Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců 2017 na ondřejovské observatoři.
Autor: AsÚ AV ČR

Na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 6. října 2017 program v rámci Evropské noci vědců 2017. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program na observatoři v Ondřejově proběhne od 15:00 do 24:00.

 

Kompletní program:

15:00 – 24:00

  • Otevřeno muzeum V. Šafaříka – historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny, osobnost jejího zakladatele J. J. Friče, historická expozice přístrojů pro výzkum Slunce používaných na naší observatoři.

15:00 – 19:00

  • Exkurze do Slunečního oddělení: můžete se podívat na sluneční patrolu, k horizontálnímu dalekohledu HSFA 2 (průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů) a slunečnímu radioteleskopu o průměru 10 metrů. Přístroje budou v provozu a za jasného počasí bude předvedeno reálné pozorování Slunce, jinak ukázky pozorování ze záznamu.
  • Exkurze k největšímu dalekohledu v ČR (hlavní přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 84 tun), prohlídka a informace o pozorování dalekohledem a zpracování výsledků.
  • Exkurze k dalekohledu D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení. 
  • Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.
  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů – to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v 16:30 a 17:30.

Přednášky v budově Slunečního oddělení

  • 17:00: Evropský sluneční dalekohled – budoucnost slunečních pozorování
    Dr. Jan Jurčák (Sluneční oddělení)

    Slunce je naše nejbližší hvězda, která může být jako jediná studována do nejmenších detailů. Na přednášce se dozvíte, jak malé detaily to jsou a proč plánujeme pozorovat Slunce novými a většími dalekohledy. Budeme se také zabývat důvody pro samotné pozorování Slunce, tedy jak a co všechno může Slunce na Zemi ovlivnit a jak si dnes projevy sluneční aktivity vysvětlujeme.
  • 18:30: Perkův dalekohled padesátiletý
    Dr. Miroslav Šlechta (Stelární oddělení)

    S průměrem dva metry je už padesát let největším dalekohledem u nás. Dnes se jmenuje Perkův dalekohled a je ve skvělé kondici. Získává spektra hvězd a pracovat s ním lze z Ondřejova, ale i z druhé strany Země. 
  • 19:30 Dalekohledy Evropské jižní observatoře
    Dr. Soňa Ehlerová (
    Oddělení galaxií a planetárních systémů)

    Letos je to deset roků, co je Česká republika členem Evropské jižní observatoře. Největší a nejdokonalejší astronomické přístroje v poušti Atacama v Chile využívají také čeští astronomové. A budují se ještě větší. Co dokáží ty současné a co můžeme očekávat od těch budoucích...

19:30 – 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00)

Exkurze po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:

  • k největšímu dalekohledu v ČR (průměr hlavního zrcadla 2 m) – prohlídka a informace o pozorování dalekohledem Stelárního oddělení a zpracování výsledků,
  • k dalekohledu skupiny fyziky asteroidů o průměru objektivu 65 cm,
  • k dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií.

Za jasného počasí pozorování oblohy v Západní kopuli historické hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů před muzeem. Dále zveme do prostoru historické hvězdárny astronomy amatéry se svými dalekohledy, aby pozorovali oblohu spolu s námi. Nutná domluva předem na 737 322 815, suchan@astro.cz (Pavel Suchan).

Kontakt a bližší informace k průběhu a organizaci akce

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 226 258 411
Mobil: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Noc vědců 2017: Kde všude proběhne?

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2017, Noc vědců, Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »