Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile
Ota Kéhar Vytisknout článek

Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile

Příprava na pozorovací kolo
Autor: Václav Pavlík

Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Stříbrnou medaili získal Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín, bronzové medaile získali Martin Orság z Gymnázia a SOŠZE Vyškov a Martin Schmied z Gymnázia Jihlava. Diplom za nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság. Čestná uznání obdrželi Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc, David Kománek z Gymnázia Špitálská a Jáchym Bareš z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a Mgr. Václav Pavlík z Astronomického ústavu UK v Praze.

Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen Autor: Václav Pavlík
Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen
Autor: Václav Pavlík

Celkové vítězství v kategorii mladších žáků dosáhl Rebenciuc Paul Florin z Bulharska a v kategorii starších žáků Boyko Borisov z Bulharska, který zároveň obdržel nejvyšší počet bodů ze všech 78 účastníků obou kategorií. Cenu za nejlepší ilustraci bitvy bulharského Khana Kruma a byzantské armády císaře Michaela I Rhangabe, kterou byla uvedena jedna úloha v teoretickém kole, získala Nariste Mambetalieva z Kyrgyzstánu. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali praktické úlohy, a i přes nepřízeň počasí se utkali u zajímavých úloh pozorovacího kola, které byly původně naplánovány do nedaleké Rozhenské hvězdárny se stejným typem 2m dalekohledu, jaký se nachází v Ondřejově.

Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu Autor: Václav Pavlík
Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu
Autor: Václav Pavlík

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní již od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z obou mezinárodních soutěží přivezli již 5 zlatých, 12 stříbrných a 21 bronzovou medailí.

I v příštím roce plánujeme vyslat český tým na obě olympiády (IOAA – Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice, která bude v listopadu 2017 v Thajsku a IAO, která se bude konat v říjnu 2017), aby své síly na mezinárodním poli mohli poměřit další nadaní čeští žáci.

Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků Autor: Václav Pavlík
Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků
Autor: Václav Pavlík

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2016/2017 probíhá 14. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a žáci všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2017 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Astronomická olympiáda


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »