Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

Antonín Bečvář u svého dalekohledu v Úpici
Autor: Hvězdárna v Úpici

10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu. 

Jeho atlasy hvězdné oblohy – Coeli, Eclipticalis, Borealis i Australis naleznete snad na všech významnějších astronomických observatořích. Byť jsou nyní uchovávány spíše z historického hlediska, v padesátých letech byly základem, spolu s příslušnými katalogy, mnohé astronomické práce. Nejen však atlasy, ale i objevené komety, pozorované meteorické roje, úžasný Atlas horských mraků a též Astronomická observatoř na Skalnatém plese v Tatrách jsou produkty jeho aktivity.

Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.
Laureát ceny Littera Astronomica za rok 2023 in memoriam – Antonín Bečvář. Foto z knihy Česká stopa v Tatrách. Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS
Autor: Marie Hartmannova, archiv ČAS.
V rozhovoru na stránkách Českého rozhlasu se dozvídáme, že jeho Atlas horských mraků vznikl tři roky předtím, než vůbec Světová meteorologická organizace oblaka klasifikovala, a že na ní pracoval třináct let. Zároveň s oblaky však zachytil i krásu Tater.

Přestože byl na začátku padesátých let úspěšným a světově uznávaným vědcem, byl v roce 1951 ze Skalnatého plesa odvolán. I přesto si dokázal najít další aktivity a stvořil fenomenální atlasy oblohy.

Jak připomíná autor knihy „Astronom, který miloval mraky“ Štěpán Kovář, jméno Bečvář je dnes navždy zaznamenáno na obloze v podobě kráteru na Měsíci a planetky s číslem 4567.

Bečvářův dalekohled v Úpici Autor: Zbyněk Melich
Bečvářův dalekohled v Úpici
Autor: Zbyněk Melich

Závěrem připomeňme, že Hvězdárna v Úpici se může pyšnit kromě několika vydání zmiňovaných atlasů, též jednou raritou. V malé, tzv. Bečvářově kopuli, se nalézá jeho vlastnoručně vyrobený teleskop se dvěmi fotografickými komorami a úžasným objektivem Secretain, nepřekonatelným pro pozorování planet. Dalekohled je plně funkční a oproti původnímu stavu z roku 1965, kdy byl z pozůstalosti pro úpickou hvězdárnu zakoupen, byla na něm provedena pouze úprava pohonu a rekonstrukce nátěrů. Parametry dalekohledu jsou 130/2000 mm a sloužil jako pointační k fotokomorám 240/1200 a 200/160 mm.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Bečvář na Wikipedii
[2] Hvězdárna v Úpici



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Bečvářův dalekohled, Antonín Bečvář


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »