Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty

Česká republika se na 11 dní stane místem setkání špičkových astronomů se studenty

Zvířetníkové světlo a Mléčná dráha na observatoři Paranal v Chile
Autor: Yuri Beletsky

Letní škola nazvaná „ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their  science  case,  and  practical  data  reduction“ se  bude konat od 1. do 11. 9. v Brně a bude jedinečnou mezinárodní akcí svého druhu. Hlavním úkolem je vzdělávat mladé české astronomy, většinou studenty PhD oboru astronomie, kteří budou pracovat po boku svých zahraničních kolegů na nejmodernějších projektech astronomie, pod vedením špičkových lektorů Evropské jižní observatoře (ESO), které je ČR členem od roku 2007, a dalších prvotřídních evropských pracovišť. Obohacením bude účast zahraničních studentů ze 14 zemí celého světa. Zároveň je toto setkání příležitostí pro zástupce českých firem navázat kontakty a ujasnit si podmínky technologicky náročných kontraktů ESO.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 24. srpna 2015.

Pořádá Astronomický ústav Akademie věd České republiky spolu s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity (MU), organizací  OPTICON  a  Mezinárodní astronomickou unií v Univerzitním kampusu Bohunice v Brně.

Kromě práce studentů na projektech z astronomie, jako určování stáří galaxií, popisu vývoje horkých hvězd, monitorování černé díry ve středu Galaxie a mnoha dalších současných problémů budou  probíhat  pro studenty také přednášky předních českých a evropských vědců. Letní škola nabídne studentům možnost osvojit si postupy při pozorování s nejmodernějšími dalekohledy světa, např. Evropské jižní observatoře v Chile. Neposledním cílem je, aby mladí astronomové navázali kontakty s odborníky a aby Česká republika plně využila potenciálu svého členství v Evropské jižní observatoři.

Profesor Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR, říká: „Nedávno jsem se vrátil z observatoře na Paranalu v Chile, kde jsme měli přidělen pozorovací čas na obřích dalekohledech Evropské jižní observatoře. Zkoumáme střed naší galaxie a procesy zachycování hmoty superhmotnou černou dírou v jejím středu. Podílíme se tak na špičkovém astronomickém výzkumu za pomoci špičkových technologií. Ty chceme ukázat i studentům, abychom je motivovali a nadchli. Česká astronomie si drží vynikající pozici ve světě už od historických dob a ve světě jsme známí množstvím výsledků našeho výzkumu.

Obor astrofyzika u nás studuje osm desítek studentů, což je v rámci České republiky nejvyšší počet. Masarykova univerzita je tak jednou z předních vzdělávacích institucí v oboru astrofyziky v Česku, a je proto logické, že letní škola, která se koná v Česku vůbec poprvé, je právě u nás,“ uvedl profesor Jiří Krtička z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU. „Jedním z hlavních organizátorů školy je navíc rakouský astrofyzik Ernst Paunzen, který na Masarykově univerzitě nyní působí v rámci projektu SoMoPro,“ doplnil Krtička.

Dr. Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR a hlavní organizátor této akce říká: „Skoro šest let práce pro ESO pro mne bylo obrovskou zkušeností, protože jsem se naučil používat jedny z  největších  dalekohledů  světa a mohl  se  podílet  na  odhalování nejnovějších poznatků o vesmíru. Chtěl bych, aby zkušenosti nabyté na této letní škole pomohly otevřít dveře do ESO především českým studentům a mladým vědeckým pracovníkům a aby se naučili pracovat v mezinárodních týmech, což je dnes jeden z nejdůležitějších předpokladů úspěšného astronomického výzkumu.“ 

 Z českých astronomů se např. zúčastní prof. Vladimír Karas (ředitel Astronomického ústavu AV ČR), prof. Jan Palouš (člen Rady ESO za Českou republiku, emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR a současný vedoucí Oddělení galaxií a planetárních systémů),  prof. Jiří Krtička (zástupce ředitele Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky MU) a doc. Ernst Paunzen  (Ústav  teoretické  fyziky  a  astrofyziky  MU). Ze  zahraničních  vědců  přijedou Dr. Bruno Leibundgut  (ESO a člen týmu prof. B. Schmidta, který v roce 2011 obdržel Nobelovu  cenu  za  fyziku),  Dr. Suzanne Ramsay  (ESO),   Dr.  Michel  Dennefeld  (IAP), Dr. David Jones (IAC),  prof. Gerald Handler (Nicolaus Copernicus Astronomical Center Warszawa), prof. Martin Ward (University Durham), Dr. Ivo Saviane (ESO), Dr. Norbert Werner (Stanford University), prof. Heike Rauer (DLR Berlín). Tato jména jsou zárukou toho, že studentům budou představena témata od kosmologie přes vznik a vývoj galaxií až po extrasolární planety a také práce moderních observatoří světa.

Název akce

„ESO/OPTICON/IAU summer school on modern instruments, their science case, and practical data reduction“

Pořadatelé

Astronomický ústav AV ČR (www.asu.cas.cz) s finanční podporou Kanceláře Akademie věd (www.cas.cz), Masarykova univerzita (www.muni.cz), Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity (www.ctt.muni.cz), OPTICON (www.astro-opticon.org/), Mezinárodní astronomická unie (IAU – www.iau.org).  Záštitu nad akcí převzala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy a Magistrát města Brna.

Místo konání

Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně Bohunicích (Kamenice 753/5, 625 00 Brno) – posluchárna A11/205.

Datum

1. - 11. září 2015 - doba konání

1. září v 9:00 - zahájení proslovy náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy  a organizátorů konference  

 Počet účastníků

 celkem se účastní 40 studentů

  • 10 z ČR (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
  • 30 ze zahraničí (Arménie, Bulharsko, Egypt, Irán, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie) 
  • 35 přednášejících  z mnoha astronomických institucí světa

European Southern Observatory, Institut Astrophysique de Paris (Paříž, Francie), Durham University (Velká Británie), Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Astronomický ústav AV ČR, Nicolaus Copernicus Astronomical Center (Varšava, Polsko), The Special Astrophysical Observatory - Laboratory for the studies of stellar magnetism (Rusko), Observatorie de Haute Provence (Francie), Instituto de Astrofisica de Canarias (Tenerife, Španělsko), Calar Alto Observatory (Španělsko), Deutsches Zentrum fuer Luft- und Raumfahrt (Berlín, Německo).

Kontakty

Weby Letní školy astronomie

Evropská jižní observatoř

Dr. Petr Kabáth
Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR 
Tel.: 323 620 128, E-mail: petr.kabath@asu.cas.cz

Doc. Ernst Paunzen
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity 
Tel.: 549 493 305, E-mail: epaunzen@physics.muni.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR 
Tel.: 737 322 815, E-mail: suchan@astro.cz

Tisková zpráva v DOC



Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Evropská jižní observatoř, ESO, Astronomický ústav AV ČR


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »