Co se skrývá pod touto zkratkou? Jedná se o další pokračování Astronomického Semináře Učitelů Fyziky, který se bude konat již po třetí v prostorách Hvězdárny v Rokycanech za podpory Hvězdárny a planetária Plzeň, katedry obecné fyziky Pedagogické fakulty v Plzni a Západočeské pobočky české astronomické společnosti. Seminář je určený především učitelům fyziky základních a středních škol.
Předcházejících ročníků se zúčastnilo několik desítek učitelů, kteří byli seznámeni s novými poznatky z astronomie, kosmologie a kosmonautiky . Nedílnou součástí semináře jsou kromě pozorování i praktické ukázky pokusů, které dokáží přiblížit astronomii žákům. Pro účastníky předchozích seminářů již teď není problém vyrobit na hodinách fyziky jádro komety (a hned je s žáky za studena zkonzumovat), uvařit v domácích podmínkách Slunce (pomocí jedlého oleje, stříbřenky a kádinky se snadno předvede sluneční granulace, jak je vidět na obrázku). Při vysoké aktivitě slunečních skvrn je zakreslit pomocí projekce obyčejným triedrem a nebo třeba předvést meteorický roj (zde stačí 80% slivovice, pozor nedoporučuje se pít, a síra).
Stejně jako při minulých setkáních učitelů bude i letos k dispozici hlavní dalekohled hvězdárny, kde bude okulárovou projekcí promítána fotosféra Slunce se slunečními skvrnami a chromosférický dalekohled s H-alfa filtrem na pozorování slunečních erupcí. Tradičním partnerem tohoto semináře je i Hvězdárna a planetárium Plzeň, která se velkou mírou podílí na přípravě i na samotném průběhu semináře. Díky účasti plzeňských kolegů mají učitelé možnost spatřit nové moderní dalekohledy řízené vlastním PC, pomocí kterých se v průběhu semináře provádějí různá pozorování. Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU a Západočeská pobočka ČAS se podílí na přípravě kvalitních přednášek. Také díky nim patří ASUF mezi akreditované semináře dalšího vzdělávání učitelů, což znamená, že poplatek za seminář může zaplatit škola a zahrnout jej do nákladů na vzdělávání učitelů. Účastníci získají potvrzení o školení, které by mělo být v dalších letech zohledněno při hodnocení pedagogických pracovníků.
Zahájení semináře se uskuteční v pátek 4. 3. 2005 ve 14h v prostorách Hvězdárny v Rokycanech. Letos zahájí seminář přednáška "Jak daleko vidíme?" ředitele hvězdárny Karla Halíře. O počtu, složení, způsobu objevování planetek a dalších zajímavostech meziplanetární hmoty přijede přednášet RNDr. Miroslav Randa Ph.D. z pedagogické fakulty ZČU. Sonda Cassini Huygens je známá snad každému. Její první výsledky bude, mimo jiné, ve své přednášce "Průzkum Saturnu" komentovat ředitel Hvězdárny a planetária Plzeň Lumír Honzík. Závěr pak bude patřit opět praktické části. Mgr. Jan Hosnedl ve své přednášce"Optické jevy v atmosféře" ukáže, jak si ve školních podmínkách připravit duhu a nebo modrou oblohu.
Pokud jste se rozhodli zúčastnit, zaregistrujte se na emailové adrese lukesova@hvezdarna.powernet.cz nebo telefonním čísle 371 722 622. Hvězdárna se nachází na severním okraji města (250 m nad nemocnicí). Účastnický poplatek: 100,- Kč.
Program
Jak daleko vidíme? - Karel Halíř
Planetky - RNDr. Miroslav Randa Ph.D.
Průzkum Saturnu - Lumír Honzík
Optické jevy v atmosféře - Mgr. Jan Hosnedl
Termín konání: 4. března 2005 Čas: 14:00 SEČ Účastnický poplatek: 100,-Kč
Marek Česal (*1976, Rokycany) je český popularizátor astronomie. K té se dostal v dospělosti, a to na hvězdárně v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – počítače na FPE ZČU v Plzni. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Popularizuje astronomii pomocí zábavných přednášek a pořádáním popularizačních akcí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4