Na cestách v Polsku? Navštivte Niepołomice!

Młodzieżowe Obserwatorium Astronomiczne im. Kazimierza Kordylewskiego w Niepołomicach, tak zní celý název tohoto osvětově vzdělávacího centra pro mladé zájemce o astronomii, které jsme navštívili během naší třídenní cesty za slunečními hodinami v Polsku. Observatoř se nachází na pozemku školy ve městě Niepolomice, ležícího asi 20 km východně od centra Krakova.

Něco z historie hvězdárny

Velkým iniciátorem výstavby observatoře byl pan Zdisław Słowik, niepolomický astronom amatér, fotograf, ale také skvělý organizátor, kterému se podařilo přesvědčit zástupce města, školy i vedení PTMA (Polskie Towarzystwo Miłośników Astronomii – Polská společnost amatérských astronomů) ke svolení a podpoře stavby hvězdárny na pozemku místní školy a položil tak základy pro vybudování tohoto jedinečného zařízení PTMA v Polsku.

Návrh na stavbu observatoře byl schválen 16. 6. 1961 a v záři následujícího roku bylo započato s vlastní výstavbou budovy číslo 1, která má tři místnosti. Největší z nich má odsuvnou střechu a sloužila pro instalaci stabilního dalekohledu. Jako první přístroje byly používané refraktor Zeiss 80/1200 mm a astrograf s 13cm objektivem konstruovaným dle projektu pana Słowika. Hvězdárna byla slavnostně otevřená 27. 9. 1964.

V roce 1965 začaly stavební práce na budově číslo 2. I když byla stavba v roce 1969 téměř hotová, na instalaci kopule si musela ještě osm roků počkat. Po celou tu dobu byl otvor ve střeše budovy provizorně zakrytý. Kopule byla dodána a instalována až v druhém pololetí roku 1977. Další významný konstrukční posun se pak odehrál relativně nedávno – na pozemku observatoře vyrostla v letech 2008 až 2010 ještě budova číslo 3, určená pro planetárium.

Vítejte!

Před observatoří nás vítá její ředitel, pan Dominik Pasterniak. Když jsem se na něj obracel s žádostí o umožnění prohlídky, byl velice potěšen naším zájmem i přesto, že je observatoř v sobotu zavřená, tak se ochotně ujal své hostitelské úlohy. Náš člen Vráťa Zíka přijal úlohu tlumočníka, které se opět skvěle zhostil a za to mu patří naše poděkování.

Po krátkém úvodu nás pan ředitel vede do budovy planetária, jehož předsálí slouží jako přednášková místnost a učebna. Po stěnách visí obrázky s tématikou Vesmíru od fotografií až po dětské malůvky a různé didaktické pomůcky. Mezi ně patří i pozoruhodný 3D model měsíčního kráteru Koperník.

Vlastní planetárium je typu ZKP-1 s výrobním číslem 62. Jedná se o optomechanické projekční zařízení, které promítá na 4000 hvězd na osmi metrovou kopuli, pod kterou se vejde 30 návštěvníků sedících v pohodlných sedadlech. K promítání filmů jsou využívané dva digitální projektory.

Z historie planetária

Posloucháme bedlivě a zjišťujeme, že samotná historie planetária je poměrně zajímavá. Jeho první instalace byla v Krakově v Domě kultury na ulici Skarbowa 2. Slavnostně bylo otevřené 5. 11. 1955 a je tak nejstarším planetáriem v Polsku. V té samé době probíhala instalace velkého planetária v Chorzowě, čehož využil jeho budoucí obsluhující personál, který se jezdil učit ovládat planetárium na tomto zařízení v Krakově. Zájem o program v planetáriu byl obrovský. Byly pořádané až čtyři projekce denně sedm dní v týdnu. Bohužel, z důvodu politických změn bylo v následujícím roce planetárium zrušeno.

V roce 1957 bylo zařízení přemístěno do stísněných prostor radniční věže na Hlavním náměstí. Zde vydrželo pracovat až do začátku 60. let, kdy se muselo vystěhovat. Tentokrát bylo  důvodem provádění restauračních prací na věži.

V roce 1963 byly pro planetárium uvolněné prostory ve sklepě „Palacu pod Baranami“. V těchto nevyhovujících podmínkách, bez klimatizace a ve vlhkosti značně trpěla jak promítací plocha, tak zařízení samotné. Počet představení byl postupně omezován, až bylo planetárium nakonec v první polovině 70. let zavřeno.

V roce 1978 bylo rozebráno s tím, že bude převezeno do Niepołomic. Nakonec ale po několik let zůstalo uloženo v bednách ve skladě ZEAS (Ekonomicko-administrativní společnost škol). V roce 1982 bylo převezeno do skladu Astronomické observatoře Jagelonské Univerzity s plánem na jeho konzervaci a následnou kompletaci za účelem zprovoznění.

Po letech nečinnosti, kdy bylo uloženo v bednách v havarijním stavu a navíc chyběla spousta dílů, se s pomocí techniků firmy Zeiss z Jeny, podařilo planetárium zkompletovat a zprovoznit. Po zdárných jednáních a následném dlouhém čekání bylo nakonec celé zařízení převezeno do MOA v Niepołomicach.

Zde již byly prováděné stavební práce na nové budově, která byla pro toto planetárium určená. Projekční zařízení bylo ještě po přechodnou dobu instalované v sále zámku v Niepołomicach. Jeho projekce na rovné stěny pravoúhlé místnosti byly sice nezvyklé, ale pro návštěvníky zámku velmi přitažlivé. Když byly dokončeny stavební práce, nastalo jeho poslední stěhování do nových a zcela vyhovujících prostor. A 16. září roku 2010 bylo planetárium slavnostně otevřeno.

Tématem pořadu je světelné znečištění

Je nám nabídnuto zhlédnutí filmu „Ztracená tma“, který pojednává o palčivém tématu moderní doby nazývaném světelné znečištění. Po filmu následuje program planetária, který nám představuje možnosti tohoto historického projekčního zařízení, které je v některých ohledech lepší než u některých současných digitálních planetárií.

Z budovy planetária jsme se poté přesunuli do budovy hvězdárny. V suterénu se nachází kancelář, klubovna s knihovnou, kuchyňka a sociální zařízení. Po schodech vystupujeme do kopule s dalekohledem Meniscas 180/1800 mm od firmy Zeiss na německé paralaktické montáži. Kvalitu optiky tohoto přístroje a odolnost jeho konstrukce si zde velice pochvalují.

Pod kopulí, při čekání na Slunce, se opět rozvíjí diskuse ohledně světelného znečištění. Hvězdárna vlastní ještě další přenosné dalekohledy, které jsou užívané na akcích hvězdárny, jako jsou astronomické expedice, pikniky pod hvězdami, přednášky na školách a další akce pro veřejnost. Tak se dá částečně problém s tímto škodlivým ekologickým problémem bojovat. Jinak se Polsko k problému světelného znečištění nestaví nijak efektivně. Ostatně jako Česko – výjimkou jsou jen oblasti tmavé oblohy, které ale pochopitelně problém zdaleka neřeší, jen na něj upozorňují.

Vzdělání a tábory jako další aktivity centra

Na observatoři pracují kroužky astronomický, astrofotografický, multimediální, informatiky a internetový, které jsou určené pro děti a mládež a svojí náplni se prolínají a doplňují. Zařízení tak od svého počátku plní rolí podporující mimoškolní zájmové činnosti dětí a mládeže. Jsme rovněž informováni o způsobu vzdělávání a výchovy mladých astronomů, kteří zde pracují pod vedením zkušených pracovníků na vlastních pozorovatelských programech. Těmito aktivitami se observatoř jednak pozitivně zviditelňuje v očích veřejnosti, propaguje astronomii a také vychovává další generaci pozorovatelů.

Observatoř disponuje také vlastní ubytovací kapacitou ve třech dřevěných chatkách, které byly dokončené v roce 2007 a jsou využívané pro ubytování účastníků astronomických praktik, seminářů a dalších déle trvajících akcí.

Na závěr naší návštěvy dostáváme na památku několik výtisků publikace vydané k 50. výročí otevření zdejší observatoře. Rovněž jsme zváni na podzimní již IX. Mezinárodní Konferenci věnovanou výuce astronomie. Pro další informace rozhodně doporučuji navštívit odkaz: www.moa.edu.pl.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky MOA Niepołomice
[2] Astronomická společnost v Hradci Králové
[3] Povětroň – věstník královéhradecké astronomické společnosti
[4] Skvosty hvězdárny a planetária v Chorzowě