Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Den vlašimské hvězdárny: Přijďte si osahat meteorit!

Nenechte si ujít Den vlašimské hvězdárny 20. května 2016. Budete si moci osahat meteorit!
Autor: Hvězdárna ve Vlašimi.

Vlašimští amatérští astronomové uspořádají v pátek 20. května 2016 u příležitosti Dne vlašimské hvězdárny, kterým připomínají 55. výročí otevření hvězdárny pro veřejnost v roce 1961 a znovuotevření v roce 1996, odpolední pozorování Slunce, přednášku astrofyzika dr. Lukáše Shrbeného, prohlídku hvězdárny a pozorování noční oblohy.

Mimořádný den, mimořádný host, mimořádná přednáška

V den vlašimské hvězdárny, kterým se slavnostně připomene 55. výročí jejího otevření  pro veřejnost, Vlašimská hvězdárna připravila speciální přednášku „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ dr. Lukáše Shrbeného - nadšeného hledače meteoritů z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Budete si tedy moci i osahat skutečný meteorit!

Lukáš Shrbený z ondřejovské hvězdárny seznámí posluchače se základním názvoslovím v oblasti fyziky meteorů a jejich pozorování. Ukáže zdroje meziplanetárních částic dopadajících na Zemi a vysvětlí vznik a vývoj meteorických rojů. Stručně představí i charakteristiky meziplanetární hmoty, které dokáží vědci určit z fotografického pozorování bez nutnosti nálezu meteoritu. Popíše dělení a vzhled meteoritů a představí možnosti jejich hledání a jejich význam pro vědecký výzkum.

O přednášejícím

Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech. Autor: IMO.net
Lukáš Shrbený přednáší o meteoritech.
Autor: IMO.net
Dr. Lukáš Shrbený vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze (doktorské studium). 2 roky pracoval v Imperial College v Londýně na mezinárodním projektu Pouštní bolidové sítě (UK, ČR a Austrálie). V rámci tohoto projektu se podílel na nálezu meteoritů Bunburra Rockhole a Mason Gully. Po návratu do ČR pokračoval v Astronomickém  ústavu AV ČR na hvězdárně v Ondřejově ve vědecké práci v oddělení Meziplanetární hmoty ve skupině Fyziky meteorů. Zabývá se především popisem fyzikálních vlastností bolidů meteorických rojů a jejich světelných křivek. S kolegy se podílel na nálezu meteoritů Benešov a Žďár nad Sázavou a na popisu pádu meteoritů Čeljabinsk. Provozuje vlastní digitální kameru, která zachytává spektra jasných meteorů a poskytuje tak doplňkové informace o jejich chemickém složení.

Je ženatý, má dvě děti, ve volném čase se navíc věnuje horské turistice, přírodě (noční i denní obloha - hlavně halové jevy) a sportu (fotbal, florbal, cyklistika, plavání).

Den vlašimské hvězdárny - bohatý Program

Samozřejmě pro tak slavnostní chvíli hvězdárna nechystá jen přednášku. Návštěvníci se mohou těšit na mnohem bohatší program!

  • 17:00 hodin - pozorování sluneční aktivity dalekohledem v hladině H-alfa
  • 18:00 hodin - speciální přednáška „Meteory a jejich pozorování – meteority a jejich hledání“ (Dr. Lukáš Shrbený, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově)
  • 19:15 hodin - soutěž o ceny
  • 20:00 hodin - prohlídka hvězdárny
  • 21:00 hodin - pozorování noční oblohy dalekohledy i pouhým okem s výkladem demonstrátorů

Astronomická zajímavost

Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Snímek bolidu pojmenovaného příznačně Benešov ze 7. května 1991 pořízený na stanici ČHMÚ Přimda v západních Čechách.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Neobvykle jasný meteor ozářil v noci ze 7. na 8. května 1991 nebe nad Československem. Vesmírné těleso o hmotnosti čtyř tun bylo tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku. Bolid pohasl ve výšce asi 17 kilometrů západně od Benešova, po němž byl pojmenován. Podle astronomů tehdy z asi čtyřtunového tělesa malá část o hmotnosti několika kilogramů dopadla na zemský povrch. Přes dvacet let však nic nemohli najít. A pak k nálezu došlo – další podrobnosti se dozvědí návštěvníci vlašimské hvězdárny právě na speciální přednášce dr. Lukáše Shrbeného, člena vědeckého týmu z ondřejovské observatoře.

Vlašimská hvězdárna kromě dne jejího výročí rovněž zahajuje návstěvnickou sezónu pro pozorování noční oblohy. To probíhá ve spolupráci s Vlašimskou astronomickou společností od května do září každý pátek večer. Více v letáku hvězdárny.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna ve Vlašimi
[2] Příroda.cz - Historie vlašimské hvězdárny



O autorovi

Štítky: Přednáška , Lukáš Shrbený, Vlašimská hvězdárna, Výročí, Meteorit


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »