Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile
Ota Kéhar Vytisknout článek

Mladí čeští astronomové získali v Bulharsku titul nejlepšího pozorovatele a tři medaile

Příprava na pozorovací kolo
Autor: Václav Pavlík

Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.

Stříbrnou medaili získal Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc-Hejčín, bronzové medaile získali Martin Orság z Gymnázia a SOŠZE Vyškov a Martin Schmied z Gymnázia Jihlava. Diplom za nejlepší výsledek v pozorovací části získal Martin Orság. Čestná uznání obdrželi Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc, David Kománek z Gymnázia Špitálská a Jáchym Bareš z Gymnázia Olomouc-Hejčín. Delegaci vedli PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D. z Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a Mgr. Václav Pavlík z Astronomického ústavu UK v Praze.

Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen Autor: Václav Pavlík
Čeští reprezenanti na observatoři Rozhen
Autor: Václav Pavlík

Celkové vítězství v kategorii mladších žáků dosáhl Rebenciuc Paul Florin z Bulharska a v kategorii starších žáků Boyko Borisov z Bulharska, který zároveň obdržel nejvyšší počet bodů ze všech 78 účastníků obou kategorií. Cenu za nejlepší ilustraci bitvy bulharského Khana Kruma a byzantské armády císaře Michaela I Rhangabe, kterou byla uvedena jedna úloha v teoretickém kole, získala Nariste Mambetalieva z Kyrgyzstánu. Ve třech soutěžních kolech řešili účastníci teoretické úlohy, zpracovávali praktické úlohy, a i přes nepřízeň počasí se utkali u zajímavých úloh pozorovacího kola, které byly původně naplánovány do nedaleké Rozhenské hvězdárny se stejným typem 2m dalekohledu, jaký se nachází v Ondřejově.

Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu Autor: Václav Pavlík
Čeští studenti u největšího bulharského dalekohledu
Autor: Václav Pavlík

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní již od roku 2007. Celkem mladí čeští astronomové z obou mezinárodních soutěží přivezli již 5 zlatých, 12 stříbrných a 21 bronzovou medailí.

I v příštím roce plánujeme vyslat český tým na obě olympiády (IOAA – Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice, která bude v listopadu 2017 v Thajsku a IAO, která se bude konat v říjnu 2017), aby své síly na mezinárodním poli mohli poměřit další nadaní čeští žáci.

Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků Autor: Václav Pavlík
Český tým po slavnostním vyhlášení výsledků
Autor: Václav Pavlík

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2016/2017 probíhá 14. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a žáci všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2017 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická olympiáda



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Astronomická olympiáda


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »