Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Aký je pôvod chladných škvŕn reliktného žiarenia?

Aký je pôvod chladných škvŕn reliktného žiarenia?

Mapa reliktného žiarenia
Autor: ESA and Durham University

Kozmické mikrovlnné pozadie (skrátene CMB) predstavuje relikt po Veľkom tresku (preto ho nazývame aj reliktné žiarenie). Pokrýva celú oblohu a prichádza zo všetkých smerov. Avšak – nie je homogénne. Pri teplote o 2,73 stupňov nad absolútnou nulou (alebo -270,43 stupňov Celzia) má CMB také anomálie akými sú aj studené škvrny. Tieto škvrny približne o 0,00015 stupňov chladnejšie ako ich okolie, boli doposiaľ chápané ako obrovská prázdnota s malým množstvom galaxií zamerajúce územie vo veľkosti miliárd svetelných rokov.

Vedci vedení postgraduálnym študentom Ruariom Mackenziem a profesorom Tomom Shanksom na Durham University's v Centre for Extragalactic Astronomy zverejnili výsledky svojich nových zistení  o chladných škvrnách v kozmickom pozadí v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Chladné škvrny v mikrovlnnom žiarení kozmického pozadia stále ponechávali priestor pre rôzne exotické vysvetlenia akým je napríklad kolízia medzi vesmírami. Títo vedci si na škrvny poriadne posvietili.

Zrýchľujúca sa expanzia vesmíru spôsobuje, že tieto prázne miesta zanechávajú jemné červené posuvy vo svetle, ktoré preniká skrz integrovanému Sachs-Wilfowmu efektu. V prípade CMB to pozorujeme v podobe studených škvŕn. Vedci navrhovali, že veľmi veľké prázdne miesta v popredí mohli čiastočne odtlačiť do CMB studené miesta, avšak toto vysvetlenie zostávalo stále  predmetom sporov. Väčšina bádaní ohľadom pôvodu studených škvŕn odhadovala vzdialenosť galaxií pomocou farieb. Rozpínanie vesmíru spôsobuje, že vzdialenejšie galaxie majú svetlo posunuté do väčších vlnových dĺžok. Čím je galaxia vzdialenejšia, tým má vyšší červený posun. Meraním červených posunov galaxií je teda možné zistiť ich vzdialenosti. Avšak aj pri týchto meraniach máme dočinenia s vysokým stupňom neistoty.

Durhamský tím predstavil výsledky komplexného prieskumu červených posunov 7000 galaxií. Z tohto bádania usudzujú, že neexistuje žiaden dôkaz, že veľké prázdnoty, ktoré vidíme na obrázku CMB, by mohli byť vysvetlené studenými škvrnami. Namiesto toho ponúkajú iné vysvetlenie. Predpokladajú, že tieto chladné oblasti, o ktorých sa doposiaľ predpokladalo, že sa v nich žiadne galaxie nenachádzajú, sú rozdelené do menších častí, ktoré sú obklopené zhlukmi galaxií. Táto štruktúra "mydlových bublín" je podobná zvyšku vesmíru.

Podľa tejto skupiny vedcov nie je možné vysvetliť studené škvrny v rámci štandardnej kozmológie. Ak naozaj neexistujú veľké prázdne miesta bez galaxií, ktoré by mohli vysvetliť studené škvrny na CMB, simulácie štandardného modelu vesmíru dávajú šancu 1 z 50, že chladné škvrny vznikli náhodou. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Viktória Zemančíková

Viktória Zemančíková

Mgr. Viktória Zemančíková, PhD. (*1990, Košice) je slovenská popularizátorka astronomie. Do hvězdné oblohy se zamilovala už jako malé dítě a vesmír je její celoživotní vášní. Je absolventka pomaturitního studia astronomie na Slovenskej ústrednej hvezdárni v Hurbanově a též pracovala na Hvězdárně a palnetáriu v Prešově. Vyjma hvězdnému nebi a vesmíru se věnovala filosofii a metodologii vědy v rámci doktorandského studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Je autorkou astronomického kalendáře v časopise Quark a na stránkach Slovenského zväzu astronómov. Publikuje populárně-vedecké články na portálu www.pc.sk.

Štítky: Reliktní záření


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »