Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Banner Noci vědců Autor: ČAS
Banner Noci vědců
Autor: ČAS
V pátek 26. září 2014 proběhne na stovkách míst Evropy akce pro veřejnost - Evropská noc vědců. Tradičně se do ní zapojují i místa v České republice. Nejrozsáhlejší síť v rámci naší země přiblíží veřejnosti vesmír. Astronomická část Evropské noci vědců v České republice proběhne na rekordním počtu 30 míst napříč celou republikou. Od popularizačních (lidových) hvězdáren přes Astronomický ústav Akademie věd až po malé soukromé hvězdárničky nebo náměstí ve městech. Vše zdarma!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 202 z 24. 9. 2014

Najdeme zde ale společný program, kterým je vždy pozorování večerní oblohy. Na mnoha místech návštěvníci budou moci vidět práci vědců na vlastní oči. Proběhne také řada pokusů a pamatováno bude i na děti.

Tak například v Beskydech bude možné osahat si meteority. Noc plná zážitků, her a poznání v podobě vědecko-populárních pořadů, pokusů, soutěží a kvízů čeká návštěvníky na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Zvířata na nebi i na zemi najdeme na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích. Sedm pořadatelů připravilo obří akci na Náměstí Míru v Domažlicích. Hvězdárna v Úpici připravila program nejen v Úpici, ale také v ZOO Dvůr Králové. V Hlučíně se představí "sluneční hvězdárna". "Blázni a géniové" je jedno z témat na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Na Masarykově náměstí v Jihlavě zájemci najdou astronomicko-fyzikální stan a množství dalekohledů pro pozorování oblohy. Na hvězdárně v Jindřichově Hradci se zaměří na pozorování oblohy a povídání o světelném znečištění, které trápí nejen astronomy. Jak se hledá život na cizích planetách, to bude téma v Karlových Varech. Evropská kosmická agentura bude dominovat v soutěži v Mostě. Nepochybně největším lákadlem na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude prohlídka u největšího českého dalekohledu s průměrem zrcadla 2 metry a hmotností přes 80 tun. Fyzikální experimenty a pozorování oblohy čekají na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích. Show s tekutým dusíkem určitě zaujme na Gymnáziu v Pelhřimově. V Prostějově na hvězdárně můžete pokračovat i následující dva dny v rámci Astronomického víkendu. Snít o vzniku vesmíru můžete na hvězdárně ve Slaném, zatímco v Sedlčanech se na hvězdárně budou věnovat pozorování zapadajícího Slunce a srpku Měsíce. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích v rámci Evropské noci vědců uvede do provozu nový dalekohled. Na hvězdárně v Třebíči proběhnou soutěže pro děti i dospělé, na hvězdárně v Turnově si při prohlídce astronomické techniky pochutnáte i na občerstvení. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí představí novou expozici meteoritů a tektitů. Co to jsou bolidy se dozvíte na Hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Optické manipulace, to je téma Hvězdárny ve Vlašimi. Jak funguje solární vařič se dozvíte na hvězdárně ve Vsetíně. Příběh meteoritu Žebrák, který dopadl před 190 lety, si poslechnete na Hvězdárně Žebrák. A na hvězdárně ve Zlíně se můžete podívat např. na kamerové záznamy meteorů. Výběr je opravdu široký!

Podrobný program najdete na /akce/noc_vedcu/2014/. Vše je zdarma!

Česká astronomická společnost se na programu Evropské noc vědců podílí od samého počátku v roce 2005, letos tedy jubilejně po desáté. Za tu dobu české hvězdárny při Evropských nocích vědců navštívilo mnoho desítek tisíc lidí.

Letošní astronomickou část Evropské noci vědců finančně podpořila Nadace Vodafone.

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23.10.2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. Archiv tiskových prohlášení a další informace nejen pro novináře lze najít na adrese /media. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401, 141 31 Praha 4, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2014


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »