Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Pyramidy a pás Orionu. Autor: Neznámý autor.
Pyramidy a pás Orionu.
Autor: Neznámý autor.
Lednový cyklus přednášek roku 2014 na Hvězdárně a planetáriu Brno nabízí opět nesmírně zajímavá témata. Podíváme se pod pokličku při kuchtění nanotechnologií, zavítáme do Egypta s otázkami zániku nejvyspělejších civilizací a dokonce si položíme odvážnou otázku, zda matematika potvrzuje existenci Boha. Na první přednášku se můžete těšit již 9. ledna.

Lednový cyklus přednášek roku 2014 probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V lednu se můžete těšit na tyto přednášky:

9. ledna 2014

Ing. Petr Dvořák
Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

Tam dole je stále více a více místa aneb Využití nanotechnologií v praxi
Od slavné přednášky Richarda Feynmana „Tam dole je spousta místa“ (There’s Plenty of Room at the Bottom) uplynulo již více jak 50 let, a proto se pojďme podívat, co nového se ve světě mikro a nanotechnologií událo. Dosáhlo lidstvo již na samotný fyzikální limit nebo je stále co zlepšovat v podivuhodném nanosvětě? Se samotnými nanotechnologiemi se setkáváme v běžném životě na každém kroku, jen si to občas ani neuvědomujeme.


16. ledna 2014

prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc.
Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU

Polární oblasti – jedna z kuchyní zemského klimatu
Rozlehlá polární území ovlivňují svým sněhovým a ledovým povrchem i atmosférou celou naši planetu. Poznejme společně tajemství mrazničky jejich pevnin a oceánů a ledničky jejich atmosféry! Odhalme jejich vliv na proudění vody v oceánech a v atmosféře a vysvětleme si, proč jsou považovány za stabilizátory klimatu Země! Mají vliv na probíhající proces globálních klimatických změn? Polárními oblastmi nás provede zakladatel české antarktické stanice Johanna Gregora Mendela.


23. ledna 2014

prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Český egyptologický ústav, Filosofická fakulta UK v Praze

Něco překrásného se končí aneb Kolapsy civilizací
Zkolabuje každá civilizace? Je kolaps nevyhnutelný a je to skutečně takové zlo? Máme se bát nebo těšit? V přednášce se budeme zabývat mechanismem rozpadu komplexních civilizací a na příkladech ze starého Egypta bude ukázáno, jakým způsobem se civilizace vyvíjejí, upadají a transformují. V obecných souvislostech pak bude komentováno, proč je historie stále zdrojem poučení a proč je archeologie strategickou vědou 21. století.


30. ledna 2014

doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Dr.
Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU

Dokazuje matematika existenci Boha?
Při hledání odpovědi na takto položenou otázku je nejprve nutné si vyjasnit, jak matematika chápe "existenci" a "důkaz". To vede k samotným počátkům matematického myšlení u Pythagorejců až ke vzniku novověké matematiky. Ta se začala svými prostředky pohybovat v oblastech, které byly tradičně vyhrazeny teologii. Sledovaný proud evropského myšlení vrcholí v práci brněnského rodáka Kurta Gödela a jeho důkazu nutné existence dobrého Boha. Co tento důkaz vlastně dokazuje?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »