Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dny otevřených dveří - Astronomický ústav AV ČR

Dny otevřených dveří - Astronomický ústav AV ČR

Astronomický ústav Ondřejov
Astronomický ústav Ondřejov
Proběhnou od 10. do 12. května 2013 na observatoři v Ondřejově. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin. Navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Kromě vědy vás čeká procházka parkem historické hvězdárny, dětský program, občerstvení. Vstup zdarma.

Co u nás uvidíte

  • Stelární oddělení: Perkův dalekohled - největší dalekohled v ČR s průměrem zrcadla 2 metry a celkové hmotnosti 83 tun.
  • Pracoviště Slunečního oddělení: sluneční patrolní služba, sluneční radioteleskop o průměru 10 m a horizontální sluneční dalekohled HSFA 2.
  • Dalekohled o průměru 65 cm Oddělení meziplanetární hmoty.
  • Robotický dalekohled D50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení.
  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů - to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v každou celou hodinu, v pátek také po dohodě se školní skupinou.
  • Prohlídka muzea a historických kopulí, v případě jasného počasí pozorování Slunce v historické Západní kopuli.
  • Přístupná bude i ústavní knihovna (pro čtení, posezení a diskuze).

 

Čeljabinský bolid a nalezený meteorit. Autor: Telegraph.co.uk.
Čeljabinský bolid a nalezený meteorit.
Autor: Telegraph.co.uk.
Doprovodný program

V pátek 10. 5. 2013 od 17:30 ve Sluneční budově přednáška PÁD TĚLESA NAD ČELJABINSKEM A CO O NĚM VÍME, kterou přednese RNDr. Jiří Borovička, CSc. (Astronomický ústav AV ČR, Oddělení meziplanetární hmoty).

Anotace: 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. Stovky lidí byly zraněny a mnoho budov bylo poškozeno tlakovou vlnou. Co se stalo? Odkud se těleso vzalo? Proč ho astronomové předem neodhalili? Čeští astronomové jako první a nejpřesněji spočítali dráhu tělesa a místa dopadu zbytkových meteoritů.  

V sobotu 11. 5. 2013 od 17:30 ve Sluneční budově přednáška MEZIHVĚZDNÁ HMOTA – KOLÉBKA HVĚZD, kterou přednese RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. (Astronomický ústav AV ČR, Oddělení galaxií a planetárních systémů).

Anotace: Pod pojmem „vesmír“ si většina lidí představí hvězdy. V jiných oborech elektromagnetického spektra je ale pohled na oblohu výrazně odlišný – tím nejnápadnějším se stává mezihvězdný plyn. Celková hmotnost plynu v galaxiích je menší než celková hmotnost hvězd, ale plyn a hvězdy jsou spolu svázány do fascinujícího koloběhu hmoty. Hvězdy se rodí z plynu, svou existencí jej ovlivňují a nakonec se částečně v plyn zase obrátí.

V případě jasného počasí pozorování noční oblohy po setmění v pátek a v sobotu v Západní kopuli na historické hvězdárně.

Návštěvnící Dnů otevřených dveří
Návštěvnící Dnů otevřených dveří
V pátek a v sobotu (pouze za jasného počasí) ve 22:00 a 23:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze -  pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet. Pouze za jasného počasí. 

Do prostoru historické hvězdárny zveme také astronomy amatéry se svými dalekohledy na večerní společné pozorování (pátek a sobota), nutno předem domluvit s Pavlem Suchanem na 737 322 815, suchan@astro.cz.


Časový harmonogram:

Časový harmonogram Dnů otevřených dveří 2013 Autor: Petr Sobotka
Časový harmonogram Dnů otevřených dveří 2013
Autor: Petr Sobotka


Vstup i doprovodný program zdarma. Informační materiály k dispozici.

  • V sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin přímo v areálu hvězdárny zajišťuje pro návštěvníky občerstvení Cukrárna u Jahůdky - na své si přijdou dospělí i děti.
  • V muzeu si budete moci zakoupit turistickou známku a další upomínkové předměty.

Pro objednání hromadných exkurzí (např. školních) použijte prosím tento kontakt: e-mail: exkurze@asu.cas.cz, tel.: 725 948 910.

Pro dotazy k průběhu a organizaci Dnů otevřených dveří použijte prosím tento kontakt: Pavel Suchan, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.


Plánek areálu s vyznačením přístupných míst:

Plánek areálu, přístupná místa DOD 2013 Autor: Petr Sobotka
Plánek areálu, přístupná místa DOD 2013
Autor: Petr Sobotka

Těšíme se na Vás, strávit u nás můžete celý den od rána do noci.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »