Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Nový 4-násobný laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře, která se spolupodílí na prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics. Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
Autor: ESO/G. Hüdepohl

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 28. 4. 2016

Časopis Astronomy and Astrophysics vznikl koncem šedesátých let dvacátého století úsilím evropských astronomů odstranit roztříštěnost tehdejší evropské astronomické odborné literatury. Časopis vznikl spojením šesti již zavedených menších časopisů (Annales d'Astrophysique, Bulletin Astronomique, Bulletin of the Astronomical Institutes of the Netherlands, Journal des Observateurs, Zeitschrift fur Astrophysik a Arkiv for Astronomi) za finanční podpory zúčastněných zemí formálně reprezentovaných Evropskou jižní observatoří (ESO). První číslo časopisu vyšlo v lednu 1969. Počáteční úmysl se zdařil a Astronomy and Astrophysics dnes patří  k  několika  nejrespektovanějším  časopisům  v  astronomii  a  astrofyzice.  Každoročně v něm po náročném recenzním řízení, které vyřadí asi 15 % prací, vyjde okolo 1800 vědeckých článků zahrnujících většinu astronomických oborů. Časopis je podle těchto oborů členěn do kapitol, kterými v současné době jsou astrofyzikální procesy, kosmologie, extragalaktická astronomie,  galaktická struktura,  mezihvězdné prostředí,  hvězdná struktura a vývoj, hvězdné atmosféry, Slunce, planety, nebeská mechanika, atomární a molekulová data, astronomické přístroje, katalogy a výpočetní programy. Speciální kapitolu tvoří tzv. dopisy, což jsou krátká rychlá vědecká sdělení.

Vysoká kvalita časopisu je dána i tím, že o jeho podobě nerozhoduje žádné nakladatelství, ale společenství astronomů z podporujících zemí.  Vydavatel  časopisu  je pravidelně vybírán v konkursu a smlouva s vydavatelem je vždy uzavírána na dobu určitou. Tím se časopis Astronomy and Astrophysics liší od řady jiných vědeckých časopisů, které jsou podnikatelskými aktivitami jednotlivých nakladatelství.

Česká republika se k evropskému časopisu Astronomy and Astrophysics přidala v roce 1992 spolu se Slovenskem připojením československého astronomického časopisu Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia.

Časopis přijímá vědecké práce z celého světa. Astronomové ze zemí, které časopis podporují, mohou své práce publikovat bez poplatku, astronomové z ostatních zemí po zaplacení publikačního poplatku. V současnosti časopis vychází za podpory i mimoevropských zemí. Jedná se o celkem 24 států (v abecedním pořadí Argentina, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a  Švýcarsko).  Každá  ze  zemí  má  jednoho zástupce v Radě ředitelů,  jednoho  zástupce  má i zastřešující organizace ESO (Evropská jižní observatoř), který se ale podle pravidel nemůže stát členem užšího vedení (předsedou, místopředsedou nebo členem výkonného výboru). Současným předsedou Rady ředitelů je prof. Jan Lub z Nizozemí, místopředsedou prof. László Kiss z Maďarska.  Od  roku  1992  se  jako  čeští  zástupci  vystřídali tři astronomové, v letech 1992 - 2005 byl členem Rady ředitelů prof. Petr Harmanec, v letech 2006 - 2013 doc. Marek Wolf a od roku 2014 je českým zástupcem doc. Jiří Kubát z Astronomického ústavu AV ČR. 

Zasedání Rady ředitelů se koná vždy jednou za rok a hostí ho jedna z podporujících zemí. Tento rok je hostitelem Česká republika a schůzka se koná za podpory Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v reprezentačním zařízení Akademie věd České republiky Vila Lanna v Praze. Zahájení zasedání se proto ujme ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas, který kromě uvítání krátce představí českou astronomii.

O využívání časopisu jednotlivými českými institucemi si můžete udělat představu na stelweb.asu.cas.cz/~kubat/aanda.

Kontakty a další informace

doc. RNDr. Jiří Kubát, CSc.
Český zástupce v časopise Astronomy and Astrophysics
E-mail: jiri.kubat@asu.cas.cz
Telefon: 323 620 328

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Časopis Astronomy & Astrophysics

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Evropská jižní observatoř, Astronomy & Astrophysics, Astronomický ústav AV ČR


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »