Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (4): Jakub Černý

Moje setkání s astronomií (4): Jakub Černý

Jakub Černý
Jakub Černý
Astronomie je obor tak pestrý, že i jeho malá část, malé odvětví může ovlivnit začínajícího hvězdáře a nechat jej při tom až do současna. Je navíc těžké uvěřit, že dalšího "hrdinu" našeho seriálu zasáhla vlna nadšení pro zvolený astronomický obor v už tak útlém věku, jak sám píše. Jaké bylo a je tedy to "osudové" hvězdářské odvětví Jakuba Černého?

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V současnosti už v plném proudu koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň CHW, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávané říjnové komety 103P Hartley.


Nevyřízené účty s kusem špinavého ledu

Je těžké říci, co byl můj astronomický začátek, protože s astronomií jsem se tak nějak setkával už od útlého mládí. Asi prvním kontaktem mého vědomí s vesmírným objektem bylo, když mi byly pouhé 4 roky. Tehdy jsem (asi z televize) zaslechl o jakési slavné Halleyově kometě. Toužil jsem ji vidět, ale ještě jsem netušil, že hledat kometu 4. magnitudy na denní obloze nebude ta správná cesta. Dodnes to beru tak, že mám s "Halleyovkou" nevyřízené účty (Takhle mi uletět? Že se nestydí!). Velkým krokem kupředu byl dalekohled z dětské stavebnice a s plastovými čočkami, který mi umožnil rozeznat, co je ta jasná hvězda, která mi už nějakou dobu jasně svítí oknem do pokoje. Udělal jsem takový svůj vlastní objev hodný samotného Galilea, objevil jsem totiž Jupiter i se čtyřmi měsíci a nějaký čas jsem se věnoval zakreslování jejich vzájemných pozic. Tou dobou mne zaujal nádherný seriál (a později kniha) "Okna vesmíru dokořán" v kombinaci s nádhernou obrázkovou encyklopedií "Obrazy z hlubin vesmíru". Po této ranné fázi u mne došlo k úpadku zájmu o astronomii, možná proto že pražská obloha v kombinaci s plastovým dalekohledem mi nemohla nabídnout více, než ten Jupiter.

Do jakési druhé fáze oživení, nebo snad čerstvého startu došlo v roce 1997, tehdy už mi bylo krásných 14 let a mou pozornost zaujala kometa Hale-Bopp. Přes to, že jsem kometu viděl pouze z Prahy mne neskutečně uchvátila a určila můj osud (snad doživotně?). Po návštěvě hvězdárny za kometou mi v ruce zbyla také hvězdářská ročenka, ve které jsem objevil mnoho dalších zajímavých komet v úchvatné rubrice napsané Vladimírem Znojilem. Postupně jsem se prokousal i k meteorům a také závěru s údaji o jakési Společnosti pro meziplanetární hmotu. Následné kroky vypadaly asi nějak takto, pořídil jsem si první dalekohled - 7.6 cm Newton, který mi vydržel až do roku 2004 a přihlásil jsem se do oné společnosti s tím, že chci pozorovat komety a meteory. Vladimír Znojil mi tehdy ještě po staru, korespondenčně, zaslal různé návody, hromadu disket s katalogem hvězd a poradil mi co a jak pozorovat. Nejprve jsem si vyzkoušel jaké je to pozorovat meteory pro International Meteor Organisation, za to na první odhad jasnosti komety pro International Comet Quarterly jsem si musel pořádně počkat (téměř rok od mého přihlášení do SMPH). "Moje první" byla kometa C/1998 P1 Williams, jasná nová kometa objevená z jižní polokoule, na kterou jsem musel čekat několik dramatických měsíců, než se objevila severně od Slunce.

Ač mne do této fáze dostala kometa, moje začátky astronoma amatéra patřily jednoznačně pozorování meteorů. Důvod byl jednoduchý, nepotřeboval jsem na ně dalekohled a nemusel jsem měsíce čekat, než se dostanou do mého dosahu. Ze začátku jsem pozoroval velice aktivně, ale paradoxně vše brzy ukončila sprška Leonid v listopadu 1999. Vidět (ač za polojasné oblohy) déšť meteorů s frekvencí přes 2000 za hodinu totiž člověka značně namlsá a při dalších pokusech o pozorování jsem se potýkal se značným problémem, prostě už to tak nelétalo a byla to nuda! Meteory postupně nahrazovaly komety, u kterých se situace s namlsáním naštěstí neopakovala a to ani v roce 2002 po jasné vlasatici Ikeya-Zhang. Kromě vlastního pozorování pro světové databáze jsem se také zajímal o fyziku komet a vzniku meteorických rojů. Toto téma se vlastně v posledních rocích stalo i mou specializací v rámci Společnosti pro meziplanetární hmotu. Kromě toho zacházejí mé aktivity také do péče o začínající pozorovatele. Tuto zodpovědnost jsem dobrovolně převzal po zesnulém Vladimíru Znojilovi, kterému mnoho vděčím za pomoc v začátcích a rád bych tak jeho úsilí vrátil novým pozorovatelům.

V současné době organizuji pozorovací kampaň Czech Hartley Watch, která má koordinovat pozorování amatérských pozorovatelů s profesionálními astronomy při příležitosti příznivého návratu Hartleyovy komety. Zároveň si v ní jakýkoliv nový pozorovatel může zkusit, jak se komety pozorují a je otevřena naprosto všem zájemcům, ne jen specializovaným amatérům. Tento projekt je navíc pilot dalším, větším projektům zaměřeným právě na rozvoj amatérské astronomie v ČR.

Jakub Černý


Fascinující svět komet a meteorů, osobnost Vladimíra Znojila a znovu ten fascinující svět komet. Zatímco jiní byli na začátku své cesty astronoma uchváceni pestrobarevnou nabídkou úkazů i objektů, Jakub Černý měl i při tak relativně "monotónním" výběru jasno. Budeme mu přát, aby si s "Halleyovkou" své účty nakonec vyřídil. A co jiní? Byli na to podobně? Dozvíte se v příštím díle.




O autorovi

Astronomické začátky Seriál

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »