Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hrozí ČR blackout?
redakce Vytisknout článek

Hrozí ČR blackout?

Zatmění a energetické sítě
Autor: Karel Vinkler

V pátek 20. března 2015 nastane nejvýraznější zatmění Slunce mezi lety 2011 až 2026. Vzácný úkaz ovšem nemusí znamenat jenom radost pro pozorovatele, může přinést i komplikace, například v energetice. 

Významný výpadek mohou během zatmění zaznamenat fotovoltaické elektrárny, jejichž podíl se zvyšuje. Je na to ČR připravená? V brněnské hvězdárně jsme navštívili přednášku Karla Vinklera, který má rozvody elektřiny na starost.

Co je to vlastně blackout? A kdy nastane? Každý větší elektrický systém je minimálně dvakrát zálohován tak, aby v případě poruchy „na trati“ fungoval dále. Během blackoutů se ovšem poruchy kumulují, až dojde k úplnému selhání systému. V takovém případě se určité území nebo část obyvatel ocitá bez proudu. Úkolem energetiků je v tuto chvíli provést tzv. blackstart, tedy obnovení systému.

Historie blackoutů

1965

Jako první blackout většího rozsahu se uvádí 9. listopad 1965, kdy se ocitlo bez proudu 30 milionů lidí v USA a Kanadě. Příčinou bylo špatně zapojené relé  vedoucí od Niagarských vodopádů. Tehdy ještě nedokonalá elektrická síť se pak s přetíženou kapacitou nedokázala vyrovnat a nastala řetězová reakce. Energetikům tehdy trvalo síť rozjet 13 hodin.

1977

Další blackout - spojený i se žhářstvím a rabováním - nastal o 12 let později v New Yorku. Tři blesky do vedení vyřadily páteřní síť a 6 milionů obyvatel metropole se ocitlo bez proudu.

Quebec blackout 1989 mapa Autor: NASA/Image education
Quebec blackout 1989 mapa
Autor: NASA/Image education
1989

Quebec byl místem, kde vůbec poprvé geomagneticky indukované proudy ze Slunce vyřadily energetické sítě a zničily elektrické transformátory.

Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989 Autor: NASA/Image education
Poškozený transformátor v Québecu - blackout 13. března 1989
Autor: NASA/Image education
2003

Horko a průvěs linek způsobily do té doby jeden z největších výpadků. Během 25 minut se ocitlo 55 milionů lidí na severovýchodě USA bez energie. Škody tohoto výpadku se vyšplhaly podle některých odhadů až na 8 miliard dolarů.

2006

Ruční odpojení jedné z páteřních sítí v Německu způsobilo řetězovou reakci v Evropě, kdy se 15 milionů lidí, včetně občanů ČR, ocitlo bez proudu. Energetici tehdy v rámci restartu systému (blackstartu) rozdělili Evropu na tři části, v nichž se snažili znovu rozvést proud.

2012

Největší výpadek energie v historii postihl severní části Indie. Během dvou výpadků přišlo o elektřinu 700 milionů lidí z 28 států. Stovky tisíc lidí zůstaly ve vlacích a hromadných prostředcích.

Jak se výpadku vyvarovat

Především, každý výpadek kdekoliv ve světě znamená poučení se z předchozích chyb. Podle Karla Vinklera je však energetika vždy o nutnosti hledat kompromisy a najít rovnováhu mezi cenou a výkonem za dodávanou energii. I proto nejspíš nebude nikdy možné blackoutu plně předejít. Zároveň, v rámci evropské sítě, je nezbytná komunikace mezi jednotlivými členy tak, aby přeliv energie byl plynulý a smysluplný. Až v poslední době se totiž posiluje mezinárodní spolupráce energetických operátorů.

Obnovitelné zdroje jako zdroj problému?

V důsledku rozšíření obnovitelných zdrojů energie (vítr, slunce) nastává problém, jak s takto vyprodukovanou energií nakládat v již existujícím systému. Pokud více fouká nebo svítí, současné baterie zatím nejsou schopny schraňovat přebytky. Řešením jsou přečerpávací nádrže na velkých nádržích (Dlouhé Stráně, Dalešice). Ty by ale v masivním měřítku nestačily. Zatmění slunce proto může znamenat výraznou hrozbu pro energetiku Evropy a České republiky.

Co nás čeká při zatmění

V současnosti je v ČR instalováno zhruba 30 000  fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 2000 MW, což činí asi 10 % celkového výkonu. Pokud soláry (jak se jim někdy nepřesně říká) vypadnou, neznamená to pouze desetiprocentní zátěž navíc, ale protože se zvýší poptávka po energii – lidé začnou víc svítit atd., může být rozdíl oproti normálu až čtyřnásobný.

Na tuto situaci se nyní musí připravit energetičtí operátoři, kteří v rámci Evropy musí zajistit možnost v rychlosti převést, správně nasměrovat a zobchodovat energii, získat potřebné zálohy (třeba již zmíněnými Dalešicemi a Dolními Stráněmi).

Jestli jsme na zatmění a případný blackout dobře připravení nám ale ukáže až 20. březen. Z historie víme, že stačí malý výpadek, který spustí řetězovou reakci. Ta může skončit až miliony domácností bez elektřiny.

ZDROJE:

Přednáška Karla Vinklera v brněnské hvězdárně (5. března 2015)

Převzato z webu Vědmág: http://www.vedmag.cz/clanek/hrozi-cr-blackout.html

Související:

Akce k zatmění Slunce v České republice

Tiskové prohlášení ČAS k zatmění 20. 3. 2015

Informační stránka k zatměním Slunce




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zatmění Slunce, Blackout


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »