Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Pyramidy a pás Orionu. Autor: Neznámý autor.
Pyramidy a pás Orionu.
Autor: Neznámý autor.
Lednový cyklus přednášek roku 2014 na Hvězdárně a planetáriu Brno nabízí opět nesmírně zajímavá témata. Podíváme se pod pokličku při kuchtění nanotechnologií, zavítáme do Egypta s otázkami zániku nejvyspělejších civilizací a dokonce si položíme odvážnou otázku, zda matematika potvrzuje existenci Boha. Na první přednášku se můžete těšit již 9. ledna.

Lednový cyklus přednášek roku 2014 probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V lednu se můžete těšit na tyto přednášky:

9. ledna 2014

Ing. Petr Dvořák
Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

Tam dole je stále více a více místa aneb Využití nanotechnologií v praxi
Od slavné přednášky Richarda Feynmana „Tam dole je spousta místa“ (There’s Plenty of Room at the Bottom) uplynulo již více jak 50 let, a proto se pojďme podívat, co nového se ve světě mikro a nanotechnologií událo. Dosáhlo lidstvo již na samotný fyzikální limit nebo je stále co zlepšovat v podivuhodném nanosvětě? Se samotnými nanotechnologiemi se setkáváme v běžném životě na každém kroku, jen si to občas ani neuvědomujeme.


16. ledna 2014

prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc.
Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU

Polární oblasti – jedna z kuchyní zemského klimatu
Rozlehlá polární území ovlivňují svým sněhovým a ledovým povrchem i atmosférou celou naši planetu. Poznejme společně tajemství mrazničky jejich pevnin a oceánů a ledničky jejich atmosféry! Odhalme jejich vliv na proudění vody v oceánech a v atmosféře a vysvětleme si, proč jsou považovány za stabilizátory klimatu Země! Mají vliv na probíhající proces globálních klimatických změn? Polárními oblastmi nás provede zakladatel české antarktické stanice Johanna Gregora Mendela.


23. ledna 2014

prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Český egyptologický ústav, Filosofická fakulta UK v Praze

Něco překrásného se končí aneb Kolapsy civilizací
Zkolabuje každá civilizace? Je kolaps nevyhnutelný a je to skutečně takové zlo? Máme se bát nebo těšit? V přednášce se budeme zabývat mechanismem rozpadu komplexních civilizací a na příkladech ze starého Egypta bude ukázáno, jakým způsobem se civilizace vyvíjejí, upadají a transformují. V obecných souvislostech pak bude komentováno, proč je historie stále zdrojem poučení a proč je archeologie strategickou vědou 21. století.


30. ledna 2014

doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Dr.
Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU

Dokazuje matematika existenci Boha?
Při hledání odpovědi na takto položenou otázku je nejprve nutné si vyjasnit, jak matematika chápe "existenci" a "důkaz". To vede k samotným počátkům matematického myšlení u Pythagorejců až ke vzniku novověké matematiky. Ta se začala svými prostředky pohybovat v oblastech, které byly tradičně vyhrazeny teologii. Sledovaný proud evropského myšlení vrcholí v práci brněnského rodáka Kurta Gödela a jeho důkazu nutné existence dobrého Boha. Co tento důkaz vlastně dokazuje?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »