Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici

10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu. 

Jeho atlasy hvězdné oblohy – Coeli, Eclipticalis, Borealis i Australis naleznete snad na všech významnějších astronomických observatořích. Byť jsou nyní uchovávány spíše z historického hlediska, v padesátých letech byly základem, spolu s příslušnými katalogy, mnohé astronomické práce. Nejen však atlasy, ale i objevené komety, pozorované meteorické roje, úžasný Atlas horských mraků a též Astronomická observatoř na Skalnatém plese v Tatrách jsou produkty jeho aktivity.

Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.
Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS
Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.
V rozhovoru na stránkách Českého rozhlasu se dozvídáme, že jeho Atlas horských mraků vznikl tři roky předtím, než vůbec Světová meteorologická organizace oblaka klasifikovala, a že na ní pracoval třináct let. Zároveň s oblaky však zachytil i krásu Tater.

Přestože byl na začátku padesátých let úspěšným a světově uznávaným vědcem, byl v roce 1951 ze Skalnatého plesa odvolán. I přesto si dokázal najít další aktivity a stvořil fenomenální atlasy oblohy.

Jak připomíná autor knihy „Astronom, který miloval mraky“ Štěpán Kovář, jméno Bečvář je dnes navždy zaznamenáno na obloze v podobě kráteru na Měsíci a planetky s číslem 4567.

Bečvářův dalekohled v Úpici Autor: Zbyněk Melich
Bečvářův dalekohled v Úpici
Autor: Zbyněk Melich

Závěrem připomeňme, že Hvězdárna v Úpici se může pyšnit kromě několika vydání zmiňovaných atlasů, též jednou raritou. V malé, tzv. Bečvářově kopuli, se nalézá jeho vlastnoručně vyrobený teleskop se dvěmi fotografickými komorami a úžasným objektivem Secretain, nepřekonatelným pro pozorování planet. Dalekohled je plně funkční a oproti původnímu stavu z roku 1965, kdy byl z pozůstalosti pro úpickou hvězdárnu zakoupen, byla na něm provedena pouze úprava pohonu a rekonstrukce nátěrů. Parametry dalekohledu jsou 130/2000 mm a sloužil jako pointační k fotokomorám 240/1200 a 200/160 mm.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář na Wikipedii
[2] Hvězdárna v Úpici



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Bečvářův dalekohled, Antonín Bečvář


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »