Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií – dva týdny poté

Den hvězdáren a planetárií – dva týdny poté

Hvězdárna v Úpici
Autor: Richard Kotrba

15. března se uskutečnil již po šesté český Den hvězdáren a planetárií, který vyhlašuje Asociace hvězdáren a planetárií. Jeho termín je proměnný, ovšem je volen tak, aby z něho měly největší užitek naše děti. Byl vybrán měsíc březen, kdy již většinou nemrzne, ale Slunce zapadá dost brzy na to, aby naše děti v kopuli dalekohledu neusnuly únavou. Dále je volen pátek, aby ani dospělí nemuseli přemýšlet, že ráno budou vstávat do práce a další podmínkou je, aby na obloze byl viditelný Měsíc v období okolo první čtvrti, kdy jsou útvary na jeho povrchu plasticky nasvíceny. A upřímně řečeno, ač astronomové většinou Měsíc, tedy jeho jasný svit, nemají moc rádi, neboť ruší pozorování slabých nebeských objektů, nejen pro děti, ale i pro první kontakt s astronomií některých návštěvníků je to objekt na pozorování nejvděčnější. A tato skutečnost se na mnoha hvězdárnách, které se letos do projektu zapojily, ukázala jako téměř klíčová. Však čtěte dále.

Hvězdárna v Prostějově Autor: Hvězdárna Prostějov
Hvězdárna v Prostějově
Autor: Hvězdárna Prostějov

Tak například Hvězdárnu v Prostějově navštívilo téměř 300 návštěvníků, mnozí z nich poprvé. Prohlédli si celou hvězdárnu včetně dalekohledů, fyzikální učebnu, a dokonce i architektonické návrhy na novou hvězdárnu. Mohli si též sami vyzkoušet řadu pokusů se světlem, zrcadly a čočkami. Pro děti byla připravena dílnička, kde si mohly na památku vytvořit drobný model souhvězdí.

Astronomická společnost Chomutov Autor: Astronomická společnost Chomutov
Astronomická společnost Chomutov
Autor: Astronomická společnost Chomutov

Astronomická společnost Chomutov připravila novinku ve své činnosti, která se veřejnosti zalíbila – večerní multimediální projekci. Pro veřejnost to bylo příjemné překvapení, protože objekt není napojen na inženýrské sítě. Předseda místní astronomické společnosti ve večerní prezentaci promítané na boční stěnu domečku krátce představil řadu hvězdáren a planetárií ČR. Prezentaci doplnila krátká videa. Následovala prezentace astronomických snímků pořízených na hvězdárně v Chomutově. Tato část programu využila dobu, kdy bylo na obloze zataženo. Mezitím se počasí trochu umoudřilo a polojasná obloha přítomným umožnila nejen pomocí astronomických dalekohledů pohlédnout na krásu noční oblohy. Tu nám zpestřily dva očekávané večerní přelety ISS, dorůstající Měsíc, Jupiter a další objekty nebeské sféry. Někteří z návštěvníků si tento večer pořídili své první astronomické fotografie. Hvězdárnu F. J. Gerstnera v Chomutově v pátek 15.března navštívilo asi 30 lidí včetně dětí. Den předem se na přípravě projektu podílely i děti z kroužku astronomie, který na hvězdárně pracuje.

Hvězdárna v Žebráku Autor: Hvězdárna v Žebráku
Hvězdárna v Žebráku
Autor: Hvězdárna v Žebráku

Zajímavé jsou i zkušeností z tohoto dne na Hvězdárně v Žebráku. Sem na tento den přijeli samí noví návštěvníci, kteří dříve nikdy nedorazili, byť je prý dlouho už sledují na webu a sociálních sítích. Jako by čekali na tuto příležitost, něco jako návštěva na zkoušku :-). Přijeli se nejen podívat, jak hvězdárna a hvězdárny obecně fungují, ale také si popovídat. Např. jedem pán dorazil z Prahy do Žebráku, aby si mohl popovídat o temné hmotě s odborníkem, při běžných návštěvách na pořady ve hvězdárnách na podobné diskuze asi není dost času a možností. Nu, super.

Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Valašskomeziříčská hvězdárna se k této akci také ráda připojila a nabídla velmi bohatý program, který byl zaměřen zejména na mládež a děti, ale i dospělí si přišli na své. Byli připraveni na různé varianty počasí, k „mokré variantě“ naštěstí nedošlo. Zpočátku se museli sice vyrovnat se zataženou oblohou, tak si malí i velcí návštěvníci prohlíželi pomocí různých dalekohledů nejen artefakty umístěné v rámci parkového areálu, ale také objekt ve vzdálené vesnici. V budově i kolem ní bylo připraveno několik stanovišť s hrami, soutěžemi a úkoly pro nejmenší návštěvníky. Mohli si vybarvit tematické omalovánky, zasoutěžit si ve znalosti planet, zkusit si, jak nesnadné jsou i relativně jednoduché mechanické úkony ve skafandru. Větší děti i rodiče si mohli zkusit astronomické pexeso, pozorovat dalekohledem či shlédnout připravené pásmo a čtení o našem Měsíci, včetně pohledů do minulosti. Stejně tak se mohli v budově odborného pracoviště podívat, a hlavně si sami provést jednoduché chemické pokusy včetně neviditelného inkoustu. Dále mohli navštívit hlavní kopuli pracoviště, podívat se do historické Ballnerovy hvězdárny a také do budovy odborného pracoviště. V podvečer byly slavnostně rozsvíceny a představeny nafukovací astronomické modely, návštěvníci si je mohli nejen prohlédnout, ale pořídit si s nimi i pěkné rodinné fotky ze zajímavé akce. Proběhla též přednáška věnovaná Měsíci a základním poznatkům o něm. Kdo na ni nechtěl nebo nemohl čekat, mohl si odpoledne prohlédnout malou výstavu, rovněž věnovanou Měsíci. Jelikož nakonec počasí přece jen trochu přálo, mohli zde již tradičně akci ukončit astronomickým pozorováním Měsíce, Jupitera a dalších nebeských těles.

Hvězdárna ve Slaném Autor: Hvězdárna ve Slaném
Hvězdárna ve Slaném
Autor: Hvězdárna ve Slaném

I na Hvězdárně ve Slaném v tento den návštěvníci naprosto zaplnili přednáškový sál na povídání Pavla Gabzdyla na téma Měsíc a kameny z vesmíru pro starší a dospělé a Měsíc pro menší děti. Na návštěvníky čekaly i prohlídky a pozorovatelny. Někomu se zadařilo i chvilkové pozorování dalekohledem mezi mraky po dešti. Hvězdárna byla plná dětí i dospělých, a my tak mohli předvést novou krásnou venkovní pozorovatelnu s novým vybavením, a naopak prázdnou kopuli, kterou ještě čeká nová výmalba a hlavně dalekohled Cassegrain Maksutov z Petřína ze Štefánikovy hvězdárny. Tedy návštěvnost asi 80 lidí na přednáškách plus přibližně 30 na prohlídkách ještě navíc.

Hvězdárna a planetárium Hradec Králové Autor: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
Hvězdárna a planetárium Hradec Králové
Autor: Hvězdárna a planetárium Hradec Králové

Ve východních Čechách mohli zájemci o astronomii navštívit hned dvě hvězdárny. Jednak Hvězdárnu a planetárium v Hradci Králové, jednak Hvězdárnu v Úpici. Obě byly otevřeny, a i když ani jedné nepřálo počasí, téměř 50 návštěvníků na každé z nich se určitě nenudilo. Náhradní program se stával v Hradci Králové nejen z debat s astronomy, ale i z možnosti navštívit historické planetárium, které je zde stále zachováno. Na Hvězdárně v Úpici si pak návštěvníci prohlédli zejména nové návštěvnické centrum plné nejen výstupů odborných astronomických pozorování na hvězdárně realizovaných, ale plné i různých astronomických modelů, které si mohou užít dokonce i například nevidomí.

Hvězdárna Rokycany Autor: Hvězdárna Rokycany
Hvězdárna Rokycany
Autor: Hvězdárna Rokycany

Hvězdárny v Rokycanech a v Plzni prošly během této akce dramatickými událostmi. Tedy spíše mezi nimi prošla bouřka, ovšem kupodivu se občas ukázala i jasná obloha. Což je na hvězdárně opravdu jedna z důležitých věcí. Obě instituce navštívilo dohromady přesně 100 astronomie chtivých návštěvníků. Jedna rodina dokonce za večer stihla navštívit obě dvě hvězdárny. Ta za odměnu dostala skládačku slunečních hodin z 3D tiskárny a drobné ceny navíc.

Takže Den hvězdáren a planetárií 2024 je za námi a za rok, opět v březnu nás čeká další ročník.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »