Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela

Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela

Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal 9. prosince 2015 čestnou oborovou medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.

O Petru Heinzelovi

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. je významným světovým odborníkem v oboru sluneční fyziky. Jeho práce se zaměřují především na výzkum aktivních procesů ve sluneční atmosféře, přičemž mnohé se zabývají problematikou nerovnovážné spektroskopie, a to jak z hlediska teoretického (modelování procesů ve sluneční atmosféře), tak i z pohledu observačního. Publikoval téměř 300 prací, z toho více jak 100 ve významných impaktovaných časopisech. Práce dosáhly mnoha citací (H index 26 dle WOS). Prof. Heinzel se zasloužil o rozvoj pozemních pozorování na observatoři v Ondřejově (působil ve funkci vedoucího Oddělení sluneční fyziky Astronomického ústavu AV ČR) a zejména pak o aktivní zapojení AV ČR do mezinárodního kosmického výzkumu.

Své rozsáhlé mezinárodní kontakty využil k začlenění Astronomického ústavu AV ČR do realizace několika kosmických experimentů v rámci ESA (Evropská kosmická agentura), především velkého projektu Solar Orbiter. Sám také působí v řadě orgánů mj. v AV ČR či MŠMT, které koordinují kosmický výzkum v ČR a v akademické sféře. V letech 2004–2012 byl prof. Heinzel ředitelem Astronomického ústavu AV ČR, o jehož rozvoj se významně zasloužil. V tomto období se stala ČR členem ESO (Evropská jižní observatoř) i ESA (Evropská kosmická agentura). Dlouhodobě také působí jako pedagog na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde přednáší teorii hvězdných atmosfér. Za dlouhodobou spolupráci v oblasti vědy a výchovu mladých pracovníků byl nedávno oceněn Zlatou medailí rektora Vratislavské univerzity v Polsku. V roce 2014 obdržel Nušlovu cenu jako ocenění České astronomické společnosti za celoživotní přínos astronomii.

Medaile Ernsta Macha

Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ernst Mach na Wikipedii
[2] Petr Heinzel na Wikipedii

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Ocenění


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »