Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert

Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert

Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS
Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.

Letos 10. června uplynulo 115 let od narození jednoho z nejvýznamnějších československých astronomů, RNDr. Antonína Bečváře. V posledních letech si památku našeho čestného člena a laureáta Nušlovy ceny z roku 1939 připomínáme pravidelně, a to jak na tištěných stránkách Kosmických rozhledů, tak i v rámci seminářů Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti.

Antonín Bečvář hudebníkem

Stěhování klavíru na observatoř na Skalnatém Plese ve Vysokých Tartrách. Autor: Archiv ČAS.
Stěhování klavíru na observatoř na Skalnatém Plese ve Vysokých Tartrách.
Autor: Archiv ČAS.
Antonín Bečvář nebyl jen astronom, klimatolog a tvůrce slavných hvězdných atlasů. Byl také milovník vážné hudby, kterou sám velmi rád provozoval. Dokladem toho může být fotografie z roku 1943 – stěhování koncertního křídla do budovy hvězdárny na Skalnatém Plese. Je dost pravděpodobné, že se tehdy jednalo o naprostý unikát – klavír v nejvyšší nadmořské výšce na světě. O hudebním vkusu a oblíbených autorech Antonína Bečváře víme díky jeho synovci Ing. Vojtěchu Vančurovi, který byl po strýcově nedobrovolném návratu z Tater pravidelným účastníkem bytových koncertů v Brandýse nad Labem. A dokonce s ním i sám hrával, otcova klavírní sóla doprovázel na cello.

Od velkých oslav 100. výročí Bečvářova narození před patnácti lety pořádá pan Vančura na strýcovu památku pravidelné koncerty v rytířských sálech zámku v Brandýse na Labem. Program je vždy složen z hudby, kterou měl Antonín Bečvář rád, a kterou i sám rád hrával. Letos na vzpomínkovém koncertu vystoupil mladý klavírní virtuóz Jan Šimandl, který ve svých 25 letech již obdržel řadu uznání na mezinárodních festivalech či soutěžích doma i v zahraničí. Recitál to byl vskutku výjimečný, plný energie, odhodlání a síly.

Pocta Bečvářovi začala Beethovenem

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici Autor: Hvězdárna v Úpici
Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici
Nejprve zazněla jedna z nejhranějších a zároveň nejsložitějších Beethovenových klavírních sonát – sonáta f-moll Apassionata. Antonín Bečvář měl svazek Beethovenových sonát připraven vždy na klavíru. Dvanácti z nich přiřadil číslo měsíce tak, jak vnitřně cítil sounáležitost hudební kompozice s daným obdobím. A v určitém měsíci si pak příslušnou sonátu přehrával nejčastěji. Apassionatě patřil měsíc červenec, patrně pro své obvyklé bouřlivé počasí.

Hudební vzpomínka na Bečvářovu ženu

Dále Jan Šimadl představil dílo Franze Liszta (1811 - 1866) a sice jeho Vzpomínky na Dona Giovanniho. Velkou ctitelkou Lisztovy hudby byla Bečvářova žena Klára. A není pochyb, že dílo tohoto autora mohlo znít na observatoři na Skalnatém Plese i tehdy, kdy se Antonín Bečvář se svojí budoucí ženou seznámil. Jak jinak, než při čtyřruční hře na klavír. Ostatně její matka byla absolventkou budapešťské konzervatoře Franze Liszta. Bohužel vlivem neurovnaných poměrů se Klára studiu klavírní hudby nikdy věnovat nemohla.

Bečvářovi milovali ruskou hudbu

Hudebník Jan Šimadl koncertuje při poctě Antonínu Bečvářovi. Autor: Štěpán Kovář.
Hudebník Jan Šimadl koncertuje při poctě Antonínu Bečvářovi.
Autor: Štěpán Kovář.
Posledním autorem zastoupeným v klavírním recitálu byl ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij (1839 - 1881). Vzhledem k velké náklonnosti k alkoholu nezanechal po sobě příliš rozsáhlé dílo, přesto je hudebními kritiky považován za nejvýraznější uměleckou osobnost tzv. „Mocné hrstky”. Jednalo se o volné uskupení pěti ruských skladatelů-samouků, kteří se v letech 1856 - 1862 scházeli v Sankt Petěrburgu pod vedením  Milije Balakireva (1837 - 1910). Manželé Bečvářovi byli velkými ctiteli ruské hudby. A z ní obdivovali právě Musorgského genialitu. Na koncertu zazněl jeho cyklus skladeb „Obrázky z výstavy”, který proslul nejen díky interpretaci předních evropských mistrů, ale také díky peru francouzského skladatele Maurice Ravela (1875 - 1937). Ten Musorgského klavírní cyklus jedinečným způsobem převedl do orchestrálního zvuku a od té doby se o něm hovoří jako o skladbě napsané dvěma autory, kteří se nikdy nepotkali ani potkat nemohli.

Koncert napříč Sluneční soustavou

Pokud bychom mohli putovat Sluneční soustavou, v přeneseném slova smyslu by bylo možné navštívit všechny tři v recitálu uvedené hudební skladatele a to včetně oslavence. Každý z nich má ve Sluneční soustavě svůj kráter. V roce 1976 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala jeden z kráterů na planetě Merkur po Ludwigu van Beethovenovi, v roce 1979 po M. P. Musorgském a v roce 1985 i po Franzi Lisztovi. Astronom Antonín Bečvář má svůj kráter o poznání blíže a to od roku 1970 na odvrácené straně Měsíce.

Nebudeme-li si připomínat slavné osobnosti minulé, nebude ani těch budoucích. Brandýská tradice vzpomínkových koncertů na Antonína Bečváře prostřednictvím jeho oblíbené hudby je bezpochyby důstojnou a obohacující formou takových připomenutí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář v síni slávy ČAS
[2] Antonín Bečvář na Wikipedii
[3] Kosmické rozhledy - časopis ČAS ke stažení



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Antonín Bečvář


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »