Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

observatory-lg.jpg
Haleakala na vrcholu Maui (Havaj), byla doporučena jako místo stavby největšího světové optického slunečního dalekohledu. Konečné rozhodnutí sice padne až v prosinci, po prozkoumání všech dalších logistických a jiných problémů stavby na takovém místě, ale vědecká pracovní skupina projektu Advanced Technology Solar Telescope (ATST) doporučila jako místo stavby Havaj během workshopu, který se konal 14.října v Tucsonu. Haleakalu upřednostnila pro stavbu před dvěma dalšími kandidátskými místy v Kalifornii a Kanárských ostrovech.

Původně se v loňském roce podrobně zkoumalo šest míst možné stavby, ale nakonec se vybírá jen z těmto třech lokalit. Pokud nakonec bude Haleakala definitivně schválena, bude se spolupracovat s Institutem pro astronomii při Havajské univerzitě, která dnes provozuje na Maui, třetím největším z havajských ostrovů svoji observatoř MSO - Mees Solar Observatory. Místo stavby je v nadmořské výšce 3 km.

Doporučení místa stavby pro ATST je významným krokem vpřed, řekl Dr. Stephen Keil, ředitel projektu ATST při Národní sluneční observatoři (NSO). Haleakala, neboli pro havajany Dům Slunce, je opravdu jedinečné místo a to jak z vědeckého hlediska, tak pro jeho duchovní a kulturní hodnotu.

Havajská Univerzita se poprvé zajímala o Haleakala z důvodu výzkumu Slunce už někdy okolo roku 1955 a nakonec zde v roce 1964 postavila první univerzitní observatoř, Mees Solar Observatory. Proto postavit na Haleakala nový ATST by byl jen další přirozený krok ve vývoji slunečního výzkumu.

ATST má být největší sluneční optická observatoř a zároveň největší přístroj pro studium magnetismu, který ovládá sluneční vítr a sluneční erupce. Má být dalším krokem k porozumění naší mateřské hvězdě, která nejvíce ovlivňuje život na Zemi. Někteří vědci proto popsali ATST jako sluneční mikroskop a to kvůli jeho schopnosti zkoumat detaily sluneční atmosféry, včetně koróny.

ATST bude mít 4 metrové primární zrcadlo s nejmodernějšími technologiemi, včetně adaptivní optiky, která mu dovolí zkoumat na Slunci detaily až do 0,03 obloukové sekundy, tedy rozlišit na Slunci podrobnosti průměru pouhých 20 km.

Rozsáhlý průzkum možných umístění ATST byl navržen tak, aby pomáhal vybrat místo které maximalizuje vědeckou produktivitu přístroje. Požadováno tedy bylo co nejvíce dnů s jasnou oblohou, vynikající průzračnost atmosféry a nízký jas vlastní oblohy, tedy vše, co je potřeba k pozorování slabé koróny. Nízká vlhkost, co nejméně leteckých kondenzačních stop a nízká úroveň prachu v ovzduší byly také výhodou.

Počáteční výběr vhodných míst pro stavbu ATST tedy zahrnoval šest míst z původních 72 návrhů. Na každém z kandidátských míst je jedinečná kombinace atmosférických podmínek a dalších faktorů, který by jej dělaly výjimečně vhodným pro umístění ATST. Nicméně, výběrové šetření nakonec upřednostnilo několik výhod, které posunuly Havaj na první místo seznamu pro tento zvláštní projekt.

Zdroj: ATST, SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »