Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela

Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela

Medaile Akademie věd pro profesora Petra Heinzela.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal 9. prosince 2015 čestnou oborovou medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.

O Petru Heinzelovi

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. je významným světovým odborníkem v oboru sluneční fyziky. Jeho práce se zaměřují především na výzkum aktivních procesů ve sluneční atmosféře, přičemž mnohé se zabývají problematikou nerovnovážné spektroskopie, a to jak z hlediska teoretického (modelování procesů ve sluneční atmosféře), tak i z pohledu observačního. Publikoval téměř 300 prací, z toho více jak 100 ve významných impaktovaných časopisech. Práce dosáhly mnoha citací (H index 26 dle WOS). Prof. Heinzel se zasloužil o rozvoj pozemních pozorování na observatoři v Ondřejově (působil ve funkci vedoucího Oddělení sluneční fyziky Astronomického ústavu AV ČR) a zejména pak o aktivní zapojení AV ČR do mezinárodního kosmického výzkumu.

Své rozsáhlé mezinárodní kontakty využil k začlenění Astronomického ústavu AV ČR do realizace několika kosmických experimentů v rámci ESA (Evropská kosmická agentura), především velkého projektu Solar Orbiter. Sám také působí v řadě orgánů mj. v AV ČR či MŠMT, které koordinují kosmický výzkum v ČR a v akademické sféře. V letech 2004–2012 byl prof. Heinzel ředitelem Astronomického ústavu AV ČR, o jehož rozvoj se významně zasloužil. V tomto období se stala ČR členem ESO (Evropská jižní observatoř) i ESA (Evropská kosmická agentura). Dlouhodobě také působí jako pedagog na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde přednáší teorii hvězdných atmosfér. Za dlouhodobou spolupráci v oblasti vědy a výchovu mladých pracovníků byl nedávno oceněn Zlatou medailí rektora Vratislavské univerzity v Polsku. V roce 2014 obdržel Nušlovu cenu jako ocenění České astronomické společnosti za celoživotní přínos astronomii.

Medaile Ernsta Macha

Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Ernst Mach na Wikipedii
[2] Petr Heinzel na Wikipedii

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Ocenění


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »