Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jak běžně využít kosmické technologie?

Jak běžně využít kosmické technologie?

Kosmonaut ve volném kosmickém prostoru
Autor: NASA

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s partnery projektu Společně pro výzkum, rozvoj a inovace pořádá jednodenní akci s názvem Kosmické technologie, využití v praxi. Jedná se o akci k podpoře spolupracující a kooperující sítě STRATO-NANOBIOLAB v příhraničí SR-ČR. Akce se uskuteční dne 9. dubna 2015 v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Dopolední část je věnovaná akcím pro žáky a studenty (na základě předchozí domluvy) a odpolední část je pro odbornou veřejnost i další zájemce.

056015.jpg
056014.jpg

Strato–NanoBio Lab je síť pro stratosférickou a pozemní výzkumnou infrastrukturu na bázi přeshraniční spolupráce mezi Laboratoří metalomiky a nanotechnologií (ČR), Slovenskou společností pro vesmírné aktivity (SR) a Hvězdárnou Valašské Meziříčí (ČR).

Program akce:

ČÁST PRO ŽÁKY A STUDENTY

  • 09:00 -  12:00 - Komentovaná prohlídka výstavy Kosmické technologie, odborní pracovníci
  • 09:00 -  12:00 - Kosmické technologie a možnosti uplatnění v kosmickém průmyslu (besedy se studenty na základě předchozí dohody se školami)
  • 12:00 - 13:00 - přestávka

ODBORNÁ ČÁST

  • 13:00 -  13:20 - Představení projektu a záměru Strato-NanoBioLabu, Libor Lenža
  • 13:20 -  13:45 - Stratosférické experimenty projektu SpVRI, Jan Zítka, Ondrej Závodský
  • 14:00 -  15:00 - Biologické základy života, René Kizek
  • 15:15 – 15:30 - Organizmy v stratosfére, Zlatica Kalužná
  • 15:30 -  16:00 - Meziplanetární hmota a její význam při vzniku a vývoji života na Zemi, Jiří Srba
  • 16:00 -  16:30 - Další perspektiva rozvoje spolupracující sítě, Jakub Kapuš, Libor Lenža


Po skončení odborné části bude navazovat od 17:00 hodin přednáška pro veřejnost
Bakterie, jaký je jejich metabolismus
přednáší prof. René Kizek, Laboratoř metalomiky a  nanotechnologií

Případní zájemci o účast se mohou přihlásit na e-mailové adrese: libor.lenza@astrovm.cz. Děkujeme!

Více na astrovm.cz




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Hvězdárna Valašské Meziříčí


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »