Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

Haleakala - místo pro nový pokročilý sluneční teleskop

observatory-lg.jpg
Haleakala na vrcholu Maui (Havaj), byla doporučena jako místo stavby největšího světové optického slunečního dalekohledu. Konečné rozhodnutí sice padne až v prosinci, po prozkoumání všech dalších logistických a jiných problémů stavby na takovém místě, ale vědecká pracovní skupina projektu Advanced Technology Solar Telescope (ATST) doporučila jako místo stavby Havaj během workshopu, který se konal 14.října v Tucsonu. Haleakalu upřednostnila pro stavbu před dvěma dalšími kandidátskými místy v Kalifornii a Kanárských ostrovech.

Původně se v loňském roce podrobně zkoumalo šest míst možné stavby, ale nakonec se vybírá jen z těmto třech lokalit. Pokud nakonec bude Haleakala definitivně schválena, bude se spolupracovat s Institutem pro astronomii při Havajské univerzitě, která dnes provozuje na Maui, třetím největším z havajských ostrovů svoji observatoř MSO - Mees Solar Observatory. Místo stavby je v nadmořské výšce 3 km.

Doporučení místa stavby pro ATST je významným krokem vpřed, řekl Dr. Stephen Keil, ředitel projektu ATST při Národní sluneční observatoři (NSO). Haleakala, neboli pro havajany Dům Slunce, je opravdu jedinečné místo a to jak z vědeckého hlediska, tak pro jeho duchovní a kulturní hodnotu.

Havajská Univerzita se poprvé zajímala o Haleakala z důvodu výzkumu Slunce už někdy okolo roku 1955 a nakonec zde v roce 1964 postavila první univerzitní observatoř, Mees Solar Observatory. Proto postavit na Haleakala nový ATST by byl jen další přirozený krok ve vývoji slunečního výzkumu.

ATST má být největší sluneční optická observatoř a zároveň největší přístroj pro studium magnetismu, který ovládá sluneční vítr a sluneční erupce. Má být dalším krokem k porozumění naší mateřské hvězdě, která nejvíce ovlivňuje život na Zemi. Někteří vědci proto popsali ATST jako sluneční mikroskop a to kvůli jeho schopnosti zkoumat detaily sluneční atmosféry, včetně koróny.

ATST bude mít 4 metrové primární zrcadlo s nejmodernějšími technologiemi, včetně adaptivní optiky, která mu dovolí zkoumat na Slunci detaily až do 0,03 obloukové sekundy, tedy rozlišit na Slunci podrobnosti průměru pouhých 20 km.

Rozsáhlý průzkum možných umístění ATST byl navržen tak, aby pomáhal vybrat místo které maximalizuje vědeckou produktivitu přístroje. Požadováno tedy bylo co nejvíce dnů s jasnou oblohou, vynikající průzračnost atmosféry a nízký jas vlastní oblohy, tedy vše, co je potřeba k pozorování slabé koróny. Nízká vlhkost, co nejméně leteckých kondenzačních stop a nízká úroveň prachu v ovzduší byly také výhodou.

Počáteční výběr vhodných míst pro stavbu ATST tedy zahrnoval šest míst z původních 72 návrhů. Na každém z kandidátských míst je jedinečná kombinace atmosférických podmínek a dalších faktorů, který by jej dělaly výjimečně vhodným pro umístění ATST. Nicméně, výběrové šetření nakonec upřednostnilo několik výhod, které posunuly Havaj na první místo seznamu pro tento zvláštní projekt.

Zdroj: ATST, SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »