Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců 2017 na ondřejovské observatoři.
Autor: AsÚ AV ČR

Na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 6. října 2017 program v rámci Evropské noci vědců 2017. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program na observatoři v Ondřejově proběhne od 15:00 do 24:00.

 

Kompletní program:

15:00 – 24:00

  • Otevřeno muzeum V. Šafaříka – historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny, osobnost jejího zakladatele J. J. Friče, historická expozice přístrojů pro výzkum Slunce používaných na naší observatoři.

15:00 – 19:00

  • Exkurze do Slunečního oddělení: můžete se podívat na sluneční patrolu, k horizontálnímu dalekohledu HSFA 2 (průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů) a slunečnímu radioteleskopu o průměru 10 metrů. Přístroje budou v provozu a za jasného počasí bude předvedeno reálné pozorování Slunce, jinak ukázky pozorování ze záznamu.
  • Exkurze k největšímu dalekohledu v ČR (hlavní přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 84 tun), prohlídka a informace o pozorování dalekohledem a zpracování výsledků.
  • Exkurze k dalekohledu D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení. 
  • Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.
  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů – to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v 16:30 a 17:30.

Přednášky v budově Slunečního oddělení

  • 17:00: Evropský sluneční dalekohled – budoucnost slunečních pozorování
    Dr. Jan Jurčák (Sluneční oddělení)

    Slunce je naše nejbližší hvězda, která může být jako jediná studována do nejmenších detailů. Na přednášce se dozvíte, jak malé detaily to jsou a proč plánujeme pozorovat Slunce novými a většími dalekohledy. Budeme se také zabývat důvody pro samotné pozorování Slunce, tedy jak a co všechno může Slunce na Zemi ovlivnit a jak si dnes projevy sluneční aktivity vysvětlujeme.
  • 18:30: Perkův dalekohled padesátiletý
    Dr. Miroslav Šlechta (Stelární oddělení)

    S průměrem dva metry je už padesát let největším dalekohledem u nás. Dnes se jmenuje Perkův dalekohled a je ve skvělé kondici. Získává spektra hvězd a pracovat s ním lze z Ondřejova, ale i z druhé strany Země. 
  • 19:30 Dalekohledy Evropské jižní observatoře
    Dr. Soňa Ehlerová (
    Oddělení galaxií a planetárních systémů)

    Letos je to deset roků, co je Česká republika členem Evropské jižní observatoře. Největší a nejdokonalejší astronomické přístroje v poušti Atacama v Chile využívají také čeští astronomové. A budují se ještě větší. Co dokáží ty současné a co můžeme očekávat od těch budoucích...

19:30 – 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00)

Exkurze po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:

  • k největšímu dalekohledu v ČR (průměr hlavního zrcadla 2 m) – prohlídka a informace o pozorování dalekohledem Stelárního oddělení a zpracování výsledků,
  • k dalekohledu skupiny fyziky asteroidů o průměru objektivu 65 cm,
  • k dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií.

Za jasného počasí pozorování oblohy v Západní kopuli historické hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů před muzeem. Dále zveme do prostoru historické hvězdárny astronomy amatéry se svými dalekohledy, aby pozorovali oblohu spolu s námi. Nutná domluva předem na 737 322 815, suchan@astro.cz (Pavel Suchan).

Kontakt a bližší informace k průběhu a organizaci akce

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 226 258 411
Mobil: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Noc vědců 2017: Kde všude proběhne?

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2017, Noc vědců, Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »