Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Nový 4-násobný laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře, která se spolupodílí na prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics. Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
Autor: ESO/G. Hüdepohl

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 28. 4. 2016

Časopis Astronomy and Astrophysics vznikl koncem šedesátých let dvacátého století úsilím evropských astronomů odstranit roztříštěnost tehdejší evropské astronomické odborné literatury. Časopis vznikl spojením šesti již zavedených menších časopisů (Annales d'Astrophysique, Bulletin Astronomique, Bulletin of the Astronomical Institutes of the Netherlands, Journal des Observateurs, Zeitschrift fur Astrophysik a Arkiv for Astronomi) za finanční podpory zúčastněných zemí formálně reprezentovaných Evropskou jižní observatoří (ESO). První číslo časopisu vyšlo v lednu 1969. Počáteční úmysl se zdařil a Astronomy and Astrophysics dnes patří  k  několika  nejrespektovanějším  časopisům  v  astronomii  a  astrofyzice.  Každoročně v něm po náročném recenzním řízení, které vyřadí asi 15 % prací, vyjde okolo 1800 vědeckých článků zahrnujících většinu astronomických oborů. Časopis je podle těchto oborů členěn do kapitol, kterými v současné době jsou astrofyzikální procesy, kosmologie, extragalaktická astronomie,  galaktická struktura,  mezihvězdné prostředí,  hvězdná struktura a vývoj, hvězdné atmosféry, Slunce, planety, nebeská mechanika, atomární a molekulová data, astronomické přístroje, katalogy a výpočetní programy. Speciální kapitolu tvoří tzv. dopisy, což jsou krátká rychlá vědecká sdělení.

Vysoká kvalita časopisu je dána i tím, že o jeho podobě nerozhoduje žádné nakladatelství, ale společenství astronomů z podporujících zemí.  Vydavatel  časopisu  je pravidelně vybírán v konkursu a smlouva s vydavatelem je vždy uzavírána na dobu určitou. Tím se časopis Astronomy and Astrophysics liší od řady jiných vědeckých časopisů, které jsou podnikatelskými aktivitami jednotlivých nakladatelství.

Česká republika se k evropskému časopisu Astronomy and Astrophysics přidala v roce 1992 spolu se Slovenskem připojením československého astronomického časopisu Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia.

Časopis přijímá vědecké práce z celého světa. Astronomové ze zemí, které časopis podporují, mohou své práce publikovat bez poplatku, astronomové z ostatních zemí po zaplacení publikačního poplatku. V současnosti časopis vychází za podpory i mimoevropských zemí. Jedná se o celkem 24 států (v abecedním pořadí Argentina, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a  Švýcarsko).  Každá  ze  zemí  má  jednoho zástupce v Radě ředitelů,  jednoho  zástupce  má i zastřešující organizace ESO (Evropská jižní observatoř), který se ale podle pravidel nemůže stát členem užšího vedení (předsedou, místopředsedou nebo členem výkonného výboru). Současným předsedou Rady ředitelů je prof. Jan Lub z Nizozemí, místopředsedou prof. László Kiss z Maďarska.  Od  roku  1992  se  jako  čeští  zástupci  vystřídali tři astronomové, v letech 1992 - 2005 byl členem Rady ředitelů prof. Petr Harmanec, v letech 2006 - 2013 doc. Marek Wolf a od roku 2014 je českým zástupcem doc. Jiří Kubát z Astronomického ústavu AV ČR. 

Zasedání Rady ředitelů se koná vždy jednou za rok a hostí ho jedna z podporujících zemí. Tento rok je hostitelem Česká republika a schůzka se koná za podpory Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v reprezentačním zařízení Akademie věd České republiky Vila Lanna v Praze. Zahájení zasedání se proto ujme ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas, který kromě uvítání krátce představí českou astronomii.

O využívání časopisu jednotlivými českými institucemi si můžete udělat představu na stelweb.asu.cas.cz/~kubat/aanda.

Kontakty a další informace

doc. RNDr. Jiří Kubát, CSc.
Český zástupce v časopise Astronomy and Astrophysics
E-mail: jiri.kubat@asu.cas.cz
Telefon: 323 620 328

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Časopis Astronomy & Astrophysics

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Evropská jižní observatoř, Astronomy & Astrophysics, Astronomický ústav AV ČR


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »