Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Evropská noc vědců nabídne astronomický program na 28 místech v České republice

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Evropská noc vědců je u nás v České republice pořádána od roku 2005 a stala se tak součástí přicházejícího astronomického podzimu. Česká astronomická společnost se na programu Evropské noci vědců podílí od počátku. A od počátku je astronomický program na mnoha místech České republiky a neomezuje se pouze na velká města.

Tisková zpráva České astronomické společnosti.

Program Evropské noci vědců v České republice je na www.noc-vedcu.cz/cz.

Na každém z 28 míst proběhnou astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, uvidíte práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou speciální brožury vydané u příležitosti Noci vědců 2012, mj. o "konci světa" 21. 12. 2012, s mapkou noční oblohy atd., na každém místě bude pak moci jeden z návštěvníků získat zrcadlový astronomický dalekohled! Programu pro veřejnost se účastní vědecké instituce (Astronomický ústav AV ČR), popularizační "lidové" hvězdárny, pobočky České astronomické společnosti i soukromé hvězdárny.

Podrobný program jednotlivých astronomických stanovišť Evropské noci vědců 2012 najdete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2012. Na této stránce také najdete další kontakty na jednotlivé organizátory.

Seznam hvězdáren a dalších míst s astronomickým programem v České republice:

STŘEDNÍ ČECHY: Ondřejov, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Žebrák
JIŽNÍ ČECHY: České Budějovice, Jindřichův Hradec, Sezimovo Ústí
SEVERNÍ ČECHY: Teplice, Most
ZÁPADNÍ ČECHY: Rokycany, Karlovy Vary, Spálené Poříčí, Nepomuk
VÝCHODNÍ ČECHY: Pardubice, Úpice, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové
VYSOČINA: Pelhřimov, Jihlava
STŘEDNÍ MORAVA: Valašské Meziříčí, Prostějov, Zlín
JIŽNÍ MORAVA: Brno, Veselí nad Moravou, Omice
SEVERNÍ MORAVA: Staré Hamry, Ostrava

Vybíráme zajímavosti z programu:

Na observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově zavítá i Krtek astronaut, který byl s astronautem Andrewem Feustelem v roce 2011 ve vesmíru. Návštěvníci také uvidí největší dalekohled v České republice o průměru 2 metry. Více na www.asu.cas.cz.

V Kulturním domě J. Suka v Sedlčanech bude zpřístupněna výstava věnovaná Evropské jižní observatoři (ESO), která si 5. října připomene 50 let od jejího založení (www.eso-cz.cz).

Hvězdárna Žebrák připravila demonstraci miniaturního počítače Rapsberry PI ze součástek mobilního telefonu.

Hvězdárna F. Nušla v Jindřichově Hradci předvede radiové pozorování meteorů - pozorování odraženého signálu od ionizační stopy meteoru.

Na Hvězdárně F. Pešty v Sezimově Ústí se bude modelovat dopad meteoritu.

Hvězdárna v Karlových Varech představí slavné vědkyně a ženy slavných vědců jako aktivní hybatelky vědeckého pokroku.

Západočeská pobočka České astronomické společnosti připravila v Nepomuku na náměstí nejen pozorování dalekohledy, ale předvede i řadu fyzikálních a chemických pokusů.

Hvězdárna v Úpici bude vypouštět raketoplán a předvede let draka s kamerou.

Astronomický program zavítá i do ZOO Dvůr Králové nad Labem.

Ve Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové zazní originální přednáška "Epochální výlet paní hvězdářky na Mars ve 21. století".

Noc vědců v Omicích bude věnována památce Neila Armstronga, prvního člověka na Měsíci, a tak se zde bude dalekohledy pozorovat právě Měsíc.

V Beskydech bude veřejnosti zpřístupněna klimatologická stanice a návštěvníci se dozví, jak se zaznamenávají meteory a stratosférické blesky, jak vypadá obloha na horách a co je to naopak světelné znečištění. Poprvé se tu veřejnosti představí připravovaná Beskydská oblast tmavé oblohy.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tisková zpráva, Noc vědců


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »