Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Návštěvníci hvězdárny doslova zírali na neviditelné světlo

Návštěvníci hvězdárny doslova zírali na neviditelné světlo

Experimentální šou Zdeňka Bochníčka. Autor: HaP České Budějovice.
Experimentální šou Zdeňka Bochníčka.
Autor: HaP České Budějovice.
Hvězdárna a planetárium České Budějovice pozvala na úterní večer 28. května 2013 fyzika doc. RNDr. Zdeňka Bochníčka, Dr. Ten ve své experimentální show návštěvníkům přiblížil, vysvětlil a názorně předvedl celé spektrum elektromagnetického záření. Jinak řečeno, k vidění bylo nejen viditelné, ale i neviditelné světlo!

Tisková zpráva Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Viditelné světlo – tak se nazývá část elektromagnetického záření v oblasti vlnových délek 390-760 nm. Docent Zdeněk Bochníček si položil na začátku představení otázku: „Proč právě tuto část elektromagnetického spektra lidské oko vnímá a čím se liší od ostatního záření?“ Postupně publiku odtajoval a ukazoval skutečnosti. A jak zněla větší část odpovědi? Protože v oblasti viditelného světla nejvíce svítí Slunce a je dobře průhledná zemská atmosféra. Dále záření ultrafialové, tj. záření o kratší vlnové délce, je pro člověka neviditelné, protože lidské oči nedokáží fotony s vysokou energií tohoto záření zachytit, aniž by došlo k poškození zraku. A na druhé straně záření infračervené, tj. záření o delší vlnové délce, člověk nevidí, protože právě v této IR oblasti sám vyzařuje. A zda-li se to takto během evoluce stalo jen náhodou či to je záměr, nechal docent Bochníček na rozvaze samotných posluchačů.

Ve druhé části show pak návštěvníkům ukázal neviditelné světlo. Jak to dokázal? Jak zviditelnil neviditelné? Stačí převést fotony infračerveného a ultrafialového záření na fotony viditelného světla, a to jeho interakcí s látkovým prostředím. Pro zviditelnění UV záření lze využít fotoluminiscenčních materiálů – třeba obyčejného běleného kancelářského papíru a pro předvedení IR záření pak postačí běžná videokamera vybavená IR nočním viděním.

Docent Zdeněk Bochníček působí na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je instituce, zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Českobudějovická hvězdárna je umístěna v Háječku na soutoku Vltavy a Malše.

Petra Stolbenková
Hvězdárna a planetárium
České Budějovice
tel. 386 352 044
e-mail: marketing@hvezdarnacb.cz
http://www.hvezdarnaCB.cz




O autorovi

Štítky: Hvězdárna České Budějovice


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »