Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády - finále

2. ročník Astronomické olympiády skončil pražským finále a exkurzí na Astronomický ústav AV ČR. V pátek 10. června 2005 se v reprezentačních prostorách Akademie věd v Praze uskutečnilo finále 2. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky osmých a devátých tříd a studenty ekvivalentních tříd gymnázií.

Na 50 finalistů z celé České republiky, ale také ze Slovenska se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Odpoledne si pak finalisté a jejich doprovod - učitelé fyziky vyslechli přednášku RNDr. Jiřího Grygara, CSc. "Okna vesmíru stále dokořán", který v ní mluvil o objevech 20. století a vyhlídkách astronomie v první polovině 21. století a udělil také "několik špatných rad dobrým studentům". Z rukou Dr. Jiřího Grygara jako čestného předsedy České astronomické společnosti a předsedy Učené společnosti potom finalisté obdrželi diplomy a řadu odměn. Tři nejúspěšnější si odnesli dalekohledy značky Celestron, nejlepší z nejlepších si odvezl astronomický dalekohled o průměru objektivu 15 cm v hodnotě přes 10 000 Kč.

Vítězové 2. ročníku Astronomické olympiády:

  1. Viktor Löffelmann, Gymnázium Mariánské Lázně
  2. místo Alžbeta Č3. erneková, Základní škola Trenčín
  3. místo Róbert Zajac, Základní škola J. Palárika, Raková

V sobotu 11. června pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kde její účastníci zažili definitivní tečku za letošním ročníkem Astronomické olympiády. Finalisté Astronomické olympiády a jejich učitelé fyziky či rodiče navštívili odborná pracoviště včetně kopule s největším dalekohledem u nás o průměru zrcadla 2 m a využili možnosti diskutovat s vědeckými pracovníky a pozorovateli, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat - mj. uskutečnit praktická pozorování pod oblohou, zjišťovat západy Slunce v rozmezí týdnů, navštívit blízkou hvězdárnu. Letošního, již druhého, ročníku se v jeho prvním kole zúčastnilo 1742 prací z celkem 259 škol a institucí. Do druhého (korespondenčního) kola postoupilo 373 dětí, ze kterých 50 nejlepších dorazilo na pražské finále. Více se o Astronomické olympiádě dozvíte na http://olympiada.astro.cz. Zde také najdete např. seznam letošních finalistů.

V rámci letošního ročníku dostaly děti příležitost navrhnout jména detektorů umístěných na observatoři Pierre Auger v Argentině. Tato observatoř se zabývá studiem kosmického záření o extrémně vysokých energiích. Z plánovaných 1600 pozemních detektorů (obřích plastových válcových sudů, z nich každý je naplněn 12 t velmi čisté vody) je do této chvíle v pampě na území o rozloze 3000 km2 rozmístěno přes 600 sudů, které nepřetržitě ve dne i v noci sledují záblesky Čerenkovova záření, jež vznikají ve vodě při průletu částic spršky sekundárního kosmického záření. Na výstavbě i provozu a zpracování dat tohoto jedinečného zařízení v argentinské pampě se podílejí i čeští odborníci. Sudy dostávají z iniciativy řídícího výboru Pierre Auger Observatory jména, navržená dětmi ze základních škol v účastnických zemích. Od řešitelů Astronomické olympiády se sešlo 110 návrhů, z nichž komise Fyzikálního ústavu AV ČR vybrala 10. V argentinské pampě tedy bude možno najít další jména navržená českými dětmi: Rossi, Cerenkov, Hess, Lev, Orion, Atlas, Zajíc, Kopal, Norbu, Galileo. Řešitelé Astronomické olympiády, kteří tato jména navrhli, obdrželi mezinárodní certifikáty podepsané zástupci mezinárodního řídícího výboru. Pavel Suchan

Několik fotografií z prubehu finale.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »