Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu
redakce Vytisknout článek

Jiří Grygar oceněn za popularizaci výzkumu

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., byl vyznamenán nově udělovanou Cenou předsedy Akademie věd ČR za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012 Autor: Akademie věd ČR
Prof. J. Drahoš předává cenu J. Grygarovi 23. 10. 2012
Autor: Akademie věd ČR
Na návrh odborné poroty a doporučení Akademické rady AV ČR cenu slavnostně předal prof. Jiří Drahoš v předvečer Světového dne rozvoje informací, v úterý 23. října 2012 v sídle AV ČR v Praze. Toto ocenění se uděluje jedenkrát za rok maximálně třem výzkumným pracovníkům.

Jiří Grygar je autor či spoluautor více než stovky původních odborných prací v oboru fotometrie, spektroskopie a astročásticové fyziky, které byly citovány více než tisíckrát. Účinně se podílí i na organizaci vědecké práce v České republice, působil ve Vědecké radě AV ČR, ve vědeckých radách několika ústavů Akademie věd ČR, byl předsedou České astronomické společnosti či Učené společnosti ČR.

Dr. Jiří Grygar je neobyčejně úspěšný a aktivní ve vědeckopopularizační činnosti – přednáší, publikuje v novinách a časopisech a pravidelně vystupuje v rozhlase a televizi. Patří k nejvýznamnějším českým popularizátorům vědy v oblasti astronomie a astrofyziky. Je autorem mnoha populárně vědeckých knih, které byly veřejností mimořádně dobře přijaty a vyšly v desetitisícových či statisícových nákladech, např. Vesmír je náš svět (1973), Vesmír (spolu se Zdeňkem Horským a Pavlem Mayerem, 1979 a 1983) či Vesmírná zastavení (1990).

Knižní vydání seriálu
Knižní vydání seriálu "Okna vesmíru dokořán"
Autor: Nakladatelství Naše vojsko - 1989
Zcela nebývalé popularity dosáhl i 32dílný televizní seriál Okna vesmíru dokořán (1981 až 1992, 1998), u něhož byl Jiří Grygar autorem námětu, podílel se na scénáři a pořadem provázel. Okna vesmíru dokořán byla v roce 1990 převedena do podoby knihy, která vyšla ve statisícovém nákladu. V mnoha svých populárních publikacích i veřejných vystoupeních se Dr. Grygar zabývá též vztahem vědy a víry (Velký třesk a Bible, 1991 a 1997 či O vědě a víře, 2001).

Za svoji vědeckou a popularizační činnost získal Jiří Grygar řadu ocenění, např. Kalinga Prize od UNESCO, kterou obdržel v roce 1996 jako zatím jediný Čech. V roce 2011 ocenila Česká astronomická společnost J. Grygara Cenou Františka Nušla, v roce 2012 obdržel „Medaili Učené společnosti České republiky“ za zásluhy o rozvoj vědy.

Převzato ze stránek AV ČR




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Cena, Akademie věd ČR, Jiří Grygar


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »