Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále a exkurzí na Astronomický ústav AV ČR. V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.

Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Odpoledne si pak finalisté a jejich doprovod - učitelé fyziky vyslechli přednášku RNDr. Jiřího Grygara, CSc. "Okna vesmíru stále dokořán", který v ní mluvil o objevech 20. století a vyhlídkách astronomie v první polovině 21. století a udělil také "několik špatných rad dobrým studentům". Z rukou Dr. Jiřího Grygara jako čestného předsedy České astronomické společnosti a předsedy Učené společnosti potom finalisté obdrželi diplomy a řadu odměn. Tři nejúspěšnější si odnesli dalekohledy značky Celestron, nejlepší z nejlepších si odvezl astronomický dalekohled o průměru objektivu 15 cm v hodnotě přes 10 000 Kč.

Vítězové 2. ročníku Astronomické olympiády:

  1. Viktor Löffelmann, Gymnázium Mariánské Lázně
  2. místo Alžbeta Č3. erneková, Základní škola Trenčín
  3. místo Róbert Zajac, Základní škola J. Palárika, Raková

V sobotu 11. června pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kde její účastníci zažili definitivní tečku za letošním ročníkem Astronomické olympiády. Finalisté Astronomické olympiády a jejich učitelé fyziky či rodiče navštívili odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a využili možnosti diskutovat s vědeckými pracovníky a pozorovateli, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat - mj. uskutečnit praktická pozorování pod oblohou, zjišťovat západy Slunce v rozmezí týdnů, navštívit blízkou hvězdárnu. Letošního, již druhého, ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 1742 prací z celkem 259 škol a institucí. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 373 dětí, ze kterých 50 nejlepších dorazilo na pražské finále. Více se o Astronomické olympiádě dozvíte na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů.

V rámci letošního ročníku dostaly děti příležitost navrhnout jména detektorů umístěných na observatoři Pierre Auger v Argentině. Tato observatoř se zabývá studiem kosmického záření o extrémně vysokých energiích. Z plánovaných 1600 pozemních detektorů (obřích plastových válcových sudů, z nich každý je naplněn 12 t velmi čisté vody) je do této chvíle v pampě na území o rozloze 3000 km2 rozmístěno přes 600 sudů, které nepřetržitě ve dne i v noci sledují záblesky Čerenkovova záření, jež vznikají ve vodě při průletu částic spršky sekundárního kosmického záření. Na výstavbě i provozu a zpracování dat tohoto jedinečného zařízení v argentinské pampě se podílejí i čeští odborníci. Sudy dostávají z iniciativy řídícího výboru Pierre Auger Observatory jména, navržená dětmi ze základních škol v účastnických zemích. Od řešitelů Astronomické olympiády se sešlo 110 návrhů, z nichž komise Fyzikálního ústavu AV ČR vybrala 10. V argentinské pampě tedy bude možno najít další jména navržená českými dětmi: Rossi, Cerenkov, Hess, Lev, Orion, Atlas, Zajíc, Kopal, Norbu, Galileo. Řešitelé Astronomické olympiády, kteří tato jména navrhli, obdrželi mezinárodní certifikáty podepsané zástupci mezinárodního řídícího výboru. Pavel Suchan

Několik fotografií z prubehu finale.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »