Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile
Ota Kéhar Vytisknout článek

Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile

Příprava na pozorovací kolo
Autor: Václav Pavlík

Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Stříbrnou medaili získal Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín, bronzové medaile získali Martin Orság z Gymnázia a SOŠZE Vyškov a Martin Schmied z Gymnázia Jihlava. Diplom za nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság. Čestná uznání obdrželi Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc, David Kománek z Gymnázia Špitálská a Jáchym Bareš z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a Mgr. Václav Pavlík z Astronomického ústavu UK v Praze.

Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen Autor: Václav Pavlík
Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen
Autor: Václav Pavlík

Celkové vítězství v kategorii mladších žáků dosáhl Rebenciuc Paul Florin z Bulharska a v kategorii starších žáků Boyko Borisov z Bulharska, který zároveň obdržel nejvyšší počet bodů ze všech 78 účastníků obou kategorií. Cenu za nejlepší ilustraci bitvy bulharského Khana Kruma a byzantské armády císaře Michaela I Rhangabe, kterou byla uvedena jedna úloha v teoretickém kole, získala Nariste Mambetalieva z Kyrgyzstánu. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali praktické úlohy, a i přes nepřízeň počasí se utkali u zajímavých úloh pozorovacího kola, které byly původně naplánovány do nedaleké Rozhenské hvězdárny se stejným typem 2m dalekohledu, jaký se nachází v Ondřejově.

Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu Autor: Václav Pavlík
Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu
Autor: Václav Pavlík

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní již od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z obou mezinárodních soutěží přivezli již 5 zlatých, 12 stříbrných a 21 bronzovou medailí.

I v příštím roce plánujeme vyslat český tým na obě olympiády (IOAA – Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice, která bude v listopadu 2017 v Thajsku a IAO, která se bude konat v říjnu 2017), aby své síly na mezinárodním poli mohli poměřit další nadaní čeští žáci.

Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků Autor: Václav Pavlík
Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků
Autor: Václav Pavlík

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2016/2017 probíhá 14. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a žáci všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2017 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Astronomická olympiáda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »