Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Pyramidy a pás Orionu. Autor: Neznámý autor.
Pyramidy a pás Orionu.
Autor: Neznámý autor.
Lednový cyklus přednášek roku 2014 na Hvězdárně a planetáriu Brno nabízí opět nesmírně zajímavá témata. Podíváme se pod pokličku při kuchtění nanotechnologií, zavítáme do Egypta s otázkami zániku nejvyspělejších civilizací a dokonce si položíme odvážnou otázku, zda matematika potvrzuje existenci Boha. Na první přednášku se můžete těšit již 9. ledna.

Lednový cyklus přednášek roku 2014 probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V lednu se můžete těšit na tyto přednášky:

9. ledna 2014

Ing. Petr Dvořák
Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

Tam dole je stále více a více místa aneb Využití nanotechnologií v praxi
Od slavné přednášky Richarda Feynmana „Tam dole je spousta místa“ (There’s Plenty of Room at the Bottom) uplynulo již více jak 50 let, a proto se pojďme podívat, co nového se ve světě mikro a nanotechnologií událo. Dosáhlo lidstvo již na samotný fyzikální limit nebo je stále co zlepšovat v podivuhodném nanosvětě? Se samotnými nanotechnologiemi se setkáváme v běžném životě na každém kroku, jen si to občas ani neuvědomujeme.


16. ledna 2014

prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc.
Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU

Polární oblasti – jedna z kuchyní zemského klimatu
Rozlehlá polární území ovlivňují svým sněhovým a ledovým povrchem i atmosférou celou naši planetu. Poznejme společně tajemství mrazničky jejich pevnin a oceánů a ledničky jejich atmosféry! Odhalme jejich vliv na proudění vody v oceánech a v atmosféře a vysvětleme si, proč jsou považovány za stabilizátory klimatu Země! Mají vliv na probíhající proces globálních klimatických změn? Polárními oblastmi nás provede zakladatel české antarktické stanice Johanna Gregora Mendela.


23. ledna 2014

prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Český egyptologický ústav, Filosofická fakulta UK v Praze

Něco překrásného se končí aneb Kolapsy civilizací
Zkolabuje každá civilizace? Je kolaps nevyhnutelný a je to skutečně takové zlo? Máme se bát nebo těšit? V přednášce se budeme zabývat mechanismem rozpadu komplexních civilizací a na příkladech ze starého Egypta bude ukázáno, jakým způsobem se civilizace vyvíjejí, upadají a transformují. V obecných souvislostech pak bude komentováno, proč je historie stále zdrojem poučení a proč je archeologie strategickou vědou 21. století.


30. ledna 2014

doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Dr.
Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU

Dokazuje matematika existenci Boha?
Při hledání odpovědi na takto položenou otázku je nejprve nutné si vyjasnit, jak matematika chápe "existenci" a "důkaz". To vede k samotným počátkům matematického myšlení u Pythagorejců až ke vzniku novověké matematiky. Ta se začala svými prostředky pohybovat v oblastech, které byly tradičně vyhrazeny teologii. Sledovaný proud evropského myšlení vrcholí v práci brněnského rodáka Kurta Gödela a jeho důkazu nutné existence dobrého Boha. Co tento důkaz vlastně dokazuje?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »