Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jak běžně využít kosmické technologie?

Jak běžně využít kosmické technologie?

Kosmonaut ve volném kosmickém prostoru
Autor: NASA

Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s partnery projektu Společně pro výzkum, rozvoj a inovace pořádá jednodenní akci s názvem Kosmické technologie, využití v praxi. Jedná se o akci k podpoře spolupracující a kooperující sítě STRATO-NANOBIOLAB v příhraničí SR-ČR. Akce se uskuteční dne 9. dubna 2015 v prostorách Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Dopolední část je věnovaná akcím pro žáky a studenty (na základě předchozí domluvy) a odpolední část je pro odbornou veřejnost i další zájemce.

056015.jpg
056014.jpg

Strato–NanoBio Lab je síť pro stratosférickou a pozemní výzkumnou infrastrukturu na bázi přeshraniční spolupráce mezi Laboratoří metalomiky a nanotechnologií (ČR), Slovenskou společností pro vesmírné aktivity (SR) a Hvězdárnou Valašské Meziříčí (ČR).

Program akce:

ČÁST PRO ŽÁKY A STUDENTY

  • 09:00 -  12:00 - Komentovaná prohlídka výstavy Kosmické technologie, odborní pracovníci
  • 09:00 -  12:00 - Kosmické technologie a možnosti uplatnění v kosmickém průmyslu (besedy se studenty na základě předchozí dohody se školami)
  • 12:00 - 13:00 - přestávka

ODBORNÁ ČÁST

  • 13:00 -  13:20 - Představení projektu a záměru Strato-NanoBioLabu, Libor Lenža
  • 13:20 -  13:45 - Stratosférické experimenty projektu SpVRI, Jan Zítka, Ondrej Závodský
  • 14:00 -  15:00 - Biologické základy života, René Kizek
  • 15:15 – 15:30 - Organizmy v stratosfére, Zlatica Kalužná
  • 15:30 -  16:00 - Meziplanetární hmota a její význam při vzniku a vývoji života na Zemi, Jiří Srba
  • 16:00 -  16:30 - Další perspektiva rozvoje spolupracující sítě, Jakub Kapuš, Libor Lenža


Po skončení odborné části bude navazovat od 17:00 hodin přednáška pro veřejnost
Bakterie, jaký je jejich metabolismus
přednáší prof. René Kizek, Laboratoř metalomiky a  nanotechnologií

Případní zájemci o účast se mohou přihlásit na e-mailové adrese: libor.lenza@astrovm.cz. Děkujeme!

Více na astrovm.cz




O autorovi

Martina Pavelková

Narodila se v roce 1990 v Chodově. Už od útlého věku se významným způsobem zasazovala do dění za Hvězdárně v Karlových Varech, kde později působila i jako vedoucí astronomických táborů. Od roku 2013 do roku 2017 byla zaměstnankyní Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, kde působila jako astronomka, popularizároka astronomie a jako odborná pracovnice. Od roku 2017 se věnuje především systematickému pozorování slunečních protuberancí a erupcí v Astronomickém ústavu AV v Ondřejově.

Štítky: Hvězdárna Valašské Meziříčí


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »