. Rektor Masarykovy univerzity při svém proslovu prozradil, že možnost předat toto vysoké ocenění nejznámějšímu popularizátorovi astrofyziky České republiky je splněním jednoho z jeho dětských snů. „Knihy a pořady doktora Grygara patřily k mé povinné četbě a poslechu během mého mládí, proto děkuji Přírodovědecké fakultě za návrh udělit zlatou medaili právě doktoru Grygarovi,“ uvedl na adresu oceněného rektor Bek.

Přednáška Jiřího Grygara při převzetí Zlaté medaile Masarykovy univerzity v Brně. Autor: ÚTFA PřF MUNI.
Přednáška Jiřího Grygara při převzetí Zlaté medaile Masarykovy univerzity v Brně.
Autor: ÚTFA PřF MUNI.

Předání proběhlo v rámci mimořádné popularizační přednášky v Univerzitním kině Scala, které se zaplnilo nejen významnými brněnskými fyziky, ale také posluchači Univerzity třetího věku, pro které byla tato přednáška bonusem k již probíhajícímu cyklu astronomických přednášek „Blíže ke hvězdám“. Doktor Grygar se ve své přednášce věnoval roli výběrového efektu v astronomii a vyhlídkám, které pro nás astrofyzika v následujících letech chystá. Upozornil na zvyšující se tempo astrofyzikálních objevů a na závěr, k radosti všech přítomných astrofyziků, dodal: „Povolání astronoma patří k nejlákavějším a nejperspektivnějším lidským činnostem v blízké i vzdálené budoucnosti.“

Zlatá medaile je jedno z nejvyšších ocenění Masarykovy univerzity, které se uděluje významným představitelům vědy, kulturního a veřejného života, a to jako výraz ocenění mimořádných zásluh o rozvoj vědy, kultury a umění a rozvoj MU. Zlatou medaili získali již dříve i Grygarovi učitelé docent Perek a profesor Černohorský.

Video: Předání zlaté medaile MU Jiřímu Grygarovi
(autor: ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně)

Kontakt a další informace

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - tiskový tajemník
Mail: zychova@physics.muni.cz



Převzato: ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně, Jiří Grygar, Ocenění


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »