Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile
Ota Kéhar Vytisknout článek

Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile

Příprava na pozorovací kolo
Autor: Václav Pavlík

Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Stříbrnou medaili získal Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín, bronzové medaile získali Martin Orság z Gymnázia a SOŠZE Vyškov a Martin Schmied z Gymnázia Jihlava. Diplom za nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság. Čestná uznání obdrželi Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc, David Kománek z Gymnázia Špitálská a Jáchym Bareš z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a Mgr. Václav Pavlík z Astronomického ústavu UK v Praze.

Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen Autor: Václav Pavlík
Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen
Autor: Václav Pavlík

Celkové vítězství v kategorii mladších žáků dosáhl Rebenciuc Paul Florin z Bulharska a v kategorii starších žáků Boyko Borisov z Bulharska, který zároveň obdržel nejvyšší počet bodů ze všech 78 účastníků obou kategorií. Cenu za nejlepší ilustraci bitvy bulharského Khana Kruma a byzantské armády císaře Michaela I Rhangabe, kterou byla uvedena jedna úloha v teoretickém kole, získala Nariste Mambetalieva z Kyrgyzstánu. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali praktické úlohy, a i přes nepřízeň počasí se utkali u zajímavých úloh pozorovacího kola, které byly původně naplánovány do nedaleké Rozhenské hvězdárny se stejným typem 2m dalekohledu, jaký se nachází v Ondřejově.

Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu Autor: Václav Pavlík
Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu
Autor: Václav Pavlík

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní již od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z obou mezinárodních soutěží přivezli již 5 zlatých, 12 stříbrných a 21 bronzovou medailí.

I v příštím roce plánujeme vyslat český tým na obě olympiády (IOAA – Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice, která bude v listopadu 2017 v Thajsku a IAO, která se bude konat v říjnu 2017), aby své síly na mezinárodním poli mohli poměřit další nadaní čeští žáci.

Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků Autor: Václav Pavlík
Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků
Autor: Václav Pavlík

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2016/2017 probíhá 14. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a žáci všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2017 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Astronomická olympiáda


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »