Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií 19. 3. 2021

Den hvězdáren a planetárií 19. 3. 2021

Logo Asociace hvězdáren a planetárií
Autor: Asociace hvězdáren a planetárií

Je to již třetí rok, co Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Bohužel, až na první rok byl ten loňský a jistě bude i ten letošní zasažen epidemiologickými opatřeními. Přesto bychom se rádi zájemcům o astronomii s našimi hvězdárnami představili i letos. Byť se bude v každém případě jednat o aktivity odehrávající se převážně ve virtuálním prostředí. Ostatně, již si na něj začínáme pomalu zvykat jako na nedílnou součást našeho života. Takže 19. března 2021 – Den hvězdáren a planetárií.

Ano, zní to možná podivně, vždyť hvězdárnu máme mnohdy spojenu s noční návštěvou jakési kulovité budovy s dlouhými „trubami“, skrze které se díváme na Měsíc či Saturna. Nu ano, to je jistě správné, ale jsou i hvězdárny, a je jich většina, ne-li všechny, které nás uvítají i ve dne. Buď třeba opět u dalekohledu, kterým můžeme pozorovat naše Slunce, nebo se lze i ve dne kochat umělou noční oblohou pod kopulí některého z našich planetárií. Nu a „den“ navíc v sobě zahrnuje vlastně jak den, tak i noc, tedy celých 24 hodin, dobu světla i tmy.

Hvězdárna v Úpici Autor: Marcel Bělík
Hvězdárna v Úpici
Autor: Marcel Bělík
Asociace hvězdáren a planetárií proto vyhlásila český „Den hvězdáren a planetárií“, tedy den, kdy bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak prostřednictvím projektorů našich planetárií.

Letos ovšem bude situce podstatně jiná, virtuální. Sledujte prosím tedy webovské stránky své oblíbené hvězdárny.

Ovšem, i když nestihnete využít Den hvězdáren a planetárií letos, nebo bude zataženo, nebo se Vám prostě nebude chtít, budete mít možnost i v letech příštích. Termín však není pevný. Vzhledem k nejrůznějším soumrakovým, pozorovacím, pracovním i odpočinkovým faktorům je stanoven na pátek nejblíže první čtvrti v březnu každého roku. Takže si můžete udělat i plán dlouho dopředu.

Na závěr přinášíme odkazy na některé z hvězdáren, které se k akci i v letošním podivném roce alespoň virtuálně:




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií, Asociace hvězdáren a planetárií


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »