Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nová kniha: Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem

Nová kniha: Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem

Obálka knihy Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem.
Autor: Pistorius.cz.

Na český knižní trh se dostává nová publikace, která čtenáře zavede do zákulisí historické rozpravy mezi dvěma velikány světové astronomie - Galilea Galilei a Johanna Keplera. Kniha "Galileo Galilei: Hvězdný posel, Johannes Kepler: Rozprava s Hvězdným poslem" je překladem originálních děl těchto dvou významných astronomů. V těchto dílech, která vznikla jako Galileův podnět a Keplerova reakce na něj, se octneme na prahu jednoho z nejvýznamnějších vědeckých pokroků lidstva - použítí dalekohledu pro astronomická pozorování...

Anotace knihy

Na jaře roku 1610 vydal Galileo Galilei nevelký spisek Hvězdný posel, věnovaný florentskému vévodovi Cosimovi II. Medicejskému, v němž jako první popsal pozorování oblohy pomocí dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Jeden výtisk poslal rovněž Johannesu Keplerovi, který záhy Galileovi zaslal obsáhlý dopis, v němž jeho objevy ocenil, a tuto svoji recenzi také pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem zveřejnil tiskem. Oba tyto útlé svazky, které výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a které jsou i skvělou ukázkou renesanční stylistiky, patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti.

O autorech - manželé Hadravovi

Manželé Petr a Alena Hadravovi. Autor: ČAS a AV ČR.
Manželé Petr a Alena Hadravovi.
Autor: ČAS a AV ČR.
Knihu napsala Alena Hadravová (*23. 10. 1956), klasická filoložka, spolu se svým manželem astrofyzikem Petrem Hadravou. Alena Hadravová pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá překladem a edicí významných děl astronomické historie a díky této její úctyhodné činnosti se nám do rukou může dostat jeden z nejvýznamnějších momentů v historii astronomie takřka z první ruky.

Manžel a spoluautor knihy Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. ( *16. 4. 1951) je významný český astrofyzik, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působí v Astronomickém ústavu AV ČR v.v.i , kde se zabývá zejména stelární a relativistickou astrofyzikou. V roce 2012 jej ocenila Česká astronomická společnost prestižní Kopalovou přednáškou za významné výsledky v oblasti studia dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav.

Kontakty a další informace:

Nakladatelství Pistorius
Webové stránky a další kontakty - www.pistorius.cz

PhDr. Alena Hadravová, CSc.
Vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR
Tel.: 221 990 627
E-mail: hadravova@usd.cas.cz

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
Vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 226 258 421
E-mail: had@sunstel.asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Petr Hadrava v Síni slávy České astronomické společnosti
[2] Nakladatelství Pistorius - chystáme

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Johannes Kepler, Rozprava s hvězdným poslem, Petr Hadrava, Galileo Galilei, Hvězdný posel, Alena Hadravová


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »