Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií – dva týdny poté

Den hvězdáren a planetárií – dva týdny poté

Hvězdárna v Úpici
Autor: Richard Kotrba

15. března se uskutečnil již po šesté český Den hvězdáren a planetárií, který vyhlašuje Asociace hvězdáren a planetárií. Jeho termín je proměnný, ovšem je volen tak, aby z něho měly největší užitek naše děti. Byl vybrán měsíc březen, kdy již většinou nemrzne, ale Slunce zapadá dost brzy na to, aby naše děti v kopuli dalekohledu neusnuly únavou. Dále je volen pátek, aby ani dospělí nemuseli přemýšlet, že ráno budou vstávat do práce a další podmínkou je, aby na obloze byl viditelný Měsíc v období okolo první čtvrti, kdy jsou útvary na jeho povrchu plasticky nasvíceny. A upřímně řečeno, ač astronomové většinou Měsíc, tedy jeho jasný svit, nemají moc rádi, neboť ruší pozorování slabých nebeských objektů, nejen pro děti, ale i pro první kontakt s astronomií některých návštěvníků je to objekt na pozorování nejvděčnější. A tato skutečnost se na mnoha hvězdárnách, které se letos do projektu zapojily, ukázala jako téměř klíčová. Však čtěte dále.

Hvězdárna v Prostějově Autor: Hvězdárna Prostějov
Hvězdárna v Prostějově
Autor: Hvězdárna Prostějov

Tak například Hvězdárnu v Prostějově navštívilo téměř 300 návštěvníků, mnozí z nich poprvé. Prohlédli si celou hvězdárnu včetně dalekohledů, fyzikální učebnu, a dokonce i architektonické návrhy na novou hvězdárnu. Mohli si též sami vyzkoušet řadu pokusů se světlem, zrcadly a čočkami. Pro děti byla připravena dílnička, kde si mohly na památku vytvořit drobný model souhvězdí.

Astronomická společnost Chomutov Autor: Astronomická společnost Chomutov
Astronomická společnost Chomutov
Autor: Astronomická společnost Chomutov

Astronomická společnost Chomutov připravila novinku ve své činnosti, která se veřejnosti zalíbila – večerní multimediální projekci. Pro veřejnost to bylo příjemné překvapení, protože objekt není napojen na inženýrské sítě. Předseda místní astronomické společnosti ve večerní prezentaci promítané na boční stěnu domečku krátce představil řadu hvězdáren a planetárií ČR. Prezentaci doplnila krátká videa. Následovala prezentace astronomických snímků pořízených na hvězdárně v Chomutově. Tato část programu využila dobu, kdy bylo na obloze zataženo. Mezitím se počasí trochu umoudřilo a polojasná obloha přítomným umožnila nejen pomocí astronomických dalekohledů pohlédnout na krásu noční oblohy. Tu nám zpestřily dva očekávané večerní přelety ISS, dorůstající Měsíc, Jupiter a další objekty nebeské sféry. Někteří z návštěvníků si tento večer pořídili své první astronomické fotografie. Hvězdárnu F. J. Gerstnera v Chomutově v pátek 15.března navštívilo asi 30 lidí včetně dětí. Den předem se na přípravě projektu podílely i děti z kroužku astronomie, který na hvězdárně pracuje.

Hvězdárna v Žebráku Autor: Hvězdárna v Žebráku
Hvězdárna v Žebráku
Autor: Hvězdárna v Žebráku

Zajímavé jsou i zkušeností z tohoto dne na Hvězdárně v Žebráku. Sem na tento den přijeli samí noví návštěvníci, kteří dříve nikdy nedorazili, byť je prý dlouho už sledují na webu a sociálních sítích. Jako by čekali na tuto příležitost, něco jako návštěva na zkoušku :-). Přijeli se nejen podívat, jak hvězdárna a hvězdárny obecně fungují, ale také si popovídat. Např. jedem pán dorazil z Prahy do Žebráku, aby si mohl popovídat o temné hmotě s odborníkem, při běžných návštěvách na pořady ve hvězdárnách na podobné diskuze asi není dost času a možností. Nu, super.

Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Valašskomeziříčská hvězdárna se k této akci také ráda připojila a nabídla velmi bohatý program, který byl zaměřen zejména na mládež a děti, ale i dospělí si přišli na své. Byli připraveni na různé varianty počasí, k „mokré variantě“ naštěstí nedošlo. Zpočátku se museli sice vyrovnat se zataženou oblohou, tak si malí i velcí návštěvníci prohlíželi pomocí různých dalekohledů nejen artefakty umístěné v rámci parkového areálu, ale také objekt ve vzdálené vesnici. V budově i kolem ní bylo připraveno několik stanovišť s hrami, soutěžemi a úkoly pro nejmenší návštěvníky. Mohli si vybarvit tematické omalovánky, zasoutěžit si ve znalosti planet, zkusit si, jak nesnadné jsou i relativně jednoduché mechanické úkony ve skafandru. Větší děti i rodiče si mohli zkusit astronomické pexeso, pozorovat dalekohledem či shlédnout připravené pásmo a čtení o našem Měsíci, včetně pohledů do minulosti. Stejně tak se mohli v budově odborného pracoviště podívat, a hlavně si sami provést jednoduché chemické pokusy včetně neviditelného inkoustu. Dále mohli navštívit hlavní kopuli pracoviště, podívat se do historické Ballnerovy hvězdárny a také do budovy odborného pracoviště. V podvečer byly slavnostně rozsvíceny a představeny nafukovací astronomické modely, návštěvníci si je mohli nejen prohlédnout, ale pořídit si s nimi i pěkné rodinné fotky ze zajímavé akce. Proběhla též přednáška věnovaná Měsíci a základním poznatkům o něm. Kdo na ni nechtěl nebo nemohl čekat, mohl si odpoledne prohlédnout malou výstavu, rovněž věnovanou Měsíci. Jelikož nakonec počasí přece jen trochu přálo, mohli zde již tradičně akci ukončit astronomickým pozorováním Měsíce, Jupitera a dalších nebeských těles.

Hvězdárna ve Slaném Autor: Hvězdárna ve Slaném
Hvězdárna ve Slaném
Autor: Hvězdárna ve Slaném

I na Hvězdárně ve Slaném v tento den návštěvníci naprosto zaplnili přednáškový sál na povídání Pavla Gabzdyla na téma Měsíc a kameny z vesmíru pro starší a dospělé a Měsíc pro menší děti. Na návštěvníky čekaly i prohlídky a pozorovatelny. Někomu se zadařilo i chvilkové pozorování dalekohledem mezi mraky po dešti. Hvězdárna byla plná dětí i dospělých, a my tak mohli předvést novou krásnou venkovní pozorovatelnu s novým vybavením, a naopak prázdnou kopuli, kterou ještě čeká nová výmalba a hlavně dalekohled Cassegrain Maksutov z Petřína ze Štefánikovy hvězdárny. Tedy návštěvnost asi 80 lidí na přednáškách plus přibližně 30 na prohlídkách ještě navíc.

Hvězdárna a planetárium Hradec Králové Autor: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
Autor: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Ve východních Čechách mohli zájemci o astronomii navštívit hned dvě hvězdárny. Jednak Hvězdárnu a planetárium v Hradci Králové, jednak Hvězdárnu v Úpici. Obě byly otevřeny, a i když ani jedné nepřálo počasí, téměř 50 návštěvníků na každé z nich se určitě nenudilo. Náhradní program se stával v Hradci Králové nejen z debat s astronomy, ale i z možnosti navštívit historické planetárium, které je zde stále zachováno. Na Hvězdárně v Úpici si pak návštěvníci prohlédli zejména nové návštěvnické centrum plné nejen výstupů odborných astronomických pozorování na hvězdárně realizovaných, ale plné i různých astronomických modelů, které si mohou užít dokonce i například nevidomí.

Hvězdárna Rokycany Autor: Hvězdárna Rokycany
Hvězdárna Rokycany
Autor: Hvězdárna Rokycany

Hvězdárny v Rokycanech a v Plzni prošly během této akce dramatickými událostmi. Tedy spíše mezi nimi prošla bouřka, ovšem kupodivu se občas ukázala i jasná obloha. Což je na hvězdárně opravdu jedna z důležitých věcí. Obě instituce navštívilo dohromady přesně 100 astronomie chtivých návštěvníků. Jedna rodina dokonce za večer stihla navštívit obě dvě hvězdárny. Ta za odměnu dostala skládačku slunečních hodin z 3D tiskárny a drobné ceny navíc.

Takže Den hvězdáren a planetárií 2024 je za námi a za rok, opět v březnu nás čeká další ročník.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »