Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Noc vědců 26. září v České republice veřejnosti přiblíží vesmír

Banner Noci vědců Autor: ČAS
Banner Noci vědců
Autor: ČAS
V pátek 26. září 2014 proběhne na stovkách míst Evropy akce pro veřejnost - Evropská noc vědců. Tradičně se do ní zapojují i místa v České republice. Nejrozsáhlejší síť v rámci naší země přiblíží veřejnosti vesmír. Astronomická část Evropské noci vědců v České republice proběhne na rekordním počtu 30 míst napříč celou republikou. Od popularizačních (lidových) hvězdáren přes Astronomický ústav Akademie věd až po malé soukromé hvězdárničky nebo náměstí ve městech. Vše zdarma!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 202 z 24. 9. 2014

Najdeme zde ale společný program, kterým je vždy pozorování večerní oblohy. Na mnoha místech návštěvníci budou moci vidět práci vědců na vlastní oči. Proběhne také řada pokusů a pamatováno bude i na děti.

Tak například v Beskydech bude možné osahat si meteority. Noc plná zážitků, her a poznání v podobě vědecko-populárních pořadů, pokusů, soutěží a kvízů čeká návštěvníky na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Zvířata na nebi i na zemi najdeme na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích. Sedm pořadatelů připravilo obří akci na Náměstí Míru v Domažlicích. Hvězdárna v Úpici připravila program nejen v Úpici, ale také v ZOO Dvůr Králové. V Hlučíně se představí "sluneční hvězdárna". "Blázni a géniové" je jedno z témat na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Na Masarykově náměstí v Jihlavě zájemci najdou astronomicko-fyzikální stan a množství dalekohledů pro pozorování oblohy. Na hvězdárně v Jindřichově Hradci se zaměří na pozorování oblohy a povídání o světelném znečištění, které trápí nejen astronomy. Jak se hledá život na cizích planetách, to bude téma v Karlových Varech. Evropská kosmická agentura bude dominovat v soutěži v Mostě. Nepochybně největším lákadlem na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově bude prohlídka u největšího českého dalekohledu s průměrem zrcadla 2 metry a hmotností přes 80 tun. Fyzikální experimenty a pozorování oblohy čekají na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích. Show s tekutým dusíkem určitě zaujme na Gymnáziu v Pelhřimově. V Prostějově na hvězdárně můžete pokračovat i následující dva dny v rámci Astronomického víkendu. Snít o vzniku vesmíru můžete na hvězdárně ve Slaném, zatímco v Sedlčanech se na hvězdárně budou věnovat pozorování zapadajícího Slunce a srpku Měsíce. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích v rámci Evropské noci vědců uvede do provozu nový dalekohled. Na hvězdárně v Třebíči proběhnou soutěže pro děti i dospělé, na hvězdárně v Turnově si při prohlídce astronomické techniky pochutnáte i na občerstvení. Hvězdárna ve Valašském Meziříčí představí novou expozici meteoritů a tektitů. Co to jsou bolidy se dozvíte na Hvězdárně ve Veselí nad Moravou. Optické manipulace, to je téma Hvězdárny ve Vlašimi. Jak funguje solární vařič se dozvíte na hvězdárně ve Vsetíně. Příběh meteoritu Žebrák, který dopadl před 190 lety, si poslechnete na Hvězdárně Žebrák. A na hvězdárně ve Zlíně se můžete podívat např. na kamerové záznamy meteorů. Výběr je opravdu široký!

Podrobný program najdete na /akce/noc_vedcu/2014/. Vše je zdarma!

Česká astronomická společnost se na programu Evropské noc vědců podílí od samého počátku v roce 2005, letos tedy jubilejně po desáté. Za tu dobu české hvězdárny při Evropských nocích vědců navštívilo mnoho desítek tisíc lidí.

Letošní astronomickou část Evropské noci vědců finančně podpořila Nadace Vodafone.

Česká astronomická společnost (ČAS) vydává od května 1998 tisková prohlášení o aktuálních astronomických událostech a událostech s astronomií souvisejících. Počínaje tiskovým prohlášením č. 67 ze dne 23.10.2004 jsou některá tisková prohlášení vydávána jako společná s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR, v. v. i. Archiv tiskových prohlášení a další informace nejen pro novináře lze najít na adrese /media. S technickými a organizačními záležitostmi ohledně tiskových prohlášení se obracejte na tiskového tajemníka ČAS Pavla Suchana na adrese Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Boční II/1401, 141 31 Praha 4, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2014


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »