Antonín Bečvář: Astronoma a hudebníka připomněl koncert
Letos 10. června uplynulo 115 let od narození jednoho z nejvýznamnějších československých astronomů, RNDr. Antonína Bečváře. V posledních letech si památku našeho čestného člena a laureáta Nušlovy ceny z roku 1939 připomínáme pravidelně, a to jak na tištěných stránkách Kosmických rozhledů, tak i v rámci seminářů Odborné skupiny pro historii astronomie České astronomické společnosti.
Antonín Bečvář hudebníkem
Antonín Bečvář nebyl jen astronom, klimatolog a tvůrce slavných hvězdných atlasů. Byl také milovník vážné hudby, kterou sám velmi rád provozoval. Dokladem toho může být fotografie z roku 1943 – stěhování koncertního křídla do budovy hvězdárny na Skalnatém Plese. Je dost pravděpodobné, že se tehdy jednalo o naprostý unikát – klavír v nejvyšší nadmořské výšce na světě. O hudebním vkusu a oblíbených autorech Antonína Bečváře víme díky jeho synovci Ing. Vojtěchu Vančurovi, který byl po strýcově nedobrovolném návratu z Tater pravidelným účastníkem bytových koncertů v Brandýse nad Labem. A dokonce s ním i sám hrával, otcova klavírní sóla doprovázel na cello.
Od velkých oslav 100. výročí Bečvářova narození před patnácti lety pořádá pan Vančura na strýcovu památku pravidelné koncerty v rytířských sálech zámku v Brandýse na Labem. Program je vždy složen z hudby, kterou měl Antonín Bečvář rád, a kterou i sám rád hrával. Letos na vzpomínkovém koncertu vystoupil mladý klavírní virtuóz Jan Šimandl, který ve svých 25 letech již obdržel řadu uznání na mezinárodních festivalech či soutěžích doma i v zahraničí. Recitál to byl vskutku výjimečný, plný energie, odhodlání a síly.
Pocta Bečvářovi začala Beethovenem
Nejprve zazněla jedna z nejhranějších a zároveň nejsložitějších Beethovenových klavírních sonát – sonáta f-moll Apassionata. Antonín Bečvář měl svazek Beethovenových sonát připraven vždy na klavíru. Dvanácti z nich přiřadil číslo měsíce tak, jak vnitřně cítil sounáležitost hudební kompozice s daným obdobím. A v určitém měsíci si pak příslušnou sonátu přehrával nejčastěji. Apassionatě patřil měsíc červenec, patrně pro své obvyklé bouřlivé počasí.
Hudební vzpomínka na Bečvářovu ženu
Dále Jan Šimadl představil dílo Franze Liszta (1811 - 1866) a sice jeho Vzpomínky na Dona Giovanniho. Velkou ctitelkou Lisztovy hudby byla Bečvářova žena Klára. A není pochyb, že dílo tohoto autora mohlo znít na observatoři na Skalnatém Plese i tehdy, kdy se Antonín Bečvář se svojí budoucí ženou seznámil. Jak jinak, než při čtyřruční hře na klavír. Ostatně její matka byla absolventkou budapešťské konzervatoře Franze Liszta. Bohužel vlivem neurovnaných poměrů se Klára studiu klavírní hudby nikdy věnovat nemohla.
Bečvářovi milovali ruskou hudbu
Posledním autorem zastoupeným v klavírním recitálu byl ruský skladatel Modest Petrovič Musorgskij (1839 - 1881). Vzhledem k velké náklonnosti k alkoholu nezanechal po sobě příliš rozsáhlé dílo, přesto je hudebními kritiky považován za nejvýraznější uměleckou osobnost tzv. „Mocné hrstky”. Jednalo se o volné uskupení pěti ruských skladatelů-samouků, kteří se v letech 1856 - 1862 scházeli v Sankt Petěrburgu pod vedením Milije Balakireva (1837 - 1910). Manželé Bečvářovi byli velkými ctiteli ruské hudby. A z ní obdivovali právě Musorgského genialitu. Na koncertu zazněl jeho cyklus skladeb „Obrázky z výstavy”, který proslul nejen díky interpretaci předních evropských mistrů, ale také díky peru francouzského skladatele Maurice Ravela (1875 - 1937). Ten Musorgského klavírní cyklus jedinečným způsobem převedl do orchestrálního zvuku a od té doby se o něm hovoří jako o skladbě napsané dvěma autory, kteří se nikdy nepotkali ani potkat nemohli.
Koncert napříč Sluneční soustavou
Pokud bychom mohli putovat Sluneční soustavou, v přeneseném slova smyslu by bylo možné navštívit všechny tři v recitálu uvedené hudební skladatele a to včetně oslavence. Každý z nich má ve Sluneční soustavě svůj kráter. V roce 1976 Mezinárodní astronomická unie pojmenovala jeden z kráterů na planetě Merkur po Ludwigu van Beethovenovi, v roce 1979 po M. P. Musorgském a v roce 1985 i po Franzi Lisztovi. Astronom Antonín Bečvář má svůj kráter o poznání blíže a to od roku 1970 na odvrácené straně Měsíce.
Nebudeme-li si připomínat slavné osobnosti minulé, nebude ani těch budoucích. Brandýská tradice vzpomínkových koncertů na Antonína Bečváře prostřednictvím jeho oblíbené hudby je bezpochyby důstojnou a obohacující formou takových připomenutí.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář v síni slávy ČAS
[2] Antonín Bečvář na Wikipedii
[3] Kosmické rozhledy - časopis ČAS ke stažení