Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Letový ředitel Jana Kašpara

Letový ředitel Jana Kašpara

Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Možná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co na astronomickém webu dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.

Tento článek připravil Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, při příležitosti Aviatické pouti v Pardubicích 31.5. - 1.6. 2008.

Co mají tedy společného astronomie, Pardubice a slavný let Jana Kašpara? K tomu, abychom si odpověděli na tuto otázku, musíme poznat ještě jednoho člověka. Jmenoval se Artur Kraus, baron Artur Kraus. Již roku 1895 zřídil v předposledním patře zámecké hlásky provizorní pozorovatelnu, odkud prováděl svá pozorování. Když se mu roku 1912 naskytla možnost koupit dům č. p. 62, na tehdejší „Staré poště“, na dnešní pardubické Třídě míru, založil zde první lidovou hvězdárnu v českých zemích. Ta byla naprosto volně přístupna veřejnosti. Pardubice se tak staly až do založení České astronomické společnosti v roce 1917 centrem astronomie v českých zemích.

Baron Kraus byl velmi všestranným člověkem. Byl zámožný a tak si mohl dovolit vlastnit nejeden technický primát své doby, jímž ohromoval pardubické občany. První bicykl, první motocykl, první lyže v Pardubicích ...

Baron Artur Kraus
Baron Artur Kraus

Není proto divu, že se jeho pozornost obrátila i k letectví. Sám se snažil o stavbu vlastního typu letounu, který by byl poháněn lidskou silou (tzv. ornitoptéra), nicméně snahy o dobytí vzduchu pomocí motorového létání ho neméně fascinovaly.

Letci to ovšem v té době neměli tak jednoduché. Rakousko-Uherská monarchie nebyla příliš nadšena z faktu, že si český živel oblíbil právě letectví a tak vydala výnos, který ukládal za povinnost, že každý aviatik musí mít svého letového ředitele. Osobu, která se bude starat o jeho vystoupení po stránce organizační a finančně jej zajišťovat. To byl přesně ten okamžik, kdy se setkali Jan Kašpar a baron Artur Kraus.

Baron Artur Kraus byl velmi schopný a vlivný muž. Jeho největší zásluhou bylo to, že dokázal přemluvit Kašparova otce, aby svému synovi dovolil nejen se plně věnovat své vášni – aviatice, ale dokonce jej přesvědčil k tomu, aby svého syna v této činnosti plně finančně podporoval. Otec Jana Kašpara byl totiž zámožný hoteliér a měl se svým synem docela jiné plány.

Ing. Jan Kašpar
Ing. Jan Kašpar
Sám Jan Kašpar nazýval Krause svým mecenášem. Mecenášem, který ho sice nepodporoval finančně, ale zato s profesionalitou sobě vlastní organizoval a sjednával Kašparova letecká vystoupení, kterými si tento slavný aviatik postupně vydobyl slávu.

Nebýt barona Krause, jeho výborných organizačních schopností a vlivu na Kašparova otce, byla by cesta našeho prvního aviatika o poznání těžší. A právě po baronu Arturu Krausovi nese jméno současná pardubická hvězdárna.




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Baron Artur Kraus


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »