Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hrozí ČR blackout?
redakce Vytisknout článek

Hrozí ČR blackout?

Zatmění a energetické sítě
Autor: Karel Vinkler

V pátek 20. března 2015 nastane nejvýraznější zatmění Slunce mezi lety 2011 až 2026. Vzácný úkaz ovšem nemusí znamenat jenom radost pro pozorovatele, může přinést i komplikace, například v energetice. 

Významný výpadek mohou během zatmění zaznamenat fotovoltaické elektrárny, jejichž podíl se zvyšuje. Je na to ČR připravená? V brněnské hvězdárně jsme navštívili přednášku Karla Vinklera, který má rozvody elektřiny na starost.

Co je to vlastně blackout? A kdy nastane? Každý větší elektrický systém je minimálně dvakrát zálohován tak, aby v případě poruchy „na trati“ fungoval dále. Během blackoutů se ovšem poruchy kumulují, až dojde k úplnému selhání systému. V takovém případě se určité území nebo část obyvatel ocitá bez proudu. Úkolem energetiků je v tuto chvíli provést tzv. blackstart, tedy obnovení systému.

Historie blackoutů

1965

Jako první blackout většího rozsahu se uvádí 9. listopad 1965, kdy se ocitlo bez proudu 30 milionů lidí v USA a Kanadě. Příčinou bylo špatně zapojené relé  vedoucí od Niagarských vodopádů. Tehdy ještě nedokonalá elektrická síť se pak s přetíženou kapacitou nedokázala vyrovnat a nastala řetězová reakce. Energetikům tehdy trvalo síť rozjet 13 hodin.

1977

Další blackout - spojený i se žhářstvím a rabováním - nastal o 12 let později v New Yorku. Tři blesky do vedení vyřadily páteřní síť a 6 milionů obyvatel metropole se ocitlo bez proudu.

Quebec blackout 1989 mapa Autor: NASA/Image education
Quebec blackout 1989 mapa
Autor: NASA/Image education
1989

Quebec byl místem, kde vůbec poprvé geomagneticky indukované proudy ze Slunce vyřadily energetické sítě a zničily elektrické transformátory.

Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989 Autor: NASA/Image education
Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989
Autor: NASA/Image education
2003

Horko a průvěs linek způsobily do té doby jeden z největších výpadků. Během 25 minut se ocitlo 55 milionů lidí na severovýchodě USA bez energie. Škody tohoto výpadku se vyšplhaly podle některých odhadů až na 8 miliard dolarů.

2006

Ruční odpojení jedné z páteřních sítí v Německu způsobilo řetězovou reakci v Evropě, kdy se 15 milionů lidí, včetně občanů ČR, ocitlo bez proudu. Energetici tehdy v rámci restartu systému (blackstartu) rozdělili Evropu na tři části, v nichž se snažili znovu rozvést proud.

2012

Největší výpadek energie v historii postihl severní části Indie. Během dvou výpadků přišlo o elektřinu 700 milionů lidí z 28 států. Stovky tisíc lidí zůstaly ve vlacích a hromadných prostředcích.

Jak se výpadku vyvarovat

Především, každý výpadek kdekoliv ve světě znamená poučení se z předchozích chyb. Podle Karla Vinklera je však energetika vždy o nutnosti hledat kompromisy a najít rovnováhu mezi cenou a výkonem za dodávanou energii. I proto nejspíš nebude nikdy možné blackoutu plně předejít. Zároveň, v rámci evropské sítě, je nezbytná komunikace mezi jednotlivými členy tak, aby přeliv energie byl plynulý a smysluplný. Až v poslední době se totiž posiluje mezinárodní spolupráce energetických operátorů.

Obnovitelné zdroje jako zdroj problému?

V důsledku rozšíření obnovitelných zdrojů energie (vítr, slunce) nastává problém, jak s takto vyprodukovanou energií nakládat v již existujícím systému. Pokud více fouká nebo svítí, současné baterie zatím nejsou schopny schraňovat přebytky. Řešením jsou přečerpávací nádrže na velkých nádržích (Dlouhé Stráně, Dalešice). Ty by ale v masivním měřítku nestačily. Zatmění slunce proto může znamenat výraznou hrozbu pro energetiku Evropy a České republiky.

Co nás čeká při zatmění

V současnosti je v ČR instalováno zhruba 30 000  fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 2000 MW, což činí asi 10 % celkového výkonu. Pokud soláry (jak se jim někdy nepřesně říká) vypadnou, neznamená to pouze desetiprocentní zátěž navíc, ale protože se zvýší poptávka po energii – lidé začnou víc svítit atd., může být rozdíl oproti normálu až čtyřnásobný.

Na tuto situaci se nyní musí připravit energetičtí operátoři, kteří v rámci Evropy musí zajistit možnost v rychlosti převést, správně nasměrovat a zobchodovat energii, získat potřebné zálohy (třeba již zmíněnými Dalešicemi a Dolními Stráněmi).

Jestli jsme na zatmění a případný blackout dobře připravení nám ale ukáže až 20. březen. Z historie víme, že stačí malý výpadek, který spustí řetězovou reakci. Ta může skončit až miliony domácností bez elektřiny.

ZDROJE:

Přednáška Karla Vinklera v brněnské hvězdárně (5. března 2015)

Převzato z webu Vědmág: http://www.vedmag.cz/clanek/hrozi-cr-blackout.html

Související:

Akce k zatmění Slunce v České republice

Tiskové prohlášení ČAS k zatmění 20. 3. 2015

Informační stránka k zatměním Slunce




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zatmění Slunce, Blackout


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »