Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Na cestě do Egypta i za polární kruh na Hvězdárně a planetáriu Brno

Pyramidy a pás Orionu. Autor: Neznámý autor.
Pyramidy a pás Orionu.
Autor: Neznámý autor.
Lednový cyklus přednášek roku 2014 na Hvězdárně a planetáriu Brno nabízí opět nesmírně zajímavá témata. Podíváme se pod pokličku při kuchtění nanotechnologií, zavítáme do Egypta s otázkami zániku nejvyspělejších civilizací a dokonce si položíme odvážnou otázku, zda matematika potvrzuje existenci Boha. Na první přednášku se můžete těšit již 9. ledna.

Lednový cyklus přednášek roku 2014 probíhá každý čtvrtek od 18 hodin. Přednášky se konají v přednáškovém sále. Rezervaci nebo předprodej vtupenek lze uskutečnit na této adrese. V lednu se můžete těšit na tyto přednášky:

9. ledna 2014

Ing. Petr Dvořák
Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně

Tam dole je stále více a více místa aneb Využití nanotechnologií v praxi
Od slavné přednášky Richarda Feynmana „Tam dole je spousta místa“ (There’s Plenty of Room at the Bottom) uplynulo již více jak 50 let, a proto se pojďme podívat, co nového se ve světě mikro a nanotechnologií událo. Dosáhlo lidstvo již na samotný fyzikální limit nebo je stále co zlepšovat v podivuhodném nanosvětě? Se samotnými nanotechnologiemi se setkáváme v běžném životě na každém kroku, jen si to občas ani neuvědomujeme.


16. ledna 2014

prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc.
Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU

Polární oblasti – jedna z kuchyní zemského klimatu
Rozlehlá polární území ovlivňují svým sněhovým a ledovým povrchem i atmosférou celou naši planetu. Poznejme společně tajemství mrazničky jejich pevnin a oceánů a ledničky jejich atmosféry! Odhalme jejich vliv na proudění vody v oceánech a v atmosféře a vysvětleme si, proč jsou považovány za stabilizátory klimatu Země! Mají vliv na probíhající proces globálních klimatických změn? Polárními oblastmi nás provede zakladatel české antarktické stanice Johanna Gregora Mendela.


23. ledna 2014

prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.
Český egyptologický ústav, Filosofická fakulta UK v Praze

Něco překrásného se končí aneb Kolapsy civilizací
Zkolabuje každá civilizace? Je kolaps nevyhnutelný a je to skutečně takové zlo? Máme se bát nebo těšit? V přednášce se budeme zabývat mechanismem rozpadu komplexních civilizací a na příkladech ze starého Egypta bude ukázáno, jakým způsobem se civilizace vyvíjejí, upadají a transformují. V obecných souvislostech pak bude komentováno, proč je historie stále zdrojem poučení a proč je archeologie strategickou vědou 21. století.


30. ledna 2014

doc. RNDr. Zdeněk Pospíšil, Dr.
Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU

Dokazuje matematika existenci Boha?
Při hledání odpovědi na takto položenou otázku je nejprve nutné si vyjasnit, jak matematika chápe "existenci" a "důkaz". To vede k samotným počátkům matematického myšlení u Pythagorejců až ke vzniku novověké matematiky. Ta se začala svými prostředky pohybovat v oblastech, které byly tradičně vyhrazeny teologii. Sledovaný proud evropského myšlení vrcholí v práci brněnského rodáka Kurta Gödela a jeho důkazu nutné existence dobrého Boha. Co tento důkaz vlastně dokazuje?


Přišli jste o přednášku? Najděte si nás na Youtube...

Všem zájemcům, kteří se nějaké přednášky nemohou zůčastnit, doporučujeme náš Youtube kanál brnoobservatory, na kterém najdete jak záznamy z uskutečněných přednášek a některých audiovizuálních představení, tak i krátké pořady pro veřejnost. Archiv a záznamy přednášek najdete rovněž na stránkách hvězdárny, kde si můžete videa či audiozáznamy z přednášek stáhnout.




O autorovi



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »