Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (4): Jakub Černý

Moje setkání s astronomií (4): Jakub Černý

Jakub Černý
Jakub Černý
Astronomie je obor tak pestrý, že i jeho malá část, malé odvětví může ovlivnit začínajícího hvězdáře a nechat jej při tom až do současna. Je navíc těžké uvěřit, že dalšího "hrdinu" našeho seriálu zasáhla vlna nadšení pro zvolený astronomický obor v už tak útlém věku, jak sám píše. Jaké bylo a je tedy to "osudové" hvězdářské odvětví Jakuba Černého?

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V současnosti už v plném proudu koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň CHW, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávané říjnové komety 103P Hartley.


Nevyřízené účty s kusem špinavého ledu

Je těžké říci, co byl můj astronomický začátek, protože s astronomií jsem se tak nějak setkával už od útlého mládí. Asi prvním kontaktem mého vědomí s vesmírným objektem bylo, když mi byly pouhé 4 roky. Tehdy jsem (asi z televize) zaslechl o jakési slavné Halleyově kometě. Toužil jsem ji vidět, ale ještě jsem netušil, že hledat kometu 4. magnitudy na denní obloze nebude ta správná cesta. Dodnes to beru tak, že mám s "Halleyovkou" nevyřízené účty (Takhle mi uletět? Že se nestydí!). Velkým krokem kupředu byl dalekohled z dětské stavebnice a s plastovými čočkami, který mi umožnil rozeznat, co je ta jasná hvězda, která mi už nějakou dobu jasně svítí oknem do pokoje. Udělal jsem takový svůj vlastní objev hodný samotného Galilea, objevil jsem totiž Jupiter i se čtyřmi měsíci a nějaký čas jsem se věnoval zakreslování jejich vzájemných pozic. Tou dobou mne zaujal nádherný seriál (a později kniha) "Okna vesmíru dokořán" v kombinaci s nádhernou obrázkovou encyklopedií "Obrazy z hlubin vesmíru". Po této ranné fázi u mne došlo k úpadku zájmu o astronomii, možná proto že pražská obloha v kombinaci s plastovým dalekohledem mi nemohla nabídnout více, než ten Jupiter.

Do jakési druhé fáze oživení, nebo snad čerstvého startu došlo v roce 1997, tehdy už mi bylo krásných 14 let a mou pozornost zaujala kometa Hale-Bopp. Přes to, že jsem kometu viděl pouze z Prahy mne neskutečně uchvátila a určila můj osud (snad doživotně?). Po návštěvě hvězdárny za kometou mi v ruce zbyla také hvězdářská ročenka, ve které jsem objevil mnoho dalších zajímavých komet v úchvatné rubrice napsané Vladimírem Znojilem. Postupně jsem se prokousal i k meteorům a také závěru s údaji o jakési Společnosti pro meziplanetární hmotu. Následné kroky vypadaly asi nějak takto, pořídil jsem si první dalekohled - 7.6 cm Newton, který mi vydržel až do roku 2004 a přihlásil jsem se do oné společnosti s tím, že chci pozorovat komety a meteory. Vladimír Znojil mi tehdy ještě po staru, korespondenčně, zaslal různé návody, hromadu disket s katalogem hvězd a poradil mi co a jak pozorovat. Nejprve jsem si vyzkoušel jaké je to pozorovat meteory pro International Meteor Organisation, za to na první odhad jasnosti komety pro International Comet Quarterly jsem si musel pořádně počkat (téměř rok od mého přihlášení do SMPH). "Moje první" byla kometa C/1998 P1 Williams, jasná nová kometa objevená z jižní polokoule, na kterou jsem musel čekat několik dramatických měsíců, než se objevila severně od Slunce.

Ač mne do této fáze dostala kometa, moje začátky astronoma amatéra patřily jednoznačně pozorování meteorů. Důvod byl jednoduchý, nepotřeboval jsem na ně dalekohled a nemusel jsem měsíce čekat, než se dostanou do mého dosahu. Ze začátku jsem pozoroval velice aktivně, ale paradoxně vše brzy ukončila sprška Leonid v listopadu 1999. Vidět (ač za polojasné oblohy) déšť meteorů s frekvencí přes 2000 za hodinu totiž člověka značně namlsá a při dalších pokusech o pozorování jsem se potýkal se značným problémem, prostě už to tak nelétalo a byla to nuda! Meteory postupně nahrazovaly komety, u kterých se situace s namlsáním naštěstí neopakovala a to ani v roce 2002 po jasné vlasatici Ikeya-Zhang. Kromě vlastního pozorování pro světové databáze jsem se také zajímal o fyziku komet a vzniku meteorických rojů. Toto téma se vlastně v posledních rocích stalo i mou specializací v rámci Společnosti pro meziplanetární hmotu. Kromě toho zacházejí mé aktivity také do péče o začínající pozorovatele. Tuto zodpovědnost jsem dobrovolně převzal po zesnulém Vladimíru Znojilovi, kterému mnoho vděčím za pomoc v začátcích a rád bych tak jeho úsilí vrátil novým pozorovatelům.

V současné době organizuji pozorovací kampaň Czech Hartley Watch, která má koordinovat pozorování amatérských pozorovatelů s profesionálními astronomy při příležitosti příznivého návratu Hartleyovy komety. Zároveň si v ní jakýkoliv nový pozorovatel může zkusit, jak se komety pozorují a je otevřena naprosto všem zájemcům, ne jen specializovaným amatérům. Tento projekt je navíc pilot dalším, větším projektům zaměřeným právě na rozvoj amatérské astronomie v ČR.

Jakub Černý


Fascinující svět komet a meteorů, osobnost Vladimíra Znojila a znovu ten fascinující svět komet. Zatímco jiní byli na začátku své cesty astronoma uchváceni pestrobarevnou nabídkou úkazů i objektů, Jakub Černý měl i při tak relativně "monotónním" výběru jasno. Budeme mu přát, aby si s "Halleyovkou" své účty nakonec vyřídil. A co jiní? Byli na to podobně? Dozvíte se v příštím díle.




O autorovi

Astronomické začátky Seriál

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »