Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

observatory-lg.jpg
Haleakala na vrcholu Maui (Havaj), byla doporučena jako místo stavby největšího světové optického slunečního dalekohledu. Konečné rozhodnutí sice padne až v prosinci, po prozkoumání všech dalších logistických a jiných problémů stavby na takovém místě, ale vědecká pracovní skupina projektu Advanced Technology Solar Telescope (ATST) doporučila jako místo stavby Havaj během workshopu, který se konal 14.října v Tucsonu. Haleakalu upřednostnila pro stavbu před dvěma dalšími kandidátskými místy v Kalifornii a Kanárských ostrovech.

Původně se v loňském roce podrobně zkoumalo šest míst možné stavby, ale nakonec se vybírá jen z těmto třech lokalit. Pokud nakonec bude Haleakala definitivně schválena, bude se spolupracovat s Institutem pro astronomii při Havajské univerzitě, která dnes provozuje na Maui, třetím největším z havajských ostrovů svoji observatoř MSO - Mees Solar Observatory. Místo stavby je v nadmořské výšce 3 km.

Doporučení místa stavby pro ATST je významným krokem vpřed, řekl Dr. Stephen Keil, ředitel projektu ATST při Národní sluneční observatoři (NSO). Haleakala, neboli pro havajany Dům Slunce, je opravdu jedinečné místo a to jak z vědeckého hlediska, tak pro jeho duchovní a kulturní hodnotu.

Havajská Univerzita se poprvé zajímala o Haleakala z důvodu výzkumu Slunce už někdy okolo roku 1955 a nakonec zde v roce 1964 postavila první univerzitní observatoř, Mees Solar Observatory. Proto postavit na Haleakala nový ATST by byl jen další přirozený krok ve vývoji slunečního výzkumu.

ATST má být největší sluneční optická observatoř a zároveň největší přístroj pro studium magnetismu, který ovládá sluneční vítr a sluneční erupce. Má být dalším krokem k porozumění naší mateřské hvězdě, která nejvíce ovlivňuje život na Zemi. Někteří vědci proto popsali ATST jako sluneční mikroskop a to kvůli jeho schopnosti zkoumat detaily sluneční atmosféry, včetně koróny.

ATST bude mít 4 metrové primární zrcadlo s nejmodernějšími technologiemi, včetně adaptivní optiky, která mu dovolí zkoumat na Slunci detaily až do 0,03 obloukové sekundy, tedy rozlišit na Slunci podrobnosti průměru pouhých 20 km.

Rozsáhlý průzkum možných umístění ATST byl navržen tak, aby pomáhal vybrat místo které maximalizuje vědeckou produktivitu přístroje. Požadováno tedy bylo co nejvíce dnů s jasnou oblohou, vynikající průzračnost atmosféry a nízký jas vlastní oblohy, tedy vše, co je potřeba k pozorování slabé koróny. Nízká vlhkost, co nejméně leteckých kondenzačních stop a nízká úroveň prachu v ovzduší byly také výhodou.

Počáteční výběr vhodných míst pro stavbu ATST tedy zahrnoval šest míst z původních 72 návrhů. Na každém z kandidátských míst je jedinečná kombinace atmosférických podmínek a dalších faktorů, který by jej dělaly výjimečně vhodným pro umístění ATST. Nicméně, výběrové šetření nakonec upřednostnilo několik výhod, které posunuly Havaj na první místo seznamu pro tento zvláštní projekt.

Zdroj: ATST, SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »