Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici

10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu. 

Jeho atlasy hvězdné oblohy – Coeli, Eclipticalis, Borealis i Australis naleznete snad na všech významnějších astronomických observatořích. Byť jsou nyní uchovávány spíše z historického hlediska, v padesátých letech byly základem, spolu s příslušnými katalogy, mnohé astronomické práce. Nejen však atlasy, ale i objevené komety, pozorované meteorické roje, úžasný Atlas horských mraků a též Astronomická observatoř na Skalnatém plese v Tatrách jsou produkty jeho aktivity.

Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.
Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS
Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.
V rozhovoru na stránkách Českého rozhlasu se dozvídáme, že jeho Atlas horských mraků vznikl tři roky předtím, než vůbec Světová meteorologická organizace oblaka klasifikovala, a že na ní pracoval třináct let. Zároveň s oblaky však zachytil i krásu Tater.

Přestože byl na začátku padesátých let úspěšným a světově uznávaným vědcem, byl v roce 1951 ze Skalnatého plesa odvolán. I přesto si dokázal najít další aktivity a stvořil fenomenální atlasy oblohy.

Jak připomíná autor knihy „Astronom, který miloval mraky“ Štěpán Kovář, jméno Bečvář je dnes navždy zaznamenáno na obloze v podobě kráteru na Měsíci a planetky s číslem 4567.

Bečvářův dalekohled v Úpici Autor: Zbyněk Melich
Bečvářův dalekohled v Úpici
Autor: Zbyněk Melich

Závěrem připomeňme, že Hvězdárna v Úpici se může pyšnit kromě několika vydání zmiňovaných atlasů, též jednou raritou. V malé, tzv. Bečvářově kopuli, se nalézá jeho vlastnoručně vyrobený teleskop se dvěmi fotografickými komorami a úžasným objektivem Secretain, nepřekonatelným pro pozorování planet. Dalekohled je plně funkční a oproti původnímu stavu z roku 1965, kdy byl z pozůstalosti pro úpickou hvězdárnu zakoupen, byla na něm provedena pouze úprava pohonu a rekonstrukce nátěrů. Parametry dalekohledu jsou 130/2000 mm a sloužil jako pointační k fotokomorám 240/1200 a 200/160 mm.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář na Wikipedii
[2] Hvězdárna v Úpici



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Bečvářův dalekohled, Antonín Bečvář


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »