Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Evropská noc vědců je u nás v České republice pořádána od roku 2005 a stala se tak součástí přicházejícího astronomického podzimu. Česká astronomická společnost se na programu Evropské noci vědců podílí od počátku. A od počátku je astronomický program na mnoha místech České republiky a neomezuje se pouze na velká města.

Tisková zpráva České astronomické společnosti.

Program Evropské noci vědců v České republice je na www.noc-vedcu.cz/cz.

Na každém z 28 míst proběhnou astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, uvidíte práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou speciální brožury vydané u příležitosti Noci vědců 2012, mj. o "konci světa" 21. 12. 2012, s mapkou noční oblohy atd., na každém místě bude pak moci jeden z návštěvníků získat zrcadlový astronomický dalekohled! Programu pro veřejnost se účastní vědecké instituce (Astronomický ústav AV ČR), popularizační "lidové" hvězdárny, pobočky České astronomické společnosti i soukromé hvězdárny.

Podrobný program jednotlivých astronomických stanovišť Evropské noci vědců 2012 najdete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2012. Na této stránce také najdete další kontakty na jednotlivé organizátory.

Seznam hvězdáren a dalších míst s astronomickým programem v České republice:

STŘEDNÍ ČECHY: Ondřejov, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Žebrák
JIŽNÍ ČECHY: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Sezimovo Ústí
SEVERNÍ ČECHY: Teplice, Most
ZÁPADNÍ ČECHY: Rokycany, Karlovy Vary, Spálené Poříčí, Nepomuk
VÝCHODNÍ ČECHY: Pardubice, Úpice, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové
VYSOČINA: Pelhřimov, Jihlava
STŘEDNÍ MORAVA: Valašské Meziříčí, Prostějov, Zlín
JIŽNÍ MORAVA: Brno, Veselí nad Moravou, Omice
SEVERNÍ MORAVA: Staré Hamry, Ostrava

Vybíráme zajímavosti z programu:

Na observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zavítá i Krtek astronaut, který byl s astronautem Andrewem Feustelem v roce 2011 ve vesmíru. Návštěvníci také uvidí největší dalekohled v České republice o průměru 2 metry. Více na www.asu.cas.cz.

V Kulturním domě J. Suka v Sedlčanech bude zpřístupněna výstava věnovaná Evropské jižní observatoři (ESO), která si 5. října připomene 50 let od jejího založení (www.eso-cz.cz).

Hvězdárna Žebrák připravila demonstraci miniaturního počítače Rapsberry PI ze součástek mobilního telefonu.

Hvězdárna F. Nušla v Jindřichově Hradci předvede radiové pozorování meteorů - pozorování odraženého signálu od ionizační stopy meteoru.

Na Hvězdárně F. Pešty v Sezimově Ústí se bude modelovat dopad meteoritu.

Hvězdárna v Karlových Varech představí slavné vědkyně a ženy slavných vědců jako aktivní hybatelky vědeckého pokroku.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti připravila v Nepomuku na náměstí nejen pozorování dalekohledy, ale předvede i řadu fyzikálních a chemických pokusů.

Hvězdárna v Úpici bude vypouštět raketoplán a předvede let draka s kamerou.

Astronomický program zavítá i do ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové zazní originální přednáška "Epochální výlet paní hvězdářky na Mars ve 21. století".

Noc vědců v Omicích bude věnována památce Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, a tak se zde bude dalekohledy pozorovat právě Měsíc.

V Beskydech bude veřejnosti zpřístupněna klimatologická stanice a návštěvníci se dozví, jak se zaznamenávají meteory a stratosférické blesky, jak vypadá obloha na horách a co je to naopak světelné znečištění. Poprvé se tu veřejnosti představí připravovaná Beskydská oblast tmavé oblohy.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková zpráva, Noc vědců


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »