Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na Cenu Františka Nušla 2020

Návrhy na Cenu Františka Nušla 2020

Cena Františka Nušla.
Autor: ČAS.

Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2020 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!

Cena Františka Nušla byla Českou astronomickou společností udělována v letech 1938 až 1949. K symbolickému obnovení novodobého předávání Ceny došlo až po padesátileté přestávce (v roce 1999). Cena připomíná památku Prof. Františka Nušla (*3. 12. 1867; +17. 9. 1951), ředitele Státní hvězdárny ČSR a dlouholetého předsedy České astronomické společnosti.

Podrobnosti o Nušlově ceně naleznete na samostatné stránce.

NÁVRHY NA NUŠLOVU CENU PRO ROK 2020

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat přímo na emailovou adresu správce ceny: podaril@astro.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy: Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 31. března 2020 (včetně). Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

DOSAVADNÍ LAUREÁTI CENY FRANTIŠKA NUŠLA

2019: prof. RNDr. Zdeňěk Stuchlík, CSc.
2018: doc. RNDr. Martin Šolc, CSc
2017: prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.
2016: prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
2015: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
2014: prof. RNDr. Petr Heinzel, CSc.
2013: doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. 
2012: Ing. Antonín Rükl 
2011: RNDr. Jiří Grygar, CSc. 
2010: RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. 
2009: RNDr. Pavel Mayer, DrSc. 
2008: prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. 
2007: Ing. Jan Vondrák, DrSc. 
2006: RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. 
2005: RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. 
2004: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. 
2003: doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. 
2002: doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. 
2001: RNDr. Ladislav Křivský, CSc. 
2000: prof. RNDr. Miroslav J. Plavec, DrSc. 
1999: doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c

Ceny udělené do roku 1952:

1952: Alois Peřina 
1949: Luisa Landová - Štychová 
1948: Karel Novák 
1947: Ing. Vilém Gajdušek 
1946: Ludmila Pajdušáková 
1945: Bedřich Čurda - Lipovský 
1944: Ing. Viktor Rolčík 
1943: Karel Anděl 
1942: Jindřich Zeman 
1941: Josef Klepešta 
1940: RNDr. Vladimír Guth, JUC. Jan Kvíčala, Ing. Jaroslav Štěpánek a Alois Vrátník 
1939: Antonín Bečvář 
1938: Ing. Karel Čacký

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Františka Nušla
[2] František Nušl v Síni slávy ČAS



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Nušlova cena


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »