Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hrozí ČR blackout?
redakce Vytisknout článek

Hrozí ČR blackout?

Zatmění a energetické sítě
Autor: Karel Vinkler

V pátek 20. března 2015 nastane nejvýraznější zatmění Slunce mezi lety 2011 až 2026. Vzácný úkaz ovšem nemusí znamenat jenom radost pro pozorovatele, může přinést i komplikace, například v energetice. 

Významný výpadek mohou během zatmění zaznamenat fotovoltaické elektrárny, jejichž podíl se zvyšuje. Je na to ČR připravená? V brněnské hvězdárně jsme navštívili přednášku Karla Vinklera, který má rozvody elektřiny na starost.

Co je to vlastně blackout? A kdy nastane? Každý větší elektrický systém je minimálně dvakrát zálohován tak, aby v případě poruchy „na trati“ fungoval dále. Během blackoutů se ovšem poruchy kumulují, až dojde k úplnému selhání systému. V takovém případě se určité území nebo část obyvatel ocitá bez proudu. Úkolem energetiků je v tuto chvíli provést tzv. blackstart, tedy obnovení systému.

Historie blackoutů

1965

Jako první blackout většího rozsahu se uvádí 9. listopad 1965, kdy se ocitlo bez proudu 30 milionů lidí v USA a Kanadě. Příčinou bylo špatně zapojené relé  vedoucí od Niagarských vodopádů. Tehdy ještě nedokonalá elektrická síť se pak s přetíženou kapacitou nedokázala vyrovnat a nastala řetězová reakce. Energetikům tehdy trvalo síť rozjet 13 hodin.

1977

Další blackout - spojený i se žhářstvím a rabováním - nastal o 12 let později v New Yorku. Tři blesky do vedení vyřadily páteřní síť a 6 milionů obyvatel metropole se ocitlo bez proudu.

Quebec blackout 1989 mapa Autor: NASA/Image education
Quebec blackout 1989 mapa
Autor: NASA/Image education
1989

Quebec byl místem, kde vůbec poprvé geomagneticky indukované proudy ze Slunce vyřadily energetické sítě a zničily elektrické transformátory.

Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989 Autor: NASA/Image education
Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989
Autor: NASA/Image education
2003

Horko a průvěs linek způsobily do té doby jeden z největších výpadků. Během 25 minut se ocitlo 55 milionů lidí na severovýchodě USA bez energie. Škody tohoto výpadku se vyšplhaly podle některých odhadů až na 8 miliard dolarů.

2006

Ruční odpojení jedné z páteřních sítí v Německu způsobilo řetězovou reakci v Evropě, kdy se 15 milionů lidí, včetně občanů ČR, ocitlo bez proudu. Energetici tehdy v rámci restartu systému (blackstartu) rozdělili Evropu na tři části, v nichž se snažili znovu rozvést proud.

2012

Největší výpadek energie v historii postihl severní části Indie. Během dvou výpadků přišlo o elektřinu 700 milionů lidí z 28 států. Stovky tisíc lidí zůstaly ve vlacích a hromadných prostředcích.

Jak se výpadku vyvarovat

Především, každý výpadek kdekoliv ve světě znamená poučení se z předchozích chyb. Podle Karla Vinklera je však energetika vždy o nutnosti hledat kompromisy a najít rovnováhu mezi cenou a výkonem za dodávanou energii. I proto nejspíš nebude nikdy možné blackoutu plně předejít. Zároveň, v rámci evropské sítě, je nezbytná komunikace mezi jednotlivými členy tak, aby přeliv energie byl plynulý a smysluplný. Až v poslední době se totiž posiluje mezinárodní spolupráce energetických operátorů.

Obnovitelné zdroje jako zdroj problému?

V důsledku rozšíření obnovitelných zdrojů energie (vítr, slunce) nastává problém, jak s takto vyprodukovanou energií nakládat v již existujícím systému. Pokud více fouká nebo svítí, současné baterie zatím nejsou schopny schraňovat přebytky. Řešením jsou přečerpávací nádrže na velkých nádržích (Dlouhé Stráně, Dalešice). Ty by ale v masivním měřítku nestačily. Zatmění slunce proto může znamenat výraznou hrozbu pro energetiku Evropy a České republiky.

Co nás čeká při zatmění

V současnosti je v ČR instalováno zhruba 30 000  fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 2000 MW, což činí asi 10 % celkového výkonu. Pokud soláry (jak se jim někdy nepřesně říká) vypadnou, neznamená to pouze desetiprocentní zátěž navíc, ale protože se zvýší poptávka po energii – lidé začnou víc svítit atd., může být rozdíl oproti normálu až čtyřnásobný.

Na tuto situaci se nyní musí připravit energetičtí operátoři, kteří v rámci Evropy musí zajistit možnost v rychlosti převést, správně nasměrovat a zobchodovat energii, získat potřebné zálohy (třeba již zmíněnými Dalešicemi a Dolními Stráněmi).

Jestli jsme na zatmění a případný blackout dobře připravení nám ale ukáže až 20. březen. Z historie víme, že stačí malý výpadek, který spustí řetězovou reakci. Ta může skončit až miliony domácností bez elektřiny.

ZDROJE:

Přednáška Karla Vinklera v brněnské hvězdárně (5. března 2015)

Převzato z webu Vědmág: http://www.vedmag.cz/clanek/hrozi-cr-blackout.html

Související:

Akce k zatmění Slunce v České republice

Tiskové prohlášení ČAS k zatmění 20. 3. 2015

Informační stránka k zatměním Slunce




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zatmění Slunce, Blackout


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »