Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna v Jindřichově Hradci slaví 55 let. V sobotu to připomene bohatým programem!
Jana Jirků Vytisknout článek

Hvězdárna v Jindřichově Hradci slaví 55 let. V sobotu to připomene bohatým programem!

Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci oslaví v sobotu 18. června 55 roků.
Autor: Eva Neureiterová

Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci zve širokou veřejnost na bohatý program k významnému půlkulatému výročí. V sobotu 18. června 2016 uplyne 55 roků od jejího založení. Program, který začne od 14 hodin, nabídne přednášky hned tří vzácných a významných hostů – Petra Horálka, Martina Jelínka a Jiřího Grygara – a bude přes další perličky plynule pokračovat k pozorování noční oblohy. Těšíme se na vás!

Už přes půl století…

V sobotu 18. června letošního roku to bude na den přesně 55 let od doby, kdy se poprvé otevřely pro veřejnost dveře okresní Hvězdárny v Jindřichově Hradci (1961). Tehdy ještě nenesla jméno významného astronoma Františka Nušla, kolem ní nebyly vzrostlé smrky, ani domky, město bylo ještě daleko a v jejím bezprostředním okolí byste našli pouze pole a později zahrádkářskou kolonii. Dokonce i první lampa, takový ten plechový trychtýř s obyčejnou žárovkou, co osvětlovala jen pár metrů pod sebou, byla od budovy hvězdárny hezkých pár desítek metrů daleko.

Dnes je tomu jinak. Hned vedle hvězdárny, bohu dík na severní straně, je sídliště, na jižní straně naštěstí jen nízké domky a světel je v okolí stejně jako všude, prostě bolest dnešní doby. Přesto ale se světlem nejsme na tom až tak špatně. Vidíme dobře Mléčnou dráhu i méně jasné objekty, jako je třeba Krabí mlhovina v Býku nebo galaxie ve Lvu. A to vše s radostí ukazujeme dětem zájmových kroužků a široké veřejnosti.

Bohatý program dne oslav!

Pozvánka na oslavu 55. výročí Hvězdárny Františka Nušla v Jindřichově Hradci. Autor: Hvězdárna Jindřichův Hradec.
Pozvánka na oslavu 55. výročí Hvězdárny Františka Nušla v Jindřichově Hradci.
Autor: Hvězdárna Jindřichův Hradec.
U příležitosti 55. narozenin Hvězdárny jsme tedy pro veřejnost připravili od 14. hodiny odpolední až do hluboké noci bohatý program. Bude-li pěkně v odpoledních hodinách, uvidíme Slunce. Od 16:00 začne triáda přednášek. Jako první představí své úžasné zážitky a fotografie ze severního i jižního nebe Bc. Petr Horálek, astronom, fotograf a cestovatel, s přednáškou „Lovy skvostů temné oblohy“. Následovat bude Mgr. Martin Jelínek, astronom a lovec gama záblesků za pomoci robotických dalekohledů, který nám právě o tomto povypráví v přednášce „Jak ulovit gama záblesk“. Blok přednášek uzavře RNDr. Jiří Grygar, CSc., astronom a popularizátor astronomie, s přednáškou „Knihy a hvězdy“.

Na večer připraveno pozorování planet

18. června večer sice bude sice rušit Měsíc ve vysoké fázi. Přesto ale, vydaří-li se počasí, budeme moci pozorovat hned tři planety: Jupiter, Saturn a Mars. Zejména Saturn se svými výraznými prstenci rozhodně potěší oko každého návštěvníka. Máte se tedy na co těšit. Samozřejmě nejen v rámci oslav, ale i nadále v létě pak tyto planety a spousta dalších objektů slibují možnost mnoha krásných zážitků z pozorování oblohy. Srdečně Vás zveme k návštěvě!

Kontakt a další informace

Mgr. Jana Jirků
Vedoucí Hvězdárny F. Nušla v Jindřichově Hradci
Email: jana.jirku@hvezdarnajh.cz nebo info@hvezdarnajh.cz
Mobil: 725: 763 207
Web: www.hvezdarnajh.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna v Jindřichově Hradci - webové stránky



O autorovi

Jana Jirků

Jana Jirků

Narodila se v Jindřichově Hradci a působí zde stále. Už jako dítě na základní škole se zajímala o astronomii a později začala navštěvovat jindřichohradeckou hvězdárnu. Nejprve amatérsky až do roku 1992, kdy měla být hvězdárna zrušena. Po záchraně hvězdárny v roce 1994 zde začala pracovat jako její vedoucí pracovník a je tomu tak dodnes. Věnuje se hlavně popularizaci astronomie - výuce školních děti v zájmových kroužcích astronomie, výukových programech pro školy a v pořadech, akcích a pozorováních pro veřejnost v návštěvních hodinách.

Štítky: Oslava, Výročí, Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci, František Nušl


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »