Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jedrzejów město slunečních hodin

Jedrzejów město slunečních hodin

Společné foto účastníku zájezdu a našeho průvodce
Autor: Pavel Uhrin

Jako členové Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny Sluneční hodiny, pořádáme dvakrát do roka společné výlety za slunečními hodinami. Ve dnech 10. až 12. 6. 2016 jsme se vydali na náš první zahraniční výlet za slunečními hodinami. Hlavním cílem naší cesty bylo muzeum slunečních hodin v Jedrzejově.

Muzeum Przypkowskich v Jedrzejowě Autor: Jaromír Ciesla
Muzeum Przypkowskich v Jedrzejowě
Autor: Jaromír Ciesla

V tomto městě, nacházejícím se 76 km severně od Krakova, je možno navštívit muzeum slunečních hodin. Jeho zakladatelem byl Feliks Przypkowski (1872-1951), který se již od mládí zajímal o astronomii a gnómoniku (nauka o slunečních hodinách). V roce 1895 zakládá sbírku slunečních hodin, která se postupem času stále rozrůstá. V současnosti se ve sbírkách nachází více než 500 slunečních hodin a je tak po sbírkách Planetária v Chicagu a vědeckého muzea v Oxfordu třetí největší na světě a druhá v Evropě.

3. února 1962 věnovala rodina Przypkowskich své sbírky státu. Současně vzniklo Státní muzeum Przypkowskich v Jedrzejówě, jehož expozice mapují různorodé zájmy této rodiny.

Muzeum v Jedrzejówě, to není jenom muzeum slunečních hodin Autor: Pavel Uhrin
Muzeum v Jedrzejówě, to není jenom muzeum slunečních hodin
Autor: Pavel Uhrin

Muzeum se nachází ve dvou domech na náměstí T. Kościuszki č. 7 a 8. Jedná se o původní dům rodiny z XIX. století, na jehož střeše je dnes již nefunkční kopule hvězdárny, a přilehlé budovy lékárny z roku 1712.  Expozice představují obytné prostory rodiny Przypkowskich z období před I. světovou válkou, apartmá ve stylu 18. století, sbírku slunečních a mechanických hodin a expozici dávné gastronomie, farmacie a obchodu.

Sluneční hodiny s poledním signálním zařízením Autor: Jaromír Ciesla
Sluneční hodiny s poledním signálním zařízením
Autor: Jaromír Ciesla

Hlavní expozice muzea v Jedrzejówě - sluneční hodiny Autor: Pavel Uhrin
Hlavní expozice muzea v Jedrzejówě - sluneční hodiny
Autor: Pavel Uhrin

Nás nejvíce zajímala sbírka slunečních hodin, která obsahuje snad všechny typy slunečních hodin vyráběných v XVI. – XIX. století. Jednotlivé exponáty jsou pečlivě a přehledně uloženy v prosklených vitrínách. Jsou zde k vidění jak kapesní typy (norimberské, augsburské, Dieppe, pařížské, rovníkové, a další) pocházející z různých koutů Evropy, Japonska, Koreji nebo z Ameriky, tak i kolekce sloupových, stolních a také několik slunečních hodin z pevných stanovišť, které se původně nacházely na budovách v různých koutech Polska.

Ve sbírkách jsou zástupci snad všech typů slunečních hodin Autor: Pavel Uhrin
Ve sbírkách jsou zástupci snad všech typů slunečních hodin
Autor: Pavel Uhrin

Jednotlivé sluneční hodiny jsou přehledně seřazené a popsané Autor: Pavel Uhrin
Jednotlivé sluneční hodiny jsou přehledně seřazené a popsané
Autor: Pavel Uhrin

Kromě slunečních hodin se zde nachází sbírka vodních, přesýpacích, svíčkových a také mechanických hodin, od miniaturních kapesních, přes stolní a skříňové, až po různé typy závěsných.

Kolekce přesypacích hodin Autor: Pavel Uhrin
Kolekce přesypacích hodin
Autor: Pavel Uhrin

Značnou část naší návštěvy jsme strávili také v knihovně muzea, ve které se nalézají velmi zajímavé a cenné tisky, zabývající se gnómonikou, astronomií a dalšími obory lidského vědění.

Knihovna muzea Autor: Pavel Uhrin
Knihovna muzea
Autor: Pavel Uhrin

Díky našemu průvodci Rafaelu Zaczkowskému jsme měli jedinečnou příležitost nahlédnout do některých z těchto knih, které nás zaujaly svým obsahem a detailním provedením.

Tytulní strana Gnomonica Universalis - příručka pro konstrukci slunečních hodin z roku 1710 Autor: Pavel Uhrin
Tytulní strana Gnomonica Universalis - příručka pro konstrukci slunečních hodin z roku 1710
Autor: Pavel Uhrin

Detail knihy s popisem konstrukce slunečních hodin Autor: Pavel Uhrin
Detail knihy s popisem konstrukce slunečních hodin
Autor: Pavel Uhrin

S panem Rafalem Zaczkowskim nahlížíme do starých tisků Autor: Pavel Uhrin
S panem Rafalem Zaczkowskim nahlížíme do starých tisků
Autor: Pavel Uhrin

Johannis Hevelii - Prodromus Astronomiae z roku 1640 Autor: Pavel Uhrin
Johannis Hevelii - Prodromus Astronomiae z roku 1640
Autor: Pavel Uhrin

Heveliem zavedené souhvězdí Štít Sobiesského Autor: Pavel Uhrin
Heveliem zavedené souhvězdí Štít Sobiesského
Autor: Pavel Uhrin

Heveliova Selenographia s vlastnoručním věnováním Autor: Pavel Uhrin
Heveliova Selenographia s vlastnoručním věnováním
Autor: Pavel Uhrin

Nemalá část sbírky slunečních hodin se nachází v „Zahradě času“, která přiléhá k budově muzea. Zde se nachází zástupci několika typů slunečních hodin, na kterých lze, svíti-li Slunce, vidět, jak takové hodiny vlastně fungují.

Rozměrné svislé sluneční hodiny nad
Rozměrné svislé sluneční hodiny nad "Zahradou času"
Autor: Pavel Uhrin

Kousek za vstupem se nachází rozměrný číselník svislých hodin, který je namalován na fasádě budovy. Jeho autorem je Tadeusz Przypkowski. Kromě slunečního času ukazují tyto hodiny také přibližné kalendářní datum a polohu Slunce v oblasti zvěrokruhu. Zatímco čas se odečítá pomocí stínu šikmého ukazatele, který je rovnoběžný se zemskou osou, datum lze určit z polohy dopadu slunečního paprsku, procházejícího malým otvorem ve stínítku na konci ukazatele. U těchto hodin je čas odvozen z hodinového úhlu Slunce a datum, či spíše poloha Slunce ve zvěrokruhu, je odvozena z deklinace Slunce.

Společné foto účastníku zájezdu a našeho průvodce Autor: Pavel Uhrin
Společné foto účastníku zájezdu a našeho průvodce
Autor: Pavel Uhrin

Stejně jako samotná zahrada času, tak i většina slunečních hodin v zahradě prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Slavnostně byla otevřena v roce 2014. Kromě několika původních exponátů jsou zde k vidění i několikery nové sluneční hodiny.

Zahrada času - expozice slunečních hodin Autor: Jaromír Ciesla
Zahrada času - expozice slunečních hodin
Autor: Jaromír Ciesla

Svislé sluneční hodiny z roku 1808 Autor: Jaromír Ciesla.
Svislé sluneční hodiny z roku 1808
Autor: Jaromír Ciesla.

Svislé sluneční hodiny z roku 1808 musely projít rekonstrukcí a tak dnes vypadají jako nové.

Sluneční hodiny na vyduté ploše Autor: Jaromír Ciesla
Sluneční hodiny na vyduté ploše
Autor: Jaromír Ciesla

Že lze číselník slunečních hodin vynést na jakýkoliv povrch, je vidět na slunečních hodinách, které jsou dílem T. Przypkowského. Na valounu je kromě číselníku vidět rok zhotovení a erb rodu Przypkowskich.

Hodinové čáry byly vynesené pomocí speciálního zařízení, gnómonografu, který navrhl a zkonstruoval Wojciech Jastrzabowski.

Gnómonograf - přístroj pro vykreslení číselníku slunečních hodin Autor: Jaromír Ciesla.
Gnómonograf - přístroj pro vykreslení číselníku slunečních hodin
Autor: Jaromír Ciesla.

Nachází se zde i několik nově vyhotovených slunečních hodin, na kterých lze docela jednoduše předvést, jakým způsobem lze z polohy Slunce na obloze provést měření času.

A že to není až tak jednoduché, lze ukázat na válcových slunečních hodinách. U těchto hodin je čas odvozen z výšky Slunce nad obzorem, proto nazýváme tento typ také jako výškové sluneční hodiny. Při zjišťování času zde musíme znát datum.

Válcové sluneční hodiny Autor: Jaromír Ciesla
Válcové sluneční hodiny
Autor: Jaromír Ciesla

Hodiny se skládají ze tří částí. Základnou je pevný podstavec, na kterém je otočně kolem svislé osy posazená válcová část, obsahující datovou a hodinovou stupnicí. Nad válcovou části je otočně uchycen stínový ukazatel. U hodin nejdříve nastavíme ukazatel nad příslušné datum na datové stupnici a pak natočíme celým válcem tak, aby stín ukazatele směřoval svisle dolů. Z polohy konce stínu ukazatele mezi hodinovými ryskami odečteme sluneční čas.

Prstencové sluneční hodiny Autor: Jaromír Ciesla
Prstencové sluneční hodiny
Autor: Jaromír Ciesla

Prstencové sluneční hodiny jsou tvořeny prstencem, který je otočný kolem svislé osy. Na jeho vnitřní stěně je hodinová stupnice a na vnější straně je datová stupnice kolem svislé štěrbiny. Ve štěrbině je pohyblivě umístěn ukazatel s otvorem.

Ukazatel nastavíme dle data a natočíme prstenec ke Slunci tak, aby sluneční paprsek, procházející otvorem ukazatele, dopadl na hodinovou stupnici. Zde můžeme odečíst sluneční čas.

Návštěva muzea pro nás byla, zejména díky osobnímu přístupu pana Zaczkowského, velmi přínosná, za což mu jistě patří naše poděkování.

Poděkování naším průvodcům Autor: Jaromír Ciesla
Poděkování naším průvodcům
Autor: Jaromír Ciesla

Jako upomínku jsme od pana Zaczkowského dostali knihu o exponátech muzea. Na oplátku mu Miloš Nosek daroval výtisk své knihy Sluneční hodiny Královehradeckého kraje. Za nás jsme věnovali našemu průvodci výtisk Povětroně, ve kterém je článek o naší poslední návštěvě v roce 2014 a děkovný list.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Muzeum Pryzpkowskich v Jedrzejówě
[2] ASHK | pracovní skupina Sluneční hodiny
[3] Skvosty hvězdárny a planetária v Chorzowě
[4] Na cestách v Polsku? Navštivte Niepołomice!

Převzato: Astronomická společnost Hradec Králové



O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech.

Štítky: Astronomie, Sluneční hodiny, Astronomická společnost Hradec Králové


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »