Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost na 27. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě

Česká astronomická společnost na 27. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě

Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě
Autor: Miloš Podařil

Česká astronomická společnost se i v letošním roce zúčastní tradičního podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Krom možnosti návštěvy společného stánku České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran bude v rámci veletrhu probíhat i bohatý doprovodný astronomický program. Těšit se můžeme například na pozorování astronomickými dalekohledy, slavnostní předávání prestižní ceny Littera astronomica nebo na přednášku o historii československé astrofotografie.

Již 27. ročník Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě proběhne ve dnech 20. a 21. října 2017 v Kulturním Domě Ostrov v Havlíčkově Brodě (Na Ostrově 28, Havlíčkův Brod). Hlavním pořadatelem veletrhu je knižní Nakladatelství Hejkal. Česká astronomická společnost se veletrhu pravidelně účastní od roku 2002.

Otevírací doba:

  • pátek 20. října 2017: 10:00 - 19:00 hod.
  • sobota 21. října 2017: 9:00 - 17:00 hod.

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran

Společný stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran bude při veletrhu umístěn na již tradičním místě: první patro na ochozu nad hlavním sálem proti jevišti. 

Na stánku bude možné zakoupit vybrané knižní publikace s astronomickou a přírodovědnou tématikou. K dispozici zde také budou informace o České astronomické společnosti, která v letošním roce slaví 100. výročí svého vzniku.

Astronomické dalekohledy a pozorování Slunce

Stan Jihlavské astronomické společnosti na Podzimním knižní veletrhu v Havlíčkově Brodě Autor: Miloš Podařil
Stan Jihlavské astronomické společnosti na Podzimním knižní veletrhu v Havlíčkově Brodě
Autor: Miloš Podařil
Po celou dobu konání veletrhu bude v prostoru před hlavním vchodem do Kulturního domu Ostrov možné navštívit společný astronomický stan Jihlavské astronomické společnosti a Pobočky Vysočina České astronomické společnosti. Návštěvníkům veletrhu zde budou k dispozici astronomické dalekohledy, pomocí kterých bude možné při příhodném počasí krom jiného pozorovat například i sluneční fotosféru i chromosféru. 

Při nepřízni počasí může být venkovní program astronomického stanu omezen.

Littera astronomica

Předseda České astronomické společnosti Jan Vondrák (vlevo) předává cenu Littera astronomica (2016) manželům Aleně a Petru Hadravovým. Autor: Mirek Dočekal
Předseda České astronomické společnosti Jan Vondrák (vlevo) předává cenu Littera astronomica (2016) manželům Aleně a Petru Hadravovým.
Autor: Mirek Dočekal
V rámci veletrhu již tradičně Česká astronomická společnost předává prestižní cenu Littera astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice.

Slavnostní předávání ceny proběhne za účasti představitelů České astronomické společnosti a dále ředitelky knižního veletrhu PhDr. Markéty Hejkalové či knihkupce Jana Kanzelsbergea. 

Littera astronomica 2017 bude předána v pátek 20. října 2017 v 17:00 v salonku č. 2 (1. patro Kulturního domu Ostrov). Po předání Ceny proběhne laureátská přednáška. Jméno letošního laureáta bude zveřejněno prostřednictvím samostatného tiskového prohlášení České astronomické společnosti.

V minulých letech Cenu obdrželi: doc. Josip Kleczek, Dr. Jiří Grygar, Ing. Antonín Rükl, Ing. Pavel Příhoda, Dr. Oldřich Hlad, prof. Zdeněk Mikulášek, Mgr. Antonín Vítek, prof. Petr Kulhánek, Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl, František Martinek, Mgr. Jana Olivová, doc. Petr Hadrava a Dr. Alena Hadravová.

Cenu Littera astronomica podporuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. a Společnost Astropis

Sté výročí České astronomické společnosti - Osobnosti československé astrofotografie

Součástí doprovodného programu knižního veletrhu bude i přednáška Ing. Marcela Bělíka, ředitele Hvězdárny v Úpici a porotce soutěže Česká astrofotografie měsíce věnovaná osobnostem československé astrofotografie.

Abstrakt přednášky: Československo je již historicky zemí s velkou astronomickou tradicí a velkým množství hvězdáren různého typu a zaměření. A samozřejmě s velkým počtem astronomů, zejména amatérských. Mnoho z nich obrací k nebi nejen své oči, ale i objektivy svých astrografů. A mnoho z nich bylo a je i členy České astronomické společnosti. A právě o nich bude toto povídání.

Při přednášce bude připomenuta kniha Nebeské perly české a slovenské astrofotografie.

Přednáška proběhne v sobotu 21. října 2017 v 12:15 – 13:00 v salonku č. 2 (1. patro Kulturního domu Ostrov).

Možnost výhry malého dalekohledu FirstScope

Jednou z cen v závěrečném slosování vstupenek je i malý astronomický dalekohled FirstScope věnovaný Českou astronomickou společností. Slosování vstupenek proběhne v sobotu 20. října 2017 v 16:00 na jevišti. 

Fotogalerie z minulých ročníků naleznete v elektronickém archivu České astronomické společnosti.

Případné dotazy ohledně astronomického programu na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě směřujte na email podaril@astro.cz (Miloš Podařil). 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 27. Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě
[2] Littera astronomica
[3] Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
[4] Nakladatelství a vydavatelství Hejkal
[5] Nakladatelství a vydavatelství Kanzelsberger
[6] Společnost Astropis
[7] Česká astrofotografie Měsíce
[8] Nebeské perly české a slovenské astrofotografie
[9] Jihlavská astronomická společnost
[10] Pobočka Vysočina, Česká astronomická společnost



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Littera astronomica, Podzimní knižní veletrh


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »