Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2017 lze podávat do konce dubna

Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2017 lze podávat do konce dubna

Cena Františka Nušla.
Autor: ČAS.

Kdo se stane letošním laureátem Ceny Františka Nušla? Jde o nejvýznamnější ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Ocenění je určeno významným osobnostem za jejich dlouhodobou vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2017 můžete dle statutu Ceny podávat až do konce dubna. Těšíme se na vaše nominace!

Cena Františka Nušla byla Českou astronomickou společností udělována v letech 1938 až 1949. K symbolickému obnovení novodobého předávání Ceny došlo až po padesátileté přestávce (v roce 1999). Cena připomíná památku Prof. Františka Nušla (*3. 12. 1867; +17. 9. 1951), ředitele Státní hvězdárny ČSR a dlouholetého předsedy České astronomické společnosti.

Podrobnosti o Ceně Františka Nušla (včetně plného znění statutu) naleznete na samostatné stránce.

NÁVRHY NA NUŠLOVU CENU PRO ROK 2017

Každá nominace na Cenu Františka Nušla musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Nominace lze zasílat přímo na emailovou adresu správce ceny: podaril(zavináč)jiast.cz (Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy: Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Návrhy lze podávat do 30. dubna 2017 (včetně). Na pozdější návrhy nebude brán zřetel.

DOSAVADNÍ LAUREÁTI CENY FRANTIŠKA NUŠLA

2016: prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
2015: prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc.
2014: prof. RNDr. Petr Heinzel, CSc.
2013: doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. 
2012: Ing. Antonín Rükl 
2011: RNDr. Jiří Grygar, CSc. 
2010: RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. 
2009: RNDr. Pavel Mayer, DrSc. 
2008: prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. 
2007: Ing. Jan Vondrák, DrSc. 
2006: RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. 
2005: RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. 
2004: RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. 
2003: doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. 
2002: doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. 
2001: RNDr. Ladislav Křivský, CSc. 
2000: prof. RNDr. Miroslav J. Plavec, DrSc. 
1999: doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c

Ceny udělené do roku 1952:

1952: Alois Peřina 
1949: Luisa Landová - Štychová 
1948: Karel Novák 
1947: Ing. Vilém Gajdušek 
1946: Ludmila Pajdušáková 
1945: Bedřich Čurda - Lipovský 
1944: Ing. Viktor Rolčík 
1943: Karel Anděl 
1942: Jindřich Zeman 
1941: Josef Klepešta 
1940: RNDr. Vladimír Guth, JUC. Jan Kvíčala, Ing. Jaroslav Štěpánek a Alois Vrátník 
1939: Antonín Bečvář 
1938: Ing. Karel Čacký

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Františka Nušla
[2] Prof. František Nušl v Síni slávy ČAS



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Nušlova cena


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »