Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  ASUF již po třetí

ASUF již po třetí

PA010061.jpg
Co se skrývá pod touto zkratkou? Jedná se o další pokračování Astronomického Semináře Učitelů Fyziky, který se bude konat již po třetí v prostorách Hvězdárny v Rokycanech za podpory Hvězdárny a planetária Plzeň, katedry obecné fyziky Pedagogické fakulty v Plzni a Západočeské pobočky české astronomické společnosti. Seminář je určený především učitelům fyziky základních a středních škol.

Předcházejících ročníků se zúčastnilo několik desítek učitelů, kteří byli seznámeni s novými poznatky z astronomie, kosmologie a kosmonautiky . Nedílnou součástí semináře jsou kromě pozorování i praktické ukázky pokusů, které dokáží přiblížit astronomii žákům. Pro účastníky předchozích seminářů již teď není problém vyrobit na hodinách fyziky jádro komety (a hned je s žáky za studena zkonzumovat), uvařit v domácích podmínkách Slunce (pomocí jedlého oleje, stříbřenky a kádinky se snadno předvede sluneční granulace, jak je vidět na obrázku). Při vysoké aktivitě slunečních skvrn je zakreslit pomocí projekce obyčejným triedrem a nebo třeba předvést meteorický roj (zde stačí 80% slivovice, pozor nedoporučuje se pít, a síra).

PA010067.jpg
Stejně jako při minulých setkáních učitelů bude i letos k dispozici hlavní dalekohled hvězdárny, kde bude okulárovou projekcí promítána fotosféra Slunce se slunečními skvrnami a chromosférický dalekohled s H-alfa filtrem na pozorování slunečních erupcí. Tradičním partnerem tohoto semináře je i Hvězdárna a planetárium Plzeň, která se velkou mírou podílí na přípravě i na samotném průběhu semináře. Díky účasti plzeňských kolegů mají učitelé možnost spatřit nové moderní dalekohledy řízené vlastním PC, pomocí kterých se v průběhu semináře provádějí různá pozorování. Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU a Západočeská pobočka ČAS se podílí na přípravě kvalitních přednášek. Také díky nim patří ASUF mezi akreditované semináře dalšího vzdělávání učitelů, což znamená, že poplatek za seminář může zaplatit škola a zahrnout jej do nákladů na vzdělávání učitelů. Účastníci získají potvrzení o školení, které by mělo být v dalších letech zohledněno při hodnocení pedagogických pracovníků.

PA010064.jpg
Zahájení semináře se uskuteční v pátek 4. 3. 2005 ve 14h v prostorách Hvězdárny v Rokycanech. Letos zahájí seminář přednáška "Jak daleko vidíme?" ředitele hvězdárny Karla Halíře. O počtu, složení, způsobu objevování planetek a dalších zajímavostech meziplanetární hmoty přijede přednášet RNDr. Miroslav Randa Ph.D. z pedagogické fakulty ZČU. Sonda Cassini Huygens je známá snad každému. Její první výsledky bude, mimo jiné, ve své přednášce "Průzkum Saturnu" komentovat ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň Lumír Honzík. Závěr pak bude patřit opět praktické části. Mgr. Jan Hosnedl ve své přednášce"Optické jevy v atmosféře" ukáže, jak si ve školních podmínkách připravit duhu a nebo modrou oblohu.

Pokud jste se rozhodli zúčastnit, zaregistrujte se na emailové adrese lukesova@hvezdarna.powernet.cz nebo telefonním čísle 371 722 622. Hvězdárna se nachází na severním okraji města (250 m nad nemocnicí). Účastnický poplatek: 100,- Kč.

Program

  • Jak daleko vidíme? - Karel Halíř
  • Planetky - RNDr. Miroslav Randa Ph.D.
  • Průzkum Saturnu - Lumír Honzík
  • Optické jevy v atmosféře - Mgr. Jan Hosnedl

Termín konání: 4. března 2005
Čas: 14:00 SEČ
Účastnický poplatek: 100,-Kč

Kontaktní údaje:
Hvězdárna v Rokycanech
Halíř Karel, Česal Marek, Lukešová Vladimíra
tel.:371 722 622
mob.: +420 728 243 105
email: lukesova@hvezdarna.powernet.cz

Hvězdárna a planetárium Plzeň
Lumír Honzík
tel.: 377 388 400
email: hvezdarna@mmp.plzen-city.cz




O autorovi

Marek Česal

Marek Česal

Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – počítače  na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »