Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Česká republika bude hostit astronomy řídící jeden z nejvýznamnějších světových odborných časopisů

Nový 4-násobný laser na observatoři Paranal, která je součástí Evropské jižní observatoře, která se spolupodílí na prestižním vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics. Astronomický ústav AV ČR se zde podílí na výzkumu vesmíru.
Autor: ESO/G. Hüdepohl

V pátek 29. dubna 2016 se bude v Praze konat zasedání Rady ředitelů (Board of Directors) mezinárodního časopisu Astronomy and Astrophysics. Z hlediska české participace v evropské astronomické komunitě je to významný odborný časopis, který zaštiťuje Evropská jižní observatoř a Astronomický ústav AV ČR zaštiťuje účast jménem všech astronomů z ČR.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 28. 4. 2016

Časopis Astronomy and Astrophysics vznikl koncem šedesátých let dvacátého století úsilím evropských astronomů odstranit roztříštěnost tehdejší evropské astronomické odborné literatury. Časopis vznikl spojením šesti již zavedených menších časopisů (Annales d'Astrophysique, Bulletin Astronomique, Bulletin of the Astronomical Institutes of the Netherlands, Journal des Observateurs, Zeitschrift fur Astrophysik a Arkiv for Astronomi) za finanční podpory zúčastněných zemí formálně reprezentovaných Evropskou jižní observatoří (ESO). První číslo časopisu vyšlo v lednu 1969. Počáteční úmysl se zdařil a Astronomy and Astrophysics dnes patří  k  několika  nejrespektovanějším  časopisům  v  astronomii  a  astrofyzice.  Každoročně v něm po náročném recenzním řízení, které vyřadí asi 15 % prací, vyjde okolo 1800 vědeckých článků zahrnujících většinu astronomických oborů. Časopis je podle těchto oborů členěn do kapitol, kterými v současné době jsou astrofyzikální procesy, kosmologie, extragalaktická astronomie,  galaktická struktura,  mezihvězdné prostředí,  hvězdná struktura a vývoj, hvězdné atmosféry, Slunce, planety, nebeská mechanika, atomární a molekulová data, astronomické přístroje, katalogy a výpočetní programy. Speciální kapitolu tvoří tzv. dopisy, což jsou krátká rychlá vědecká sdělení.

Vysoká kvalita časopisu je dána i tím, že o jeho podobě nerozhoduje žádné nakladatelství, ale společenství astronomů z podporujících zemí.  Vydavatel  časopisu  je pravidelně vybírán v konkursu a smlouva s vydavatelem je vždy uzavírána na dobu určitou. Tím se časopis Astronomy and Astrophysics liší od řady jiných vědeckých časopisů, které jsou podnikatelskými aktivitami jednotlivých nakladatelství.

Česká republika se k evropskému časopisu Astronomy and Astrophysics přidala v roce 1992 spolu se Slovenskem připojením československého astronomického časopisu Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia.

Časopis přijímá vědecké práce z celého světa. Astronomové ze zemí, které časopis podporují, mohou své práce publikovat bez poplatku, astronomové z ostatních zemí po zaplacení publikačního poplatku. V současnosti časopis vychází za podpory i mimoevropských zemí. Jedná se o celkem 24 států (v abecedním pořadí Argentina, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Chorvatsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a  Švýcarsko).  Každá  ze  zemí  má  jednoho zástupce v Radě ředitelů,  jednoho  zástupce  má i zastřešující organizace ESO (Evropská jižní observatoř), který se ale podle pravidel nemůže stát členem užšího vedení (předsedou, místopředsedou nebo členem výkonného výboru). Současným předsedou Rady ředitelů je prof. Jan Lub z Nizozemí, místopředsedou prof. László Kiss z Maďarska.  Od  roku  1992  se  jako  čeští  zástupci  vystřídali tři astronomové, v letech 1992 - 2005 byl členem Rady ředitelů prof. Petr Harmanec, v letech 2006 - 2013 doc. Marek Wolf a od roku 2014 je českým zástupcem doc. Jiří Kubát z Astronomického ústavu AV ČR. 

Zasedání Rady ředitelů se koná vždy jednou za rok a hostí ho jedna z podporujících zemí. Tento rok je hostitelem Česká republika a schůzka se koná za podpory Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově v reprezentačním zařízení Akademie věd České republiky Vila Lanna v Praze. Zahájení zasedání se proto ujme ředitel Astronomického ústavu AV ČR profesor Vladimír Karas, který kromě uvítání krátce představí českou astronomii.

O využívání časopisu jednotlivými českými institucemi si můžete udělat představu na stelweb.asu.cas.cz/~kubat/aanda.

Kontakty a další informace

doc. RNDr. Jiří Kubát, CSc.
Český zástupce v časopise Astronomy and Astrophysics
E-mail: jiri.kubat@asu.cas.cz
Telefon: 323 620 328

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Časopis Astronomy & Astrophysics

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Evropská jižní observatoř, Astronomy & Astrophysics, Astronomický ústav AV ČR


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »