Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici

10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu. 

Jeho atlasy hvězdné oblohy – Coeli, Eclipticalis, Borealis i Australis naleznete snad na všech významnějších astronomických observatořích. Byť jsou nyní uchovávány spíše z historického hlediska, v padesátých letech byly základem, spolu s příslušnými katalogy, mnohé astronomické práce. Nejen však atlasy, ale i objevené komety, pozorované meteorické roje, úžasný Atlas horských mraků a též Astronomická observatoř na Skalnatém plese v Tatrách jsou produkty jeho aktivity.

Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách
Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách
V rozhovoru na stránkách Českého rozhlasu se dozvídáme, že jeho Atlas horských mraků vznikl tři roky předtím, než vůbec Světová meteorologická organizace oblaka klasifikovala, a že na ní pracoval třináct let. Zároveň s oblaky však zachytil i krásu Tater.

Přestože byl na začátku padesátých let úspěšným a světově uznávaným vědcem, byl v roce 1951 ze Skalnatého plesa odvolán. I přesto si dokázal najít další aktivity a stvořil fenomenální atlasy oblohy.

Jak připomíná autor knihy „Astronom, který miloval mraky“ Štěpán Kovář, jméno Bečvář je dnes navždy zaznamenáno na obloze v podobě kráteru na Měsíci a planetky s číslem 4567.

Bečvářův dalekohled v Úpici Autor: Zbyněk Melich
Bečvářův dalekohled v Úpici
Autor: Zbyněk Melich

Závěrem připomeňme, že Hvězdárna v Úpici se může pyšnit kromě několika vydání zmiňovaných atlasů, též jednou raritou. V malé, tzv. Bečvářově kopuli, se nalézá jeho vlastnoručně vyrobený teleskop se dvěmi fotografickými komorami a úžasným objektivem Secretain, nepřekonatelným pro pozorování planet. Dalekohled je plně funkční a oproti původnímu stavu z roku 1965, kdy byl z pozůstalosti pro úpickou hvězdárnu zakoupen, byla na něm provedena pouze úprava pohonu a rekonstrukce nátěrů. Parametry dalekohledu jsou 130/2000 mm a sloužil jako pointační k fotokomorám 240/1200 a 200/160 mm.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář na Wikipedii
[2] Hvězdárna v Úpici



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Bečvářův dalekohled, Antonín Bečvář


22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »