Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna trhla v roce 2019 rekord a poodhaluje budoucnost roku 2020

Brněnská hvězdárna trhla v roce 2019 rekord a poodhaluje budoucnost roku 2020

Právě skončený rok 2019 byl pro Hvězdárnu a planetárium Brno rekordní: celkem ji navštívilo neuvěřitelných 169 877 návštěvníků. Každý z 21 pracovníků bez rozdílu své profese se tak v průměru věnoval 8 089 návštěvníkům, kteří zhlédli jeden z 1 735 pořadů či představení. Jenže to všechno je už minulost, co chystá tento kosmický přístav uprostřed Brna pro rok 2020?

„V říjnu 2019 oslavila brněnská hvězdárna už 65 let své existence. Stejně jako samotné Brno prošla i ona za tu dobu obrovskou proměnou. Díky rozsáhlé rekonstrukci se z ní v posledních deseti letech stalo moderní multivizuální centrum světové úrovně, které spojuje poznatky z vědy a umění a umí je srozumitelnou a zároveň velmi přitažlivou formou předávat malým i velkým zájemcům o vesmír ve všech jeho podobách. Jsem velmi ráda, že to potvrzuje i letošní skvělá bilance počtu akcí, a především jejich návštěvníků. Do roku 2020 hvězdárně přeji, aby stále byla jednou ze zdejších dominant, v níž se Brňané i turisté setkávají s vědou v její současné, ale už i budoucí podobě,“ uvedla Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

„Samozřejmě, že to není o číslech, ale i tak téměř 170 tisíc návštěvníků překvapilo i mne osobně. Když se podívám do svých záznamů, těžko říci, který počin z roku 2019 můžeme považovat za nejlepší… Dny jihomoravské kosmonautiky? Nebo největší evropskou přehlídku filmů pro digitální planetária, náš obří lunalón, festival vědy, světovou premiéru 3D představení Příběh nekonečných poutníků či snad prosincový stroj času? Byla to neuvěřitelná jízda. Avšak mohu se osobně zaručit, že podobné vědecko-fantastické zázraky chystáme i v roce počínajícím,“ dodal. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky

Rok 2019 v číslech

  • Počet návštěvníků: 169 877
  • Počet pořadů: 1735
  • Počet premiér: 6
  • Počet zaměstnanců: 21
  • Jak bylo otevřeno: 7 dní v týdnu
  • Nejnavštěvovanější pořad pro školy: Planety – Cesta Sluneční soustavou (16 500 dětí)
  • Nejnavštěvovanější pořad pro veřejnost: Příběh nekonečných poutníků (11 171 návštěvníků)
  • Mimořádná událost: 3. prosince 2019 přišel 4miliontý návštěvník, žák Marek ze ZŠ Úvoz Brno

Změnit můžeme jen budoucnost: rok 2020

Trvalým středobodem většiny aktivit Hvězdárny a planetária Brno zůstává sál digitária, který je úžasným zařízením na vizualizaci nejrůznějších přírodovědných jevů. V roce 2020 navíc zrealizujeme několik dalších projektů, jež naplní představu Hvězdárny a planetária Brno jako jedné z vůdčích institucí na poli popularizace vědy a techniky nadregionálního významu.

Hned v únoru 2020 uvedeme dvě premiéry: Zrození planety Země 2D z produkce americké společnosti Spitz, jež mimo jiné obdrželo hlavní cenu Mezinárodní konference vysoce výkonné výpočetní techniky, síťování, ukládání a analýzy dat za vizualizaci fotosyntézy. Z vlastní produkce pak přijde Vesmír 3D, který v jedinečné, stereoskopické podobě představí naši Galaxii, hvězdný ostrov v rozlehlé pustině okolního čtyřrozměrného světa.

Brno je rychle rostoucím centrem kosmických aktivit – nejen v České republice. Březnové Brno Space Days – Dny jihomoravské kosmonautiky jsou kombinací akcí pro veřejnost, nadšence, odborníky i businessmany. Součástí bude soutěž picoBalloon Challenge 2020 a výstava Brno ve vesmíru, která si odbude lednovou premiéru na půdě Senátu parlamentu České republiky.

Hned v dubnu bude Hvězdárna a planetárium Brno hlavním garantem mezinárodní soutěže v mapování městské přírody s pomocí mobilní aplikace iNaturalist, do které se ale zapojí celá řada dalších populárně-vědeckých institucí ve městě Brně.

Letní happening oslavující existenci našeho Měsíce – formou světelných instalací – samozřejmě proběhne i v roce 2020. Cílem je nabídnout zajímavý zážitek, který bude pro někoho meditací, pro jiného příležitostí pro odpočinek nebo zamyšlení. A ano, bude i lunalón, který navíc doplní další nasvětlené objekty.

No a pak přijde BRNO 360 – jeden z největších projektů, do kterého se tým hvězdárny pustil. Jádrem je stejnojmenné představení digitária, ve kterém bude rodné město představeno z netradičních úhlů pohledu. To pak doplní publikace typu „Už vím proč!“, v níž se Brňáci dozvědí, jak vypadá technologický život Brna. K tomu bude uspořádána odborná konference na téma „Co kdyby?“, během níž bude demonstrována křehkost stability našeho půlmilionového města.

Kromě obsahu se ale bude měnit i forma Hvězdárny a planetária Brno.

I když je tzv. mobilní planetárium (tj. digitální planetárium s nafukovací projekční plochou) kvalitativně horší než to klasické kamenné, je příslibem výrazného rozšíření programové nabídky Hvězdárny a planetária Brno. Využijeme jej coby „atrakci“ na akcích města Brna nebo Jihomoravského kraje a současně realizujme jednodenní „výsadky“ do různých brněnských městských částí, resp. moravských měst. Nafukovacího planetária se návštěvníci dočkají už na jaře.

Ve spolupráci s Technickými sítěmi města Brna a dodavateli těchto technologií budeme rozvíjet a také propagovat biodynamické osvětlení, které v průběhu noci mění jas a teplotu chromatičnosti. V průběhu roku 2020 navrhneme a začneme realizovat instalaci takových lamp v prostoru parku Kraví hory.

V této souvislosti můžeme prozradit, že Hvězdárna a planetárium Brno usiluje o jednu z hlavních rolí v diskuzi o ukončení střídání letního a středoevropského času a také snižování světelného znečištění. Můžeme být nejen moderátory, ale také ovlivňovat veřejnou diskuzi. Jedním z cílů je prosadit tématiku zdraví škodlivého světla jako jednu z hlavních během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2022.

Chceme se nadále systematicky angažovat v připomínkách významných osobností vědy a techniky spojených s městem Brnem, zejména Kurta Gödela, Ernsta Macha, Gregora Mendela a Vladimíra Remka. V roce 2020 podpoříme konferenci Tribute to Kurt Gödel, vznik mapy Kurt@Brno#vy a přípravu celovečerního dokumentu REMEK.cz. Hvězdárna a planetárium Brno bude za město Brno také hlavním garantem akcí připomínajících 200. výročí narození Gregora Mendela

No a to nejbláznivější? Není nereálné sestavit a následně vypustit malou umělou družici! Projekt BRNOsat se pomalu rozjíždí a v roce 2020 se z říše pohádek přesune do říše lidí. Vznikne testovací model a budou vybrány vědecké experimenty navržené brněnskými vysokoškoláky.

Nevěříte?

Pak sledujte www.hvezdarna.cz, Facebook @hvezdarna.brno nebo Instagram #brnoplanetarium  anebo prostě choďte na Kraví horu a přesvědčte se na vlastní oči.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »