Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Aviatickou pouť v Pardubicích okořenil unikátní astronomický stánek

Aviatickou pouť v Pardubicích okořenil unikátní astronomický stánek

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.

Na již legendárním mezinárodním svátku aviatiky v Pardubicích, tedy 28. Aviatické pouti ve dnech 2. a 3. června 2018, se návštěvníci mohli zastavit u unikátního stánku věnovaného astronomii. Tam pardubická hvězdárna ve spolupráci s Českou astronomickou společností, firmou SUPRA Praha a astrofyzikálním ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity ukazovaly rozmanité tváře našeho Slunce a rovněž upozorňovaly na nejbližší vzácné nebeské úkazy, kterých se dočkáme v létě. Připomnělo se i 100. výročí založení České astronomické společnosti a hlavně osobnost astronoma barona Artura Krause, bez kterého by se pravděpodobně žádná tradiční Aviatická pouť v Pardubicích nekonala.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA (odl. prac. DELTA) v Pardubicích, České astronomické společnosti a ÚTFA PřF MU v Brně ze 4. června 2018.

Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích. Autor: Petr Komárek.
Kopule Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích.
Autor: Petr Komárek.
Pardubická hvězdárna je pravidelným aktivním účastníkem populární mezinárodní Aviatické pouti v Pardubicích již řadu let. Svým stánkem vždy připomíná ten nejdůležitější milník, bez kterého by se vlastně žádná mezinárodní pouť v Pardubicích dost možná neodehrávala. Tím milníkem je totiž obří diplomatický vliv barona Artura Krause (1853-1930), mj. zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích (v roce 1912 na dnešní pardubické Třídě Míru), na rakouskouherské mocnáře při snaze uskutečnit legendární let Ing. Jana Kašpara (1883-1927). Nebýt Krause, který se dobrovolně hostil funkce tzv. letového řediteel, slavný Kašparův let v roce 1911 by se pravděpodobně nikdy nezrealizoval a tento legendární svátek aviatiky v Pardubicích by téměř jistě neexistoval.

Ve stopách Krause

Artur Kraus Autor: Petr Komárek
Artur Kraus
Autor: Petr Komárek
Baron Artur Kraus byl ten skutečný Jára Cimrman. Vlastnil první lyže v českých zemích, první motocykl, přeložil pravidla tenisu a uskutečnil první turnaj, byl autorem několika divadelních her, milovníkem cyklistiky… a mimo obří diplomatické zásluhy na poli aviatiky rovněž založil první lidovou hvězdárnu v českých zemích, a to v roce 1912 na dnešní Třídě Míru v Pardubicích. Jeho vliv dokonce sahal i dále, stál o 5 let později u zrodu České astronomické společnosti, která minulý rok slavila plných 100 let. Slavný Krausův dalekohled, kterým se na pardubické hvězdárně pozorovalo hlavně Slunce, je nyní v kopuli Hvězdárny v Úpici. Krausovým mottem bylo „Astronomie by neměla významu, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných“, čímž poukazoval na nezbytnou nutnost popularizace vědy, tedy na to, co dnes známe jako „public relation“, pod zkratkou „PR“. A o to současné pardubické hvězdárně, založené na půdě Domu pionýrů (dnešní DDM ALFA, odl. pracoviště DELTA) v roce 1992 a pojmenované po baronu Krausovi, jde především. Mladí dobrovolníci z řad astronomických kroužků byli proto po oba dva dny hlavními popularizátory astronomie u hvězdářských dalekohledů, které na Aviatické pouti ukazovaly zdarma zejména Slunce.

Připomnělo se 100 let České astronomické společnosti

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018. Autor: Petr Horálek.
Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.
Založení České astronomické společnosti se odehrálo 8. prosince 1917 a v loňském roce, o sto let později na den přesně, bylo připomenuto ve velikém retro-stylu v pražském Karolínu. Návštěvníci Aviatické poutě si tento milník připomněli osvětovými letáky, ale rovněž knihou Nebeské Symfonie z pera Petra Horálka, hudebního vkladu Miloše Rábla a za podpory Vladislava Slezáka. Knihu si pochopitelně mohli zakoupit. Pokud ji ještě doma nemáte, navštivte nejbližší knihkupectví nebo portál nakladatelství CPress (Nakl. dům Albatros). Toto nezvyklé spojení populárně naučné literatury, strhující hudby a dech beroucího obrazu jistě udělá jistě radost každému!

V hlavní roli Slunce

Mozaikovitý snímek Slunce z pardubické hvězdárny pořízený navečer po skončení sobotního programu Aviatické pouti 2. června 2018. V pravém dolním rohu je pro porovnání uvedena velikost Jupiteru. Podobné útvary mohli lidé spatřit na vlastní oči speciálním dalekohledem. Autor: Adam Malíř.
Mozaikovitý snímek Slunce z pardubické hvězdárny pořízený navečer po skončení sobotního programu Aviatické pouti 2. června 2018. V pravém dolním rohu je pro porovnání uvedena velikost Jupiteru. Podobné útvary mohli lidé spatřit na vlastní oči speciálním dalekohledem.
Autor: Adam Malíř.
Díky velké přízni počasí byl hlavní program astronomického stánku zcela výhradně věnován naší mateřské hvězdě – Slunci. Na něj mířily hned dva přístroje, z nichž jeden zapůjčila firma SUPRA Praha, kolektivní člen České astronomické společnosti. Šlo o vůbec nejpozoruhodnější přístroj, tzv. chromosférický dalekohled značky LUNT, skrze který si dospělí i děti vychutnávali po oba dva dny divokou tvář Slunce. Po oba dny se nabízely na okraji naší hvězdy překrásné „jazyky“ tzv. protuberancí, tedy výrony horkého plynu dosahující velikostí řádově několika Zeměkoulí vedle sebe! Právě Slunce se jinak stalo před několika týdny objektem odborné činnosti mladých výzkumníků na kroužku současné pardubické hvězdárny.

Hlubší zájem? Přijďte studovat do Brna!

Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018. Autor: Petr Horálek.
Astronomický stánek na 28. Aviatické pouti v Pardubicích 2. a 3. června 2018.
Autor: Petr Horálek.
V neposlední řadě se o atraktivitu stánku postarala i účast studenta astrofyziky na Masarykově Univerzitě v Brně. Zájemci o hlubší poznání astronomie a astrofyziky si tak odnesli zajímavé tipy a informace, jak vysokoškolské studium probíhá a jak se v astronomii uplatnit profesně. Na své si tedy přišli opravdu mnozí!

Kdy znovu?

Další ročník mezinárodní Aviatické pouti v Pardubicích, v pořadí již 29., se uskuteční až v příštím roce. Unikátní astronomický stánek ovšem budete moci potkat už výrazně dříve, a to opět v Pardubicích. Konkrétně na celodenním Vědecko-technickém Jarmarku 14. června letošního roku. Budeme se na vás opět nesmírně těšit!

Kontakty a další informace

Petr Komárek
Hvězdárna barona Artura Krause Pardubice
DDM ALFA, odl. pracoviště DELTA

Email: info@astropardubice.cz
Telefon: 603 165 366

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Ing. Jan Zahajský
Firma SUPRA Praha (Dalekohledy)
Email: info@supra.cz
Telefon:  284 820 939

Mgr. Lenka Zychová
Tiskový tajemník ÚTFA PřF MU v Brně
Email: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna b. A. Krause DDM ALFA (odl. pr. DELTA) v Pardubicích
[2] Baron Artur Kraus – Wikipedie
[3] 100 let České astronomické společnosti
[4] Firma SUPRA Praha (Dalekohledy)
[5] Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU v Brně
[6] kniha Nebeské Symfonie
[7] Tiskové zprávy České astronomické společnosti



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Hvězdárna Pardubice, 100 let ČAS, ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně, Baron Artur Kraus, Aviatická pout


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »